VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Frýdlantsko má smůlu, deště se budou vracet

Liberec - Klimatolog Václav Cílek přijel do Liberce pokřtít knihu. Deníku odpovídal na otázky, týkající se ničivých povodní na Liberecku.

11.8.2011 1
SDÍLEJ:

VÁCLAV CÍLEK, známý český geolog a klimatolog, se ve své práci zabývá především změnami klimatu a prostředí, vývojem české krajiny a vztahem mezi přírodou a civilizací. Ví také, jak vznikají bleskové povodně a proč se s nimi setkáváme až v dnešní době.Foto: Deník / Milan Jaroš

Odborník na klimatickou situaci, který se netají svou neveselou předpovědí budoucnosti, zavítal tento týden do Liberce. Václav Cílek přijel pokřtít knihu, ve které komentoval fotografie zachycující loňské záplavy. Všem z Libereckého kraje přinesl celkem jasnou odpověď na otázku, proč zrovna zde udeřily bleskové povodně.

Jak je možné, že dva dny prudkého deště na Liberecku vyvolají tak ničivé povodně, jaké jsme mohli zažít vloni v srpnu?
Když jsem viděl fotky ze zatopeného Frýdlantu, s hrůzou jsem si uvědomil, že ty řeky valící se městem nepřicházely od údolí, ale od kopců. Pak jsem mluvil s lidmi z Valašska a dalších oblastí a ukázalo se, že čím dál tím častěji se potýkáme s něčím, čemu se odborně říká plošný odtok.
Stačí si představit stráň, po které stékají dva nebo tři centimetry vody. Tyto centimetry přijdou do nějakého údolíčka a začínají ho plnit. Pokud ve směru údolí stojí město nebo vesnice, tak voda začíná brát baráky v místech, kde je dříve neohrožovala. Až pak se centimetry z údolí vlijí do řeky, ta začíná stoupat a začíná klasická povodeň, ne blesková.

Proč se tento jev projevuje až v posledních letech?
Důvodů je několik. První základní důvod je zřejmě struktura půdy. Dříve se voda do hlíny vsakovala, ale dnes je země ujezděná a udusaná mechanizací. Druhý důvod je úbytek organických látek na zemědělských polích, které zvyšovaly pórovitost půdy. Prostě stéblo trávy vyhnilo a udělalo pór a ten opět umožňoval jednodušší vsakování vody. Třetí změna se také týká půdy. Zmenšuje se totiž její oživení. To znamená, že je méně organismů, kteří v ní vytváří chodbičky.

Takže země už nefunguje tak jako dříve?
Ano, dnes funguje půda jako došková střecha, všechno po ní steče. Navíc se mění celá krajina, její schopnost zadržovat vodu se taktéž zhoršuje.

Které změny v krajině máte na mysli?
Lidé už nevytvářejí vsakovací rýhy, ruší zemědělské terásky, vysazují lány stejné plodiny,… To vše nahrává tomu, že se nyní hydrologové začínají bát záplav po dvanácti hodinách deště.

To vypadá jako velmi špatné výhledy do budoucna.
My se na to dnes díváme velmi pochmurně. Ekonomicky to za nic nestojí, klimaticky to za nic nestojí… Ale to je proto, že druhá polovina dvacátého století byla mimořádně dobrá. Takže to, co dnes zažíváme, mně připadá jako návrat do normálu.

Změny, o kterých mluvíte, se ale přece týkají celé republiky. Proč je situace na Frýdlantsku v posledních letech horší než u jiných podhorských oblastí?
Frýdlantsko, a z jiných důvodů také Valašsko, má prostě reálnou šanci, že se tam přívalové srážky budou opakovat častěji než na zbytku republiky. Může za to geografická situace. Frýdlantsko je před pohraničními horami, o které se zachytí první severozápadní větry. Tyto větry jdou od Atlantiku, ženou se přes nížiny a pak najednou narazí na hradbu hor. Výjimečnost dokazuje i srážkový rekord, který byl na hřebeni Jizerských hor zaznamenán. Navíc vršky Jizerských hor jsou parovina. To znamená, že nahoře každý uvidí rozsáhlý zarovnaný povrch. Kvůli tomu má pramen Smědé velké povodí, což u jiných řek není běžné. Smědá nabere vodu už po prvních dvou kilometrech toku.

Původně jste geolog. Jak jste se dostal k tématu povodní?
Četl jsem s kolegy environmentální studie, zejména z Holandska. Díky nim jsme si začali uvědomovat, že od roku 1995 a hlavně pak od roku 2005 se celý hydrologický režim v Evropě změnil. Začal jsem na toto téma psát různé články. Povodněmi se tedy zabývám sice nesystematicky, ale už dlouho.

Při popisu klimatu a jeho povahy často používáte porovnání se světem ekonomiky. Myslíte si, že počasí a ekonomická situace spolu nějak souvisejí?
To je velmi nevědecká otázka, protože příčinná souvislost se nedá prokázat. Nicméně, když vidím klimatickou proměnlivost – chvilku svítí sluníčko, chvíli hrozně prší – a zároveň čtu ekonomické zprávy – bursa se odrazila od dna, o čtrnáct dní později už odborníci čekají krach Itálie, mám z toho pocit stejné nestálosti a rozkolísaného chodu.

Kateřina Vodičková

11.8.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

ANKETA: Legalizovali byste pěstování marihuany pro osobní spotřebu?

Módní svátek  zažil zámek Sychrov.
50

OBRAZEM: Sychrov ožil velkou módní show

ANKETA: Zakázali byste motorovým vozidlům starším 15 let vjezd do center měst?

Liberecký kraj - Dvacet zásadních otázek položil Deník hlavním volebním tvářím devíti stran v Libereckém kraji. Jejich odpovědi vám mohou pomoci při rozhodování, koho budete volit. Sami si také můžete v naši anketě postupně odpovědět na všechny tyto otázky. 

Superdebata Deníku: ptejte se Babiše a dalších lídrů

Pokud chcete ještě něco vědět před volbami od kandidujících stran, máte šanci se zeptat právě teď. Deník ji vašim jménem položí už ve čtvrtek 19. října, tedy den před parlamentními volbami, desítce lídrů politických stran při závěrečné předvolební debatě v sídle listu.

ANKETA: Povolili byste cyklistům alkohol?

Liberecký kraj - Dvacet zásadních otázek položil Deník hlavním volebním tvářím devíti stran v Libereckém kraji. Jejich odpovědi vám mohou pomoci při rozhodování, koho budete volit. Sami si také můžete v naši anketě postupně odpovědět na všechny tyto otázky. 

OBRAZEM: Letošní Hejnicman zadělal na novou disciplínu

Hejnice – Brodit se 700 metrů korytem řeky Smědé, zdolat jez, travnatou plochu náměstí v Hejnicích pak oběhnout na běžkách a vléct přitom za sebou pneumatiku a ještě poté vyběhnout na Ořešník a vrátit se na náměstí. Nemožné?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení