Slavnostním nástupem 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany za přítomnosti chemiků Ozbrojených sil Slovenské republiky a významných hostů budou dnes zahájeny na náměstí Dr. E. Beneše v Liberci oslavy 95. výročí vzniku plynové služby a chemického vojska. V doprovodném programu představí v ulici 5. května před OC Plaza příslušníci libereckého pluku schopnosti, možnosti a vybavení současného chemického vojska AČR.

Počátky plynové služby

Zkušenosti s použitím bojových chemických látek na bojištích první světové války měli i českoslovenští vojáci. Se vznikem Československé republiky v říjnu 1918 se ochrana proti bojovým chemickým látkám stala jednou z významných otázek řešených v rámci budování branné moci. V září 1919 byl nařízením Hlavního štábu československé branné moci zřízen Referát pro plynovou službu. Tímto okamžikem byl před devadesáti pěti lety položen základ pozdějšímu rozvoji chemického vojska. V roce 1921 byl v Olomouci zřízen Ústav pro plynovou službu, v roce 1925 byl přejmenován na Vojenský chemický ústav, který působil jako ústřední chemická zbrojnice i výcvikové a školicí středisko. První typ československé vojenské ochranné masky byl zaveden v roce 1923. První chemickou jednotkou se v roce 1935 stal 401. dělostřelecký oddíl v Olomouci. Jeho úkolem bylo odmořování, zamořování, zadýmování a používání otravných látek pomocí plynometů. Slovo „dělostřelecký" bylo v názvu oddílu uvedeno z důvodů utajení. V roce 1937 byla v Žilině dostavěna vojenská továrna produkující fosgen a yperit.

Druhá světová válka

V letech druhé světové války se českoslovenští vojáci účastnili bojů na všech frontách a součástí jejich činnosti byla rovněž ochrana proti možnému použití bojových chemických látek. Po děsivých zkušenostech z prvního celosvětového válečného konfliktu naštěstí nedošlo na vedení chemické války. Nicméně v srpnu 1945 svrhly bombardéry letectva Spojených států amerických na japonská města Hirošimu a Nagasaki jaderné pumy. Hrůzným používáním chemických látek se stalo hromadné vyvražďování hlavně obyvatel židovského původu v nacistických vyhlazovacích táborech.

Vznik chemického vojska

Dne 27. září 1949 bylo dekretem prezidenta republiky ustanoveno chemické vojsko jako samostatný druh vojska. Hlavní součásti chemického vojska tvořily chemické prapory 101. v Jaroměři a 103. v Šafárikově. 1. listopadu 1952 byl v Liberci zřízen 105. plamenometný prapor, mezi jehož úkoly patřila ochrana proti zbraním hromadného ničení. Od roku 1952 byla rovněž věnována pozornost radiologické ochraně. Koncepce činnosti chemického vojska vycházela od druhé poloviny padesátých let z nutnosti předpokládat masové použití zbraní hromadného ničení. V říjnu 1957 byla zřízena 1. brigáda chemické ochrany se sídlem v Trutnově. V roce 1968 byl v Liberci ustaven 105. pluk chemické ochrany. Dne 1. září 1977 byla v Liberci zřízena 102. brigáda chemické ochrany. Přímo v Liberci byl kromě velitelství a štábu dislokován 51. prapor chemické ochrany, 61. prapor odmořování terénu a 103. prapor chemické ochrany.

Chemické vojsko po roce 1989

Po listopadu 1989 pokračuje chemické vojsko ve své činnosti, která v letech 19901991 vyvrcholila účastí československého protichemického praporu ve válce v Perském zálivu. Rozdělením Československa v roce 1993 skončila etapa společné činnosti českých a slovenských chemiků. Reprezentantem chemického vojska v ČR se pak v Liberci stala Výcviková a mobilizační základna chemického vojska. Po vstupu České republiky do NATO se stala součástí sil okamžité reakce NATO i 9. rota chemické ochrany, která vznikla v roce 1999 v Liberci a stala se první plně profesionální jednotkou AČR. Dne 1. července 2005 vznikla 31. brigáda radiační, chemické a biologické ochrany sídlící v Liberci, která byla k 1. prosinci 2013 reorganizována na 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany. Jedná se o jediný specializovaný svazek Armády České republiky určený pro řešení úkolů chemického zabezpečení jednotek AČR a odstraňování následků po použití zbraní hromadného ničení a jiných toxických látek.

Chemické jednotky se zúčastnily nejen operací POUŠTNÍ BOUŘE a TRVALÁ SVOBODA na územích Saúdské Arábie, Kuvajtu, Iráku a Afghánistánu, ale rovněž aliančních a koaličních operací v Bosně a Hercegovině a Kosovu. Nasazeny byly také při ochraně olympijských her v Řecku a dalších významných mezinárodních událostech.

Chemické vojsko AČR je prezentováno 31. plukem radiační, chemické a biologické ochrany, jehož součástí je česko-britské velitelství brigády radiační, chemické a biologické ochrany pro Spojenecký sbor rychlé reakce ARRC (Allied Rapid Reaction Corps), Ústavem OPZHN Univerzity obrany, aliančním expertním centrem na problematiku ochrany proti zbraním hromadného ničení JCBRN Defence COE (Joint Chemical Biological Radiological and Nuclear Defence Centre of Excellence).

Výzkumem a vývojem v oblasti chemického zabezpečení se zabývá Vojenský výzkumný ústav.