Kliknutím zvětšíteA že bylo na co se koukat. Do Liberce dorazil vůbec poprvé třeba Martin Stárek z Mníšku pod Brdy s vůbec největším exponátem festivalu. Flašinet chrastavské firmy Riemer Kratzau objevil až ve Velké Británii. Maringotku, ve které hrací stroj převáží, našel ve vedlejší vesnici. „Sloužila jako zahradní chatka, my jsme ji zachránili,“ říká Martin Stárek, který v Mníšku provozuje malé soukromé muzeum užitkové techniky. Flašinet v maringotce je jedním z exponátů a před libereckou radnici přilákala jeho produkce nejvíce přihlížejících.
FLAŠINETÁŘ PAROMIL
Stejnou pozornost budil i flašinet na parní pohon. Parní stroj, který poháněl kliku hracího stroje, si vlastnoručně sestrojil Ladislav Šedivý z Tábora, předseda klubu paromilů. „V roce 2002 se stroj zrodil v mé hlavě a o rok později jsem si ho vyrobil,“ říká 67letý vyučený nástrojař a předseda Klubu paromilů. „Věřila byste, že jsem z party nejmladší? Mladí se do práce už nějak nehrnou,“ říká muž, který se svým parou poháněným flašinetem přijel na liberecký festival už podruhé. Sestrojování parních stojů je vedle flašinetu jeho koníčkem. S ostatními „paromily“ je ostatně předvádí každou poslední srpnovou sobotu v Hradci Králové. Třeba hvězdicový parní pětiválec do parního motocyklu. Nebo parní auto. „Když nemám co dělat, dělám parní stroje,“ směje se do hněda opálený muž a běží nahodit řemen, který točí klikou flašinetu.
FLAŠINETY Z CHRASTAVY
Festival mechanické hudby Liberecký flašinetář se za sedm let své existence stal příjemnou srpnovou tradicí. Na jeho začátku stálo nadšení několika málo jedinců, ke kterým se v průběhu existence festivalu přidávali další a další. „Společně tak pomáháme udržovat tradici flašinetu v našem regionu,“ říká zakladatel tradice Jiř Volný ze Severočeského muzea v Liberci. Právě sousední Chrastava je totiž kolébkou flašinetů. Zakladatel firmy, Augustin Riemer, se narodil v roce 1793 v malém domku na Panenské hůrce u Chrastavy. „Jeho rodiče tehdy netušili, že jde o budoucího zakladatele úspěšné firmy Riemer, která pak sto let vyráběla a dodávala flašinety, piana a orchestriony do celé Evropy, Ruska a Ameriky,“ připomněl historii Jiří Volný.
JAK TO ZAČALO
Prvotním impulsem pro vznik festivalu v Liberci byl koncert francouzských flašinetářů Jeannie a Clauda Sobeau ve vestibulu Severočeského muzea v roce 2008. Koncertem provázel Henri Noubel z francouzského Tolouse. „Mechanická hudba mě tehdy nadchla, přidáme-li k tomu i fakt, že Liberecko má bohatou tradici výroby flašinetů, nebylo k myšlence na založení festivalu daleko,“ vzpomíná Jiří Volný na začátky. Následovalo hledání takových hráčů na flašinet, kteří by do Liberce přijeli. Pátrání po kontaktech ale přineslo své výsledky. Během uplynulých sedmi ročníků se do Liberce začali sjíždět flašinetáři od nás, z Francie, Německa, Švýcarska Polska, Slovinska a loni dokonce až z Japonska. Někteří, jako třeba Jan Bondra, se festivalu účastní pravidelně, někteří jsou tu nováčky. Jako třeba Marko Lucina z Prahy. Věnoval se loutkám a k divadelní produkci si flašinet půjčoval. Po dvaceti letech si splnil sen a pořídil si vlastní. Není to žádná láce, funkční flašinet má cenu ojetého auta.
Flašinety fungují podobně jako varhany. Hrací stroje uvnitř skrývají řadu vyladěných píšťal s měchem se stlačeným vzduchem. Kolíčky se otvírají u jednotlivých píšťal klapky a těmi proudí do píšťal stlačený vzduch, který vytváří melodii. Tu určuje notový záznam v podobě děrované skládačky zvané leporelo. „Na každé knížce je 36 řádků, každý odpovídá jedné píšťalce, a když tam projde dírka, tak vzduch spustí příslušnou píšťalu, tedy tón,“ vysvětluje flašinetář. V repertoáru má 26 knížek, některé melodie si dokáže pomocí počítače naprogramovat už sám. „Je těžké se naučit hrát,“ ptám se? „Vždycky říkám, že být flašinetářem je být muzikantem snadno a rychle. Vždyť je to jen točení klikou. Nejtěžší na tom je samotný flašinet,“ směje se Marko Lucina.
Dnešní den zakončí koncert všech účastníků v Lidových sadech, který začíná v 17.00 hodin, zítra (11. srpna) naposledy se podle programu můžete s produkcí flašinetářů setkat ještě ve 12.00 hodin v kině Varšava.
19
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
