Chrastava, Chotyně, Hrádek nad Nisou, Bílý Kostel nad Nisou nebo Mníšek. Obce, které po povodních v roce 2010 počítaly největší ztráty. Aby se situace neopakovala, plánuje Liberecký kraj provést v povodí Lužické Nisy studii protipovodňových opatření. Ta by podle krajské radní Radky Loučkové Kotasové řešila, kde by mohly vzniknout záchytné nádrže, suché poldry, rozlivy do krajiny nebo se uplatnily hlásiče.

Původně měla studie mapovat oblast od pramene Lužické Nisy až po hranice. Vzhledem k tomu, že ne všechny obce se chtěly zapojit, musel Liberecký kraj analýzu okleštit. „Studie se tak zaměří na území od soutoku s Údolským potokem po státní hranice,“ vysvětlila Kotasová. Ze studie „vypadl“ i samotný Liberec, který má podle radní vlastní plány na protipovodňová opatření.

Přestože se Libereckému kraji podařilo na projekt, který bude stát 4,7 milionů, získat dotace 3,8 milionů, část nákladů ponesou i obce. „Pro některé, zvláště ty menší, je i spoluúčast velkou zátěží,“ poznamenala Loučková s tím, že analýza se ale bude týkat celé oblasti a není možné z ní nezapojené obce vynechat. „Z velkých projektů nejsme příliš nadšení, ale pro povodí je to důležitá studie. Nás by měla stát kolem patnácti tisíc korun,“ potvrdila starostka Chotyně Jana Mlejnecká. „Musím ale říct, že pro nás jsou pořád důležitější aktivní lidi, než jestli nám někde něco pípne,“ poznamenala starostka.

Podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty to, že se sedm let po povodních teprve řeší studie, je ukázkou dnešní složité doby. „Po srovnatelných povodních v devadesátých letech 19. století se po takové době už stavěly přehrady, my teď děláme studii,“ poznamenal.

Jak a kde předcházet povodním nebo zmírňovat jejich dopady, už zjišťovali odborníci na Frýdlantsku, kde se na podobné analýze začalo s úspěchem pracovat už před dvěma lety.