VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Děláte práci automaticky? Změňte předmět podnikání

Liberec /ROZHOVOR/ – „Dobrý den, je tu, prosím vás, slečna ředitelka?“ ozve se u dveří stejnojmenného libereckého rádia. Od jednoho z počítačů, na kterém běží rozhlasácký střihací program, jenž jednotlivá slova znázorňuje jako křivku zrychleného EKG, vstane drobná tmavovláska.

29.1.2011
SDÍLEJ:

Markéta SchwarcováFoto: Deník

„Tohle mě baví, když si lidé dají tu práci a zjistí si, že nejsem vdaná, aby mě správně oslovili. Zřejmě si při slově ředitelka představují starší paní s drdolem. Ještě lepší je to někdy v obchodě. Nedávno po mně nějaká prodavačka chtěla občanku, když jsme si kupovala cigarety. Tak jsem jí poděkovala a cítila se celý den dobře,“ směje se Markéta Schwarcová.

Devatero řemesel

Kromě pozice ředitelky a manažerky zastává v rádiu práci moderátorky, zvukařky či zpravodajky. „Dokonce jsem se tu konečně naučila i obchod,“ směje se. Mezi řádky vyplývá, že tenhle přístup považuje za normální. Musí umět všechno, aby jednak zaskočila za chybějící kolegy, když je ve zhruba desetičlenném týmu potřeba, a pak – těžko se rozebírá práce podřízených, když o ní člověk nemá sám ani potuchy. Rozhlasácké ostruhy získávala sedm let v ústeckém a pak i libereckém vysílání Českého rozhlasu.

„Vzpomínám si, když jsem poprvé přišla do té nádherné budovy Českého rozhlasu v ústecké ulici Na Schodech 10 a málem oněměla. Připadalo mi to tehdy jako zázrak. Všichni byli tak chytří, zkušení, všechno znali… Co já tady vlastně dělám, říkala jsem si tehdy,“ vzpomíná na „učednická“ léta v rozhlase.

Z postu moderátorky, kde už měla pocit lehké stagnace, Markéta přeskočila za zpravodajský mikrofon. „To mě docela nahodilo, protože dělat poctivě zprávařinu je hrozně těžké. Ale byla jsem za tu zkušenost moc ráda, protože když začnete stagnovat, začnete dělat práci automaticky, tak si logicky musíte začít klást otázku, jestli by nebylo dobré změnit předmět podnikání.“

S ředitelským postem, na kterém vystřídala Stanislava Berkovce, se Markéta rozhodně nenudí. Hlídá obsah i technickou stránku vysílání, edituje jednotlivé příspěvky, pracuje s méně zkušenými kolegy.

„Většinou sem nastoupili lidé bez velkých zkušeností, zato s obrovskou pokorou k profesi a velkou chutí se učit. Přiznám se, že se mi teď moc hodí znalosti ze studia tvořivé dramatiky, kterou jsem dělala na DAMU. Práce s hlasem, odhalení řečových vad a jejich náprava byly sice jen okrajovou záležitostí, ale je velká výhoda, když znám metodiku a můžu lidi učit, kde mají mít posazený hlas, jak správně modulovat. Ono je to na vysílání znát,“ pokračuje ve vyprávění o své cestě za mikrofon. Shodujeme se, že člověk nikdy neví, co se mu v životě bude hodit.

Při povídání o barvách hlasu mě zaujme hluboký, překrásně modulovaný „zpravodajský“ hlas z reproduktoru. „Kdo to je?“ zeptám se a tipuji na „veřejnoprávního“ Vladimíra Kroce. „Kdepak,“ směje se Markéta. „To je režisér Petr Palouš z Divadla F. X. Šaldy.“ Divím se. Znám pana režiséra a znám i jeho hlas. Ale z rádia mi zní tak nějak „mechově“. Markéta mi okamžitě zcela zasvěceně a nešetříc technickými detaily zdůvodní, že je to hlas za procesorem.

Oněmím obdivem a rychle se snažím stočit řeč jinam. Sama jsem v oblasti techniky došla ke šňůře u žehličky, jsem absolutně netechnický typ. „Mohla bych to sice říct taky, ale nemůžu si to dovolit. Nedávno se rádio stěhovalo, bylo potřeba tahat a přepojovat kabely.

Navíc byl vysílací pult uzpůsoben pro našeho kolegu, moderátora vozíčkáře. Někteří moderátoři mluví ve stoje, technika se tomu všemu musí přizpůsobit, je potřeba vědět, kudy jde zvuk, znát alespoň základy fyziky, aby mě technici na něčem nenachytali. To by mě pak nemohli brát vážně. Navíc když je člověk ochoten učit se něčemu novému, rozproudí to mozkovou kapacitu, nezleniví,“ vysvětluje mi Markéta zcela věcně.

Zvuk je mou vášní

„Navíc si hrozně ráda sama hraji se zvuky, je to moje drobná vášeň,“ směje se a demonstruje mi svou zálibu na pořadu o divadle, které je po rádiu její další velkou láskou. „Baví mě do povídání o programu a zákulisí scén v Liberci, Jablonci i Turnově míchat různé zvuky, jako třeba pokyn režiséra, který zničehonic zařve na herce,“ líčí Markéta. Oči jí svítí a je vidět, že samotné natáčení je pro ni ve zhruba šestnáctihodinovém pracovním dnu „třešničkou na dortu“.

Bavíme se o úskalích rozhlasové práce, jako třeba když si člověk zapomene nahrávací přístroj, takže by se nejraději zavrtal hanbou do země, a zároveň si sdělujeme, jak je na téhle práci krásné potkávat a poznávat lidi a jejich příběhy. Když už byla v úvodu řeč o etiketě a o tom, zda ženu na šéfovském postu lze oslovovat „slečno“, chlubí se Markéta svým „největším úlovkem“.

Rozhovorem s první dámou etikety, poradkyní amerických prezidentů v oblasti chování, Eliškou Coolidge Haškovou, nebo s Milanem Knížákem a Vladimírem Mertou. „Někdy jsou to opravdu silné příběhy, jako například setkání s neuvěřitelnou dámou, dvaaosmdesátiletou Martou Kottovou z Liberce. Ženou, která přežila Osvětim. Vytipovali jsme si, že hudební rádia poslouchají lidé tak do třicítky. Pak tuhle scénu opouštějí. Chtějí někam patřit. Ztotožnit se s místem, kde žijí. A to je právě naše úloha,“ říká Markéta Schwarcová.

Pozor, bomba

V tom přichází na směnu šéf zpravodajství, Míra Holubec: „Před Dunajem je prý bomba,“ oznamuje nám. Čekám, že se strhne šrumec, ale Markéta, tedy slečna ředitelka, v klidu oznamuje, že už je na místě jejich člověk, který situaci mapuje. Běží pokyny, kdy půjde informace o tom, co se před samoobsluhou na Soukenném náměstí děje, do vysílání. „To je právě obrovská přednost rádia, že můžeme lidem hned předat zprávu,“ pochvaluje si Markéta.

Za chvíli začne s kolegy připravovat znělky k novému pořadu s lákavým názvem „S Františkem Horákem za Svijanským pivem“, který poběží od února. „S bývalým sládkem svijanského pivovaru budeme odhalovat proces vaření piva a zároveň známkovat hospůdky, kde se Svijany točí,“ prozrazuje.
Rádio Dobrý den není zvyklé jet v zajetých kolejích.

Ke sportovním pořadům Honzy Žíly, zpravodajství, povídání o hudbě, divadle či zákulisí nemocnice přidává další a další novinky. Stejně jako zajímavé hlasy a příběhy lidí z Liberce, Jablonce a Turnovska. „Moc hezké reakce máme na hudební pořad s učitelem Janem Prchalem, který pouští ukázky místních kapel a hudebních sdružení a přitom poutavě dokáže o hudbě vyprávět. Aniž by poučoval, člověku pomůže lépe utřídit myšlenky,“ váží si „slečna ředitelka“ protagonisty jednoho z pořadů.

Své stálé posluchače mají i Řeči pod věží. Jsou to postřehy a rozhlasové fejetony polistopadového politika a poradce Václava Havla, Jana Šolce.
„Brzy se začne stavět vysílač, který posílí poslech v Liberci,“ těší se Markéta. Je vidět, že svou prací žije. Další ze ztracených, pomyslím si v dobrém. Nedá mi to, abych se nezeptala, jestli ji vůbec někdy něco štve. „Rádio je úžasné. Můžu v něm realizovat své sny. Ale kdybych tvrdila, že nebyly chvíle, kdy jsem házela klíče na stůl, lhala bych,“ přiznává poctivě.

Autor: Jana Švecová

29.1.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Trenér libereckých volejbalistů Michal Nekola.

Obhajoba poháru volejbalistům Liberce nevyšla

Vietnamská překladatelka Lien Hoang

Dala jsem si plán naučit se sto slovíček denně

Michal Tung o EET: Také Vietnamci pořizují pokladny na poslední chvíli

Zavedení elektronické evidence tržeb se od března nevyhnou ani vietnamští obchodníci. Jejich počet se odhaduje na 20 tisíc a jejich tržby podle odhadů mohou mezi maloobchodníky činit až 70 procent. Na konci loňského roku mělo v ČR trvalý pobyt přes 48 tisíc Vietnamců. Na jejich přípravu na zásadní změnu pro způsob obchodování se Deník zeptal vietnamského podnikatele Michala Tunga, který na ni své krajany již několik měsíců připravuje.

FOTO: Liberec prohrál s Brnem 1:2, Kometa zůstává šestá

Liberec - Hokejisté Liberce prohráli v 50. kole extraligy s Brnem těsně 1:2 a zkomplikovali si tak cestu za celkovým vítězstvím v základní části. Před druhým Třincem už mají jen tříbodový náskok, ve hře přitom bude ještě šest bodů. Kometa díky vítězné trefě Martina Erata z 52. minuty uhájila díky lepšímu skóre šestou příčku před Chomutovem, který porazil Mladou Boleslav.

Cizinecká policie zkontrolovala další firmu. Odhalila patnáct přestupků

Liberecký kraj - Policisté v Libereckém kraji stále častěji kontrolují nelegální zaměstnávání a pobyt cizinců. Ti v řadě podniků tvoří značnou část pracovníků. Poslední rozsáhlejší kontrola proběhla tento týden v IAC Group v Zákupech.

Těší mne, když vidím, jak dort mizí z vitríny

Jablonec n. N. –  /REPORTÁŽ, RECEPT, GALERIE/ Tajemstvím lahodných a při tom velmi lehkých dezertů jsou kvalitní suroviny, poctivost v přípravě a trpělivost.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies