Zatímco ozimé ječmeny jsou už zhruba z 80 procent sklizeny, ostatní pšenice, žito či řepka leží na polích ztěžklé vodou.

„I kdyby přestalo pršet už dnes, nejméně dva, tři dny budeme čekat, než se sklizeň rozjede nanovo," dívá se s obavami k nebi Jiří Teplý z Agrární komory pro Liberec a Jablonec nad Nisou. Vodou nasáklá pole musí vyschnout, aby se tam vůbec dostala technika a také zrno musí proschnout. „Od středy spadlo během 24 hodin tolik vody, kolik běžně za měsíc, a to je znát," dodává.

Situace na Liberecku a v oblasti Jeníšovic na Jablonecku, kde se obiloviny sklízejí, však není podle Teplého tak hrozná, jako na Českolipsku či Litoměřicku, kde se na polích podepsaly silné bouřky minulých týdnů.

VÝNOSY VELKÉ CENY NÍZKÉ

Zatímco počasí dělá zemědělcům těžkou hlavu, nad výnosy si mnou ruce. „Letošek se podařil, z hektaru máme výnos 6,5 tuny, zatímco loni to bylo jen 4,8 tuny," předkládá řeč čísel. Zatímco výnosy dosáhly rekordu, výkupní ceny naopak klesly. „Loni to bylo 3800 korun za tunu, letos je to o tisícovku méně, takže nula od nuly pojde," posteskl si. Důvodem jsou podle něj hlavně velké zásoby z minulých let.

Z obilovin je v kraji nejvíce zastoupena ozimá pšenice, které se oselo přes tři tisíce hektarů, zatímco ještě před dvaceti lety to bylo jen kolem 300 hektarů. Druhou nejrozšířenější plodinou je řepka. Oproti tomu žito je na pouhých 302 hektarech a oproti minulým letům rapidně poklesly i plochy oseté ovsem.