Esperantisté se ohradili proti výroku Klause

Na závěr kongresu ještě mladí esperantisté vymysleli jako rezoluci společný dopis prezidentovi Václavu Klausovi. V něm vyjádřili nesouhlas s jeho názory na esperantské hnutí.

„Hodně se nás dotklo, když prezident Klaus před časem prohlásil, že evropanství je stejně umělé a mrtvé jako esperanto. V dopise, na němž jsme se všichni shodli, mu vysvětlujeme, že každý člověk na světě je svobodný a každý má právo na svou identitu. Každý si může svobodně vybrat jazyk, kterým chce mluvit,“ vysvětlil mluvčí mladých esperantistů Daniel Mrázek.

Kongres jako hlavní organizátoři připravili lidé z České esperantské mládeže spolu s esperantisty z Německa a Polska. Mezi účastníky byli také například vedle Evropanů zástupci z Afriky, Vietnamu, Japonska, Číny nebo Brazílie. „Liberec jako místo pro kongres jsme zvolili právě proto, že název města znamená v esperantu svobodu. Letošní setkání mělo totiž jako hlavní téma právě svobodu,“ upozornil Daniel Mrázek.

Setkání doprovodilo také několik kulturních akcí. Ve čtvrtek odpoledne se na libereckém náměstí Dr. Edvarda Beneše představily lidem všechny zúčastněné národy. Mladí esperantisté předvedli lidem nejen své zvyky, tance a písničky, ale dali jim ochutnat i některé speciality.

„Například Rakušané ukázali své tradiční oblečení, Italové jim dali ochutnat sýry a Litevčané jejich bylinné likéry. Zájemci se dozvěděli také třeba to, jak se v esperantu i irsky řekne přípitek – na zdraví. Kdo to správně vyslovil, mohl se napít irské whisky,“ přiblížil mluvčí.

Česká esperantská mládež byla znovuobnovena před čtyřmi roky. Dnes má kolem stovky členů. „Idea esperanta jako univerzálního mezinárodního jazyka zůstává i do budoucna. Je to jazyk jednodušší než angličtina, a k tomu – na rozdíl od angličtiny – je to jazyk neutrální. Nezvýhodňuje žádné národy,“ zdůraznil Daniel Mrázek.

„Říká se, že angličtinou se získávají peníze, zatímco esperantem přátelství. Už se mi několikrát stalo, že jsem měl na sobě někde na ulici tričko s esperantským nápisem a oslovil mne cizí člověk a začal se se mnou bavit v tomto jazyce,“ doplnil.

Esperanto vytvořil v roce 1887 polský oční lékař Ludvík Lazar Zamenhof. Žil v polském Bialystoku, tedy místě častých národnostních konfliktů. Byl přesvědčen, že pokud světu nabídne jednoduchý a spravedlivý dorozumívací prostředek, mezinárodní a etnické konflikty ustanou. Jazyk tvoří 16 gramatických pravidel a neobsahuje téměř žádné výjimky. Esperantisty ve světě reprezentuje Světový esperantský svaz .