VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Chrastava je město s dramatickou historií

Chrastava - Nevelké městečko u Liberce je zajímavé z mnoha pohledů. Ať už se dotkneme současnosti či minulosti. Stejně jako v dobách minulých, také zcela nedávno zažili jeho obyvatelé mnoho dramatických chvil.

13.5.2011
SDÍLEJ:

RADNICE POCHÁZÍ Z ROKU 1646. K rozvoji obce došlo ve 13. století, kdy do pohraničí pozval král Přemysl Otakar II. osadníky z okolních zemí. Nejstarší dochovaná zmínka o obci pochází z knihy o placení desátků z roku 1352, kde se vyskytuje pod jménem CraczaFoto: Milan Drahoňovský

Vydáme se do ní stezkou neklidných válečných let. A zdaleka nejde jen o události 2. světové války. Válečná historie Chrastavy začíná už v 15. století. Konkrétně roku 1428, kdy u zříceniny hradu Hamrštejn proběhla krvavá bitva mezi Husity a Lužičany. Své o tom ví kronikář města a doktor František Vydra.

„Bylo to 16. listopadu roku 1428, husitská vojska se vracela vlastně z Německa zpátky, ovšem byla cestou zastižena jízdou takzvaného Šestiměstí, takže dole pod zříceninou Hamrštejna došlo opravdu k bitvě, která nám oprávněně připadá dost krvavá. To znamená spousta zajatců husitských byla utopena v Nise, někteří byli zaživa upáleni ve stodolách v dnešní obci Machnín,“ říká historik.

Hamrštejn čili kovárna

Nebezpečno tady ale bylo odjakživa, nejenom za časů válek husitských. Hluboké údolí hustě zalesněné smíšenými porosty podněcuje fantazii o loupežnících a lapcích, kteří tady číhali na bohaté kupce, již putovali za obchodem do Lužice a Saska až k Baltu. Zastavme se u už zmíněné zříceniny hradu Hamrštejna. Mimochodem název hradu souvisí s existencí jednoho z nejstarších hamrů u nás.

„Kdysi dávno to bylo po Kutné Hoře dokonce druhé nejvýznamnější místo v Českém království. Horníci tady těžili rudy od středověku. Takzvaná Panenská hůrka, Ovčí hora a další okolní kopce jsou hustě provrtány štolami. O pár století později v údolí Lužické Nisy rozvinuli jiné odvětví, získávali energii spalováním hnědého uhlí. Byla to na svou dobu velmi výkonná elektrárna, okolo ní vznikla celá osada tzv. kolonka.“ Říká současný starosta města Michael Canov.

Andělská hora

Jednou z tradičních hornických osad minulosti byla Andělská hora. Už v listině z roku 1353 se píše o horním právu pro Andělskou horu, Panenskou hůrku a přilehlé osady. Zdejší obyvatelé tehdy bibrštejnského a dolnického panství se zabývali především dolováním stříbra a dalších barevných kovů.
Stříbronosné kopce byly koncem 17. století zcela vytěženy. O pár století později dostalo v Andělské hoře zelenou jiné odvětví. Energetika. Elektrárna spalovala hnědé uhlí ze Slezska a patřila k nejvýkonnějším svého druhu. Aby plynulý chod elektrárny nic nenarušovalo, její majitelé vybudovali přímo u viaduktu sousedícího s elektrárnou železniční vlečku. V jejím bezprostředním sousedství i sídliště, kolonii, zkráceně řečeno kolonku. Domečky plánovitě, pravidelně rozprostřené pod viaduktem za Nisou prozrazují účel svého vzniku.

Fungovala tu i na svou dobu moderní elektrárna, v minulém století přeměněná na spalovnu. Kromě pamětníků by nikdo nevěřil, že ještě před čtyřiceti lety tu běžel náročný a ekologicky nešetrný provoz tepelné elektrárny, která spalinami a popílkem znepříjemňovala život obyvatelům kolonky i nedaleké Andělské hory.

Technické rarity

Dalším technickým unikátem Chrastavy a jejího okolí je výrobní areál bývalé textilky. Jedná se o jednu z nejkrásnějších industriálních staveb v Libereckém kraji, dnes technicky chráněnou památku. Jde o výjimečně zachovalou stavbu, která v plasticky uspořádaných cihlách ukrývá kromě dekorativního štuku i firemní znak původních majitelů.

„Továrnu kdysi tito pánové stavěli s tím, že jsou tady navěky. Proto je ta fabrika tedy tak krásná, oni počítali s tím, že to bude jejich domov a domov jejich dětí,“ vysvětluje vedoucí provozu Martin Pokorný. Zachován zůstal i interiér ředitelny vykládaný mahagonem

s původním mobiliářem, nábytkem potaženým krokodýlí kůží je hodnotnou součástí fungující továrny. Architektonicky nejzajímavějším prvkem průmyslového areálu je pravděpodobně samostatně stojící objekt kotelny s velkou prosklenou halou pro generátor elektrické energie.

V souvislosti s druhou světovou válkou si připomeneme ještě jeden další historicky významný průmyslový areál. Vedle chrastavského nádraží sídlila za války pobočka zbrojovky Spreewerk, ve které pracovali vězni koncentračního tábora Gross Rosen a váleční zajatci, především pak židovské ženy z mnoha evropských zemí, například z Francie. V roce 1945 byly osvobozeny Rudou armádou.

Kafka, Hitler a paradoxy

Vraťme se ovšem do doby před 2. světovou válkou, kdy kultura židovská, německá i česká existovala v jednom státním útvaru. Chrastavu v době svých právnických studií navštívil i nejslavnější židovský spisovatel Franz Kafka. V době, kdy studoval práva, přivydělával si pozdější slavný spisovatel jako úředník pojišťovny.
„Jezdil po továrnách a pojišťoval dělníky. A protože Chrastava měla velký potenciál, tak i tady sháněl „kšefty“. Chtěl, aby se lidi pojistili,“ říká Zdeněk Schultz, pracovník Chrastavského infocentra.

„Na Kafkovu přítomnost v Chrastavě existují dvě vzpomínky. Podle jedné stoloval v tehdejším hostinci u Černého hřebce. V té druhé píše sestře, že se chce zúčastnit zajímavého procesu u zdejšího soudu. Chrastava tehdy byla okresním městem. Není vyloučeno, že Kafkův slavný Proces možná vznikal i v Chrastavě,“ domnívá se Schultz a vzápětí dodává, že dějiny mají někdy smysl pro černý humor:

„Právě v hostinci, kde vystudovanému právníkovi a spisovateli židovského původu Franzi Kafkovi příliš nechutnalo, za pár let stoloval Adolf Hitler…“
Paradoxy 20. století ilustruje nejen Kafkova návštěva, ale i příběh původně německého pomníku prusko-rakouské války, ze kterého se později stal pomník Rudoarmějců. „Ten nejdramatičtější moment nastal právě po konci druhé světové války. Když skončila druhá světová válka, všeobecná nenávist k Němcům byla tak obrovská, že lidi vzali pomník padlým z prusko-rakouské války, zbavili ho všech ozdob a přetáhli ho na hřbitov, kde se znova ozdobil a stal se symbolem osvoboditelské Rudé armády,“ dokončil vyprávění o historii města, plného historických zajímavostí i paradoxů, starosta Canov.

K prusko-rakouské válce se vrátíme zase v červnu, kdy si 23. června připomeneme její 150. výročí. A také prvního padlého v této bitvě, maďarského husara Józef Csóma.

Hasičské muzeum patří k unikátům

Ještě než se z Chrastavou rozloučíme, určitě stojí za to zmínit novodobou historii města v podobě Muzea hasičské techniky s druhou největší expozicí v České republice. Najdete tu ruční i parní stříkačky, přilby, nástroje, žebříky, hasičské odznaky a teď v květnu také aktuální výstavu modelů hasičských aut. Muzeum si můžete prohlédnout také v rámci plánovaných Chrastavských slavností, jež se připravují na 3. – 5. června.

Autor: Jana Švecová

13.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Václav Helšus, herec a dramatik libereckého Divadla F. X. Šaldy

„Pořád se cítím jako ten kluk ze mlejna" říká herec Václav Helšus

Ilustrační foto

Hnojte popelem

K Aréně se opět sletí čarodějnice

Liberec – U Arény v libereckém Sport parku opět zaplane oheň. Už tradičně se zde posledního dubna sletí čarodějnice z širokého okolí. Oblíbené Čáry u arény letos nabídnou celodenní program.

Z Lakatoše se stává žhavé zboží. Jak dlouho vydrží pod Ještědem?

Liberec – Co Dominik Lakatoš stihl za pouhé dvě sezony v seniorském hokeji, to někdo nedokázal ani za celou svou kariéru. Teprve dvacetiletý útočník hokejového Liberec už má ve své sbírce dva Prezidentské poháry, jeden titul a také stříbrnou medaili.

Náklaďáky převážely topný olej. Celníkům se podařilo zajistit nezdaněný náklad

Liberecký kraj – Tisíce litrů nezdaněného topného oleje skrývaly korby nákladních vozů mířících do Libereckého kraje z Německa. Celníkům se kontraband podařil odhalit při běžných kontrolách během uplynulých dvou týdnů.

Hlasujte pro nejhezčí miminko 17. týdne roku 2017

Liberecko - /GALERIE, HLASOVÁNÍ/ - Představujeme vám miminka vyfocená v 17. týdnu roku 2017. Hlasujte pro to nejhezčí!

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies