„Připravujeme první fázi obnovy Ještědu, což znamená získání stavebního povolení. Tomu teď předchází geologický, stavebně technický a stavebně historický průzkum, protože původní projektová dokumentace k Ještědu se nedochovala," říká za ČRa Tomáš Sova. Průzkumy ukážou, v jakém stavu se jednotlivé části Ještědu nacházejí.

Jak uchopit obnovu dominanty celého kraje už přitom bude záležitostí architekta, kterého teď vybírá odborná komise. „Výběr architekta je v tomto případě klíčovou záležitostí. Musí to být někdo, kdo s Ještědem bude souznít, bude respektovat jeho původní ducha a přitom svými nápady objekt oživí. Sestavili jsme komisi, ve které zasedají architekti Masák, Suchomel, Vorlík a Binar, kteří by měli vybrat toho nejlepšího. Nejde přitom o veřejné výběrové řízení, ale o řízení na vyzvání. Nechali jsme si doporučit ty nejlepší architekty, oslovili jsme je a většina souhlasila, že se výběru zúčastní. Musí nám předložit jednak svoji představu o spolupráci se všemi subjekty, a také jak vidí samotné opravy," popisuje Sova s tím, že jméno vybraného architekta by mělo být známé zhruba za dva měsíce.

České radiokomunikace chtějí podle svých slov přistupovat k opravě Ještědu s co největším důrazem na zachování původního rázu, nechtějí však z něho udělat muzeum či skanzen. „Ještěd je živý organismus, určitě nemá smysl tu zakonzervovávat něco, co dnes neobstojí. Opravy by tak měly probíhat v duchu původního záměru, nicméně s moderním přístupem, současnými materiály a podobně," uvedla Milena Lánská, tajemnice spolku Ještěd 73, který stojí za renovací některých původních pokojů a salónků na Ještědu.

OCHOZ, PLÁŠŤ A STARÉ ROZVODY

Největší problém z hlediska provozu teď představuje opláštění Ještědu a staré rozvody elektroinstalace a kanalizace. „Panují tu extrémní podmínky, takže ten plášť je po čtyřiceti letech téměř dožilý. I přes každoroční revize a dílčí opravy sem zatéká," zmínil nájemce hotelové části Petr Šmaus.

Nedostačující je rovněž vzduchotechnika. Opravy si žádá také venkovní betonový ochoz. „Betonové rampy se pomalu rozpadají, jenže je nemůžeme opravit jen tak, že trhliny zabetonujeme. Potřebujeme mít i shodu s památkáři na tom, jakou technologii při opravě zvolit, jak to celé posunout dopředu. Potřebujeme vyřešit i zimní vstup do objektu, respektive celý hlavní vstup, aby neměli problém vozíčkáři i rodiny s kočárky se sem dostat," dodává Šmaus. Celkové náklady na obnovu Ještědu se odhadují na 300 400 milionů korun. „Skutečně jde ale jen o odhad, dokud nebude zpracovaná projektová dokumentace s rozpočtem, není se přesně čeho držet," upozorňuje Tomáš Sova.

PENÍZE Z BRUSELU?

Kde ovšem takto velkou částku na opravy vzít, je dalším tvrdým oříškem k rozlousknutí. Ještěd je sice památkou, ale protože je v něm provozovaná komerční činnost, nemá nárok na žádné evropské dotace. „Zkoušeli jsme oslovit ministerstvo pro místní rozvoj, zda by nám s tím nějak nepomohlo, ale zatím nic nevíme. 14. září proto pojede hejtman Martin Půta do Bruselu za eurokomisařkou, která má na starosti evropské dotace a zkusí vyjednat pro Ještěd výjimku z dotačních pravidel. Nakonec Ještěd je známý nejen u nás, ale i v Evropě, po celém světě," uvedla náměstkyně hejtmana Hana Maierová.