Pořadatelé slibují, že se bude na co dívat. Letošní rok je totiž ve znamení kulatého výročí. 21. dubna uplyne 260 let od tohoto vojenského konfliktu, který byl součástí Sedmileté války.

V Liberci i jeho okolí se střetli mimo jiné Češi proti Čechům. Jedni v uniformách Rakouska-Uherska, druzí v barvách Pruska. Celkem tu proti sobě stálo na jaře 1757 přes 30 000 vojáků.

CO SE DNES VAŘÍ NA VOJENSKÝCH MISÍCH

„Letos chceme výročí bitvy obohatit o gastrofestival. Chceme lidem ukázat, jak se stravovali vojáci tehdy v 18. století a jak dnes. Jsme domluveni s libereckými chemiky, že předvedou svoji polní kuchyni a ukáží, co se dnes vaří na vojenských misích. Budeme tu mít i dobovou polní kuchyň, která zase nabídne to, co jedli vojáci za I. světové války a tak dál do minulosti až k Sedmileté válce. Kdo bude mít zájem, dostane ochutnávkový talíř, na kterém bude mít vedle sebe různá jídla z různých období a může porovnávat,“ popisuje Petr Pimek z Archy 13.

Dvoudenní akce se letos rozroste i do Vratislavic nad Nisou. V parku u městského úřadu bude mít historická armáda své zázemí, stejně jako tomu bylo v památném roce 1757. Vojenské ležení doplní i řemeslný trh.

NOVÝ PAMÁTNÍK?

Živo bude i na Nerudově náměstí. Právě tam jsou pohřbeni vojáci, kteří padli v bitvě i ti, kteří pak zemřeli na následky epidemie tyfu. Jejich pozůstatky se objevily až při nedávné rekonstrukci náměstí. Do té doby nikdo netušil, že pod dlažebními kostkami leží stovky koster. „Chceme tam při pietním aktu představit maketu památníku, který by kolemjdoucím připomněl po čem šlapou. Mělo by jít o kamennou obrubu se žulovými schody, ve které bude v pryskyřici zalitý masový hrob. Vyjednáváme s ministerstvem obrany o vyhlášení veřejné sbírky na tento památník. Patronem projektu je známý vojenský historik Eduard Stehlík,“ uvedl Pimek.

Kosterní pozůstatky z Nerudova náměstí zkoumal i přední český genetik Daniel Vaněk. Také ten by měl do Liberce na výročí bitvy přijet a prezentovat zde výsledky několikaletého výzkumu. „Vzorky kostí se porovnávaly s DNA lidí, kteří žijí v Liberci dnes. Chtěli jsme zjistit, zda tu stále ještě žijí potomci těchto vojáků,“ zmínil archeolog Petr Brestovanský.

POCHOD NA ŽITAVU

V rámci letošního jubilea se dobové vojsko vydá v červenci také na pochod z Liberce do Žitavy. „Půjdeme po stopách vojáků, kteří tehdy táhli z Liberce přes Chrastavu a Hrádek do Žitavy. Rakouská armáda tam tehdy zatlačila pruská vojska, pak město obléhalaa z větší části vypálila.

Císařovna Marie Terezie pak nechala vyplatit na prosbu žitavských radních městu 30 000 zlatých na opravu škod. Vypravíme na cestu povozy s koňmi a ozbrojeným průvodem Marie Terezie. V Žitavě pak proběhne ukázka obléhání města a následného předání zlata,“ líčí Pimek s tím, že Archa 13 usiluje o to, aby se Bitva u Liberce stala každoroční akcí, která do města přitáhne turisty. „Rádi bychom z Liberce udělali centrum informací o Sedmileté válce. Jde vlastně o první celosvětový vojenský konflikt,“ dodal Pimek.