V takových případech však zaměstnavatelé musí dodržovat zákoník práce. Za práci ve svátek totiž pracovníkům náleží buď náhradní volno nebo speciální mzdové ohodnocení s příplatkem.

Podle zákoníku práce je při práci ve svátek prvním řešením poskytnutí náhradního volna. To musí firma zaměstnanci poskytnout nejpozději do tří měsíců po výkonu práce ve svátek. Za dobu čerpání náhradního volna pak zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Mnohem častěji než náhradní volno se však používají příplatky, což deníku potvrdil předseda krajské Asociace samostatných odborů Milan Šubrt. „Lidé si chtějí přivydělat, když už jdou ve svátek do práce. Proto bývá obecně v kolektivním smlouvách domluveno, že lidé chtějí ve svátek pracovat bez náhradního volna,“ uvedl Šubrt s tím, že za práci ve svátek lidem náleží kromě obvyklé mzdy stoprocentní příplatek a příplatek za práci přesčas.

Základem je ale dohoda, zaměstnavatel totiž nesmí pracovníky k práci ve svátek nutit. Ve svátek lze totiž podle zákoníku práce nařídit jen konání určitých druhů práce. „Jedná se například o naléhavé opravné práce nebo nakládací a vykládací práce, práce, které jsou nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních nebo vzdělávacích potřeb obyvatel, při práci v dopravě a při ošetřování zvířat,“ vyjmenoval výjimky Milan Šubrt.