1970

Přelomová událost pro celou akci se udála v roce 1970. Tehdy dne 31. května zahynuli všichni členové československé expedice v jihoamerickém Peru, kteří se tam chystali pokořit nejvyšší horu peruánských And. Od čtvrtého ročníku proto nese Jizerská padesátka podtitul Memoriál Expedice Peru 1970 na počest patnácti zemřelých horolezců, kteří se několik měsíců předtím zúčastnili třetího ročníku tehdy začínajícího závodu. Při prvním memoriálu v roce 1971 se už na startu objevilo 797 závodníků, mezi nimi i 80 žen.

1978

V roce 1978 provázela Jizerskou 50 těžká nepřízeň počasí, husté sněžení a vichřice, což donutilo bezmála tisícovku běžců ke skreči. Na start desátého ročníku se tehdy postavilo rekordních 7 800 lyžařů.

1979

V tomto roce vyběhli natěšení běžci na trať v počtu 5 315 při hromadném startu o osm minut dříve.

1986

V roce 1986 ničila závod vichřice o síle až 100 kilometrů za hodinu a pořadatelé museli běh zkrátit. Šlo o nejkratší Jizerskou 50 v historii, měřila jen 43 kilometrů.

1988

Pro naprostý nedostatek sněhu se závod se poprvé v historii Jizerské padesátky na lyžích Memoriál expedice Peru 70 nejel. Tato zpráva přišla ještě čtyřikrát. Popáté v historii se závod nejel loni.

1989

Nebezpečí zrušení závodu hrozilo i při přípravě 22. ročníku Jizerské padesátky. Po celý týden traťaři upravovali starý sníh, do trasy se navážely náklaďáky sněhu na holé silnice, aby se 29. ledna 1989 po roční pauze přece jen mohlo znovu do lyžařských stop z Hrabětic vyrazit. Pod dozorem technického delegáta FIS Gerharda Grimmera museli pořadatelé mimo jiné ručně naházet 1500 metrů tratě a přivést 50 sněhových fůr nákladními auty.

1996

Kvůli počasí se musely v roce 1996 běžet dva okruhy po 25 km a noc před závodem se v mrazu přes minus 20 stupňů stěhovaly občerstvovací stanice.

Zdroj: www.jiz50.cz