Malou anketou učitelkami v mateřské školce jsem zjistila, že docela dobře. „U nás se na Ježíška věří, bez rozdílu,“ potvrdila obecný názor ředitelka Mateřské školky Beruška v Liberci Ladislava Sehnoutková. Mezi předškoláky se zatím nesetkáváme s tím, že by dárky pod stromeček dávala maminka,“ říká. A jak si úplně nejmenší děti Ježíška představují? Tady je už působení komerčního světa patrné.

Nejčastější odpovědi popsali českého Ježíška jako Santa Clause, tedy staříka v červeném, kterého do světa vypustili v roce 1931 v úspěšném reklamním tahu výrobci Coca Coly. Sem tam ale slyším i to, že Ježíšek je malý chlapeček, co se narodil v Betlémě. „Má křidýlka a sáňky,“ řekla mi malá Nikolka. Naprosto kuriózně si Ježíška jako malá představovala dnes dvacetiletá studentka Leona. „Vždycky jsem si Ježíška představovala jako ježka – ježečka. Měl červené boty a na bodlinách pytel s dárky,“ vrací se k dětským představám.

Základní školy berou iluze

Zatímco v mateřinkách děti žijí ještě krásným vánočním příběhem, na základní škole přichází rozčarování. „Prvňáčci většinou na Ježíška věří. Tak ve druhé, třetí třídě už jsou na sebe ale docela zlé. A když někdo řekne, že na Ježíška věří, dokáží se mu vysmát,“ říká učitelka ze základní školy rodinného typu v Liberci Ostašově, Leona Erbenová.

„Snažím se tomu předcházet. Každé Vánoce jim říkám, jak sama věřím, že alespoň jeden malý dárek pod stromečkem je určitě od Ježíška,“ dodává. Ve své třídě k tomu přispívá i tím, že pořádá malý školní Štědrý den, kde se děti učí to, co je na Vánocích to nejpodstatnější. Radost z obdarování druhých. „Děti se těší, jaký bude mít maminka z jejich dárku radost,“ dodává.

„Upečeme dort, dáme ho pod vánoční stromeček a napíšeme na něj: Ježíškovi k 2010. narozeninám,“ vymyslel sedmiletý Honzík.

„Stejně jako u jiných věcí záleží i tady, jak k fenoménu Vánoc přistupuje rodina. Pokud převažuje materiální pohled, nesnaží se v dětech iluze o vánočním zázraku udržet. Když se ale snaží vštípit dětem jiné hodnoty, mají to samozřejmě těžší. Asi bych doporučil i tady volit zlatou střední cestu,“ řekl psycholog zabývající se rodinnými vztahy, Adrian Kantor.

„Když děti přinesly ze školy novinu, že Ježíšek neexistuje a že dárky kupují rodiče, protože to řekla třídní autorita Marek, vysvětlili jsme jim, že Ježíšek chodí jen tam, kde na něj lidi věří a chtějí ho. Ostatní lidé si musí dárky koupit sami. Ale že je hezké, když i my Ježíškovi pomáháme, a že i on z toho má radost. Děti to pochopily a Vánoce u nás dodnes bývají v duchu netrpělivého očekávání a tajemna,“ prozradila svou zkušenost Johana Šafaříková z libereckého sídliště Kunratická.

Jak jsou na tom ale s vírou ve vánoční zázraky třeba děti z dětského domova? Tedy ty, které o iluze přicházejí jako jedny z prvních? „Hodně záleží na tom, s jakou zkušeností se děti setkaly v původní rodině. To jejich vztah k Vánocům formovalo. Netroufám si vůbec zobecňovat, ale řekl bych, že převážná část dětí pojímá svátky spíše v materiální rovině. Ale jak říkám, nedá se to zobecňovat,“ řekl Jan Řičář z Dětského domova v Jablonci nad Nisou, kde žijí děti od 3 do 11 let. „Ty úplně malé tu teď nejsou, nejstaršímu dítěti je jedenáct a na Ježíška už nevěří,“ dodal s tím, že „sourozence“ tvoří v převážně míře děti kolem patnácti, šestnácti let.

Dřív většina z nich odjížděla na svátky k rodinám, příbuzným. V domově zůstávalo minimum dětí. Dnes se bohužel situace obrátila. Podle Řičáře se do rodin dostane jen minimum dětí. „Z dvaatřiceti odjedou na svátky asi jen tři,“ pospal realitu. Podle něj je způsobena nezájmem, ale i špatnou ekonomickou situací rodičů. V každém případě má k vánočním přáním opuštěných dětí daleko.Podle sociálních pracovnic, které se setkávají s těmi nejsmutnějšími případy, přibývá v poslední době rodin žijících hluboko pod hranicí chudoby.

„Rodiče přijdou o práci, v lepším případě žijí z podpory, pomoci příbuzných a snaží se dětem vysvětlit, že Vánoce budou jiné než jindy. Tam kde jsou lidé bez práce dlouhodobě, přidává se často k problémům i alkoholismus. Děti nejenže se nemohou těšit na dárky, ale bojí se, aby maminka nebyla pod stromečkem opilá a aby bylo vůbec jídlo,“ slyšela jsem od nich mnohokrát.

Problém s „Ježíškem“ řeší teď ale na Liberecku i rodiny, které v srpnu přišli během povodní úplně o všechno. „Děti se těší, že budou na Vánoce konečně doma a že jim Ježíšek přinese nový pokojíček,“ přiznala se mladá maminka z Chrastavy, která ještě nedávno bydlela s rodinou u své maminky, protože jejich domov zničila v srpnu voda.