V pětidenní festival amatérského divadla se rozrostla akce, která původně začala jednodenním setkáním ochotníků. Jde o festival NaNečisto, který v Liberci začal včera a skončí v neděli. Koná se tady už podeváté.

Hlavní cíl: dát amatérům prostor

S nápadem dát prostor amatérským souborům přišel v roce 2006 Pavel Skála, který byl mimo jiné i divadelním lektorem. „Tehdy jsem pomáhal organizovat Dětské scény, které se konají v Malém divadle v Liberci. Zdálo se mi, že se této přehlídky účastní soubory, které jsou nepřipravené, protože nemají příležitost si zahrát. Proto jsem chtěl uspořádat nesoutěžní přehlídku, kde by tuto možnost dostaly. Pro některé z nich to byl první krok, po němž následovala účast na divadelních soutěžích," říká.

Bez domova, ale plni nadšení. Jednou z největších lákadel festivalu je divadlo bezdomovců, divadelní soubor Bohém z Prahy.

Myšlenku představit divadelníky, kteří mají malou příležitost se ukázat a získávat zpětnou vazbu od kritiků i veřejnosti, si festival drží dodnes. „Jen se trochu rozrostl. Zatímco ze začátku se ho účastnily jen soubory z Libereckého kraje, dnes přijíždějí i z větší dálky. Například z Mostu, Prahy, Plzně nebo Broumova. Dohromady tu své dovednosti ukáže 15 amatérských souborů," říká hlavní organizátorka přehlídky Kateřina Císařová, která po Pavlu Skálovi převzala pořadatelskou štafetu.

Pestrá směsice představení

Program festivalu, který se uskuteční na prknech libereckých Lidových sadů, ve V-klubu v ulici 5. Května, Klubu Ateliér nebo Krajské vědecké knihovně, nabídne každému něco. „Dětem je určeno loutkové představení Zlaté kuře, které se koná v knihovně dnes v 10 hodin. Liberecké publikum jistě ocení představení místní stálice Stopa a souboru Divadla Vydýcháno," přibližuje Císařová. Zvláštním hostem pak bude divadelní soubor Bohém z Prahy, který tvoří hlavně lidé žijící na ulici.

Na cestu vybírali do klobouku

Dramaturgie divadla zahrnuje hry se speciální tématikou, ale nezůstává jen u nich. Etudy Moričvíl, které ukáže v Liberci, jsou inspirované humoristicko-parodickou fantasy.

Soubor o účast na festivalu NaNečisto velmi stál, i přes problémy, které cesta do Liberce obnášela. „Už jen sehnat peníze na dopravu bylo velkou výzvou. Herci proto uspořádali v Praze několik zvláštních představení, kde na cestu na sever Čech vybírali do klobouku. A podařilo se. Dorazí dnes," říká s úsměvem další z organizátorů festivalu Zuzana Fuxová.

Nejen hraní, ale i zdokonalování

Pro herce amatérských souborů představuje festival nejen příležitost ukázat, co umějí, ale také možnost získat zpětnou vazbu. Přestože je nesoutěžní, výkony sleduje porota.

Součástí festivalu jsou navíc tři umělecké semináře. Jejich tématem je Divadlo Fórum, Improliga a Jevištní řeč.

Vstupenka na představení přijde na 50 korun, koncert je o deset korun dražší.

Výběr z programu

PÁTEK

18.00 Kohout nakřivo Stopa V klub

21.45 Novinové divadlo ABasta! DeKa Plzeň Klub Ateliér

22.40 Komedie Zuzky na Kafi Klub Ateliér

SOBOTA

14.00 My dva DS Morveux, Terasa

14.45 Jednou v Chelmu… DS Vydýcháno ZUŠ Liberec, Experimentální studio

18.30 Etudy Moričvíl Bohém, Experimentální studio

20.30 Bylo nebylo… Dětem nepřístupno Steak Medium Rare, Klub Ateliér

23.00 Bukkake brothers koncert oblíbených herců Divadla F. X. Kalby

Letošní ročník divadelního festivalu NaNečisto podporuje i herec Marek Eben. Na amatérské divadlo vzpomíná z pozice letitého profíka. Říká:

Důležité je udržet si radost a nadšení, které divadlo dává

Liberec / Praha - Podporu divadelnímu festivalu NaNečisto vyjádřil i známý herec, moderátor, zpěvák a muzikant Marek Eben. On sám říká, že u amatérských divadel je krásně cítit, že jsou dělána pro radost a s nadšením. „Což je u toho profesionálního někdy velmi těžké, takové emoce vyvolat," usmívá se.

Marek Eben

Řekl byste, že v prostředí profesionálních divadel občas chybí energie toho amatérského?

Určitě. Jakmile nastoupíte do divadla, máte třeba ještě deset let nějaké ideály. A čím déle jste v tom procesu, tím větší mají ideály tendenci se rozpouštět. A v tom horším případě se časem může stát, že to, co jste měli původně jako koníčka, se stane způsobem obživy nebo setrvačností. Samozřejmě záleží na vedení divadla a na tom, jak motivuje herce. Když jsme nastoupil do Ypsilonky, byl to ostrůvek svobody v moři nesvobody. Všichni jsme byli šťastní, že jsme tam a ty nůžky byly velmi úzce rozevřené. Nebylo tolik možností se realizovat jinde, ale v divadle ta možnost byla a všichni se napřeli na jeden cíl, udělat dobré představení. A to přineslo velké ovoce. Ale když jste v divadle delší dobu, je moc těžké si toho amatérského ducha udržet.

A vy ho ještě máte?

To já nevím . Já jsem v divadle jako externista, takže už si to zase užívám. Už nejsem ve stavu, nejsem státní zaměstnanec. Já tam docházím a docházím rád. A když máte možnost volby, má to svůj půvab.

Jaké máte zkušenosti s amatérským nebo studentským divadlem?

Sám jsem začínal ve studiu Viola, což byla mladá partička herců při divadle Viola. Někteří z konzervatoře, někteří z DAMU, což bylo taky příjemné, protože jsme se navzájem poznali. Dodneška na ta léta vzpomínáme a jako parta se scházíme. Duch amatérského divadla je půvabný: Víte, že jste mladý, nemáte moc peněz, víte, že žádné nevyděláte, ale baví vás to. Takže jste ochotni do toho investovat obrovské množství času. Taky vás nebrzdí rodina. Jakmile máte na hrbu dvě děti a hypotéku, je v sobě obtížné amatérského ducha najít.

Jsou lidé, kteří se najednou rozhodli jít na DAMU, vyšlo jim to a teď profesionálně hrají. A pak tací, kteří prošli amatérským divadlem, chodili do dramaťáku, jezdili po přehlídkách. Myslíte, že je to pro ně v profi kariéře výhoda?

To nevím, spíše je to přísně individuální. Jsou herci, kteří mohou projít deseti amatérskými soubory a nepomůže to. Základem je vždy talent, dispozice. Mám pocit, že třeba Miroslav Krobot začal svou hereckou kariéru někdy v padesáti letech. Celou dobu jsme ho vídali v divadle jako režiséra a najednou jsme ho viděli hrát. A byl pro nás zjevením. Ta míra autenticity. To, jak mu věříte každou repliku. Je to dar, který se dá těžko naučit. Ale zkušenosti z divadla jsou jistě cenné, minimálně člověk pozná, jak to chodí.

Ale není důležité, kdy se rozhodnete začít hrát nebo kde, ale jestli to máte v sobě.

Ano. Talent je základ. Skvělým hercem může být i člověk od ponku, kterého někdo náhodou objeví. Tak jako Forman herce ve svých filmech. Někteří divadlo v životě nedělali, ale byli geniální, protože prostě měli talent.