VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Frýdlantsko má smůlu, deště se budou vracet

Liberec - Klimatolog Václav Cílek přijel do Liberce pokřtít knihu. Deníku odpovídal na otázky, týkající se ničivých povodní na Liberecku.

11.8.2011 1
SDÍLEJ:

VÁCLAV CÍLEK, známý český geolog a klimatolog, se ve své práci zabývá především změnami klimatu a prostředí, vývojem české krajiny a vztahem mezi přírodou a civilizací. Ví také, jak vznikají bleskové povodně a proč se s nimi setkáváme až v dnešní době.Foto: Deník / Milan Jaroš

Odborník na klimatickou situaci, který se netají svou neveselou předpovědí budoucnosti, zavítal tento týden do Liberce. Václav Cílek přijel pokřtít knihu, ve které komentoval fotografie zachycující loňské záplavy. Všem z Libereckého kraje přinesl celkem jasnou odpověď na otázku, proč zrovna zde udeřily bleskové povodně.

Jak je možné, že dva dny prudkého deště na Liberecku vyvolají tak ničivé povodně, jaké jsme mohli zažít vloni v srpnu?
Když jsem viděl fotky ze zatopeného Frýdlantu, s hrůzou jsem si uvědomil, že ty řeky valící se městem nepřicházely od údolí, ale od kopců. Pak jsem mluvil s lidmi z Valašska a dalších oblastí a ukázalo se, že čím dál tím častěji se potýkáme s něčím, čemu se odborně říká plošný odtok.
Stačí si představit stráň, po které stékají dva nebo tři centimetry vody. Tyto centimetry přijdou do nějakého údolíčka a začínají ho plnit. Pokud ve směru údolí stojí město nebo vesnice, tak voda začíná brát baráky v místech, kde je dříve neohrožovala. Až pak se centimetry z údolí vlijí do řeky, ta začíná stoupat a začíná klasická povodeň, ne blesková.

Proč se tento jev projevuje až v posledních letech?
Důvodů je několik. První základní důvod je zřejmě struktura půdy. Dříve se voda do hlíny vsakovala, ale dnes je země ujezděná a udusaná mechanizací. Druhý důvod je úbytek organických látek na zemědělských polích, které zvyšovaly pórovitost půdy. Prostě stéblo trávy vyhnilo a udělalo pór a ten opět umožňoval jednodušší vsakování vody. Třetí změna se také týká půdy. Zmenšuje se totiž její oživení. To znamená, že je méně organismů, kteří v ní vytváří chodbičky.

Takže země už nefunguje tak jako dříve?
Ano, dnes funguje půda jako došková střecha, všechno po ní steče. Navíc se mění celá krajina, její schopnost zadržovat vodu se taktéž zhoršuje.

Které změny v krajině máte na mysli?
Lidé už nevytvářejí vsakovací rýhy, ruší zemědělské terásky, vysazují lány stejné plodiny,… To vše nahrává tomu, že se nyní hydrologové začínají bát záplav po dvanácti hodinách deště.

To vypadá jako velmi špatné výhledy do budoucna.
My se na to dnes díváme velmi pochmurně. Ekonomicky to za nic nestojí, klimaticky to za nic nestojí… Ale to je proto, že druhá polovina dvacátého století byla mimořádně dobrá. Takže to, co dnes zažíváme, mně připadá jako návrat do normálu.

Změny, o kterých mluvíte, se ale přece týkají celé republiky. Proč je situace na Frýdlantsku v posledních letech horší než u jiných podhorských oblastí?
Frýdlantsko, a z jiných důvodů také Valašsko, má prostě reálnou šanci, že se tam přívalové srážky budou opakovat častěji než na zbytku republiky. Může za to geografická situace. Frýdlantsko je před pohraničními horami, o které se zachytí první severozápadní větry. Tyto větry jdou od Atlantiku, ženou se přes nížiny a pak najednou narazí na hradbu hor. Výjimečnost dokazuje i srážkový rekord, který byl na hřebeni Jizerských hor zaznamenán. Navíc vršky Jizerských hor jsou parovina. To znamená, že nahoře každý uvidí rozsáhlý zarovnaný povrch. Kvůli tomu má pramen Smědé velké povodí, což u jiných řek není běžné. Smědá nabere vodu už po prvních dvou kilometrech toku.

Původně jste geolog. Jak jste se dostal k tématu povodní?
Četl jsem s kolegy environmentální studie, zejména z Holandska. Díky nim jsme si začali uvědomovat, že od roku 1995 a hlavně pak od roku 2005 se celý hydrologický režim v Evropě změnil. Začal jsem na toto téma psát různé články. Povodněmi se tedy zabývám sice nesystematicky, ale už dlouho.

Při popisu klimatu a jeho povahy často používáte porovnání se světem ekonomiky. Myslíte si, že počasí a ekonomická situace spolu nějak souvisejí?
To je velmi nevědecká otázka, protože příčinná souvislost se nedá prokázat. Nicméně, když vidím klimatickou proměnlivost – chvilku svítí sluníčko, chvíli hrozně prší – a zároveň čtu ekonomické zprávy – bursa se odrazila od dna, o čtrnáct dní později už odborníci čekají krach Itálie, mám z toho pocit stejné nestálosti a rozkolísaného chodu.

Kateřina Vodičková

11.8.2011 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Letní jazzová dílna Karla Velebného pokračovala ve středu 16. srpna lektorským koncertem v restauraci Beseda, kam byl koncert přesunut kvůli nepříznivému počasí z nádvoří frýdlantského zámku.
24

OBRAZEM: Jazzová špička v Besedě

Manolo Blahnik
4

Manolo Blahnik vystavuje v Praze. Uznávaný obuvnický mág mohl žít v Česku

Urologie je zavřená

Liberec – Na liberecké urologii se maluje.

Hlasujte pro nejhezčí miminko 33. týdne roku 2017

Liberecko - /GALERIE, HLASOVÁNÍ/ - Představujeme vám miminka vyfocená ve 33. týdnu roku 2017. Hlasujte pro to nejhezčí!

Agresivita na úkor krásy! Jablonce spřádá plány, jak poprvé zvítězit

Severní Čechy - „Už nemůžeme hledět jen na krásu, potřebujeme tři body,“ velí jablonecký kouč Zdeněk Klucký před Duklou. Liberec hraje v Mladé Boleslavi, Teplice jedou na Baník.

Hvězdou českého YouTube je Ben Cristovao

Globálním hitem YouTube se letos v létě stala španělská píseň Despacito. V Česku ji ale překonávají domácí hity v čele s písní od Bena Cristovaa, kterou na internetu sleduje stejný počet lidí jako u obrazovek nejsledovanější televizní pořady.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení