ANKETA: Jak vzpomínáte na 
1. máj?

Jiří Miler, Český Dub

1. máj jsem dříve trávil na několik způsobů. Jako malý chlapec zřejmě s mávátkem v ruce a mámou v průvodu, později jako malé junácké vlče a po zrušení skautu jako pionýr. Jako student gymnázia jsem byl v Liberci omluven s tím, že chodím v průvodu v Českém Dubu, ale nikdy jsem v něm nebyl. V roce 1987 se mi narodila první dcera a tak jsem ještě stihl dvě prvomájové procházky s kočárkem.

Martina Rosenbergová, Liberec

Když se řekne První máj za socialismu, nemám moc na co vzpomínat, protože jsem už od roku 1985 byla na mateřské, a tedy ušetřena průvodů. Nejvíc si pamatuji ten, který jsem zažila ještě jako jiskřička. Později jsem se spolužáky hlavně těšila z toho, že nemusíme v ten den do školy. I v minulém režimu jsem první máj brala především jako každý jiný jarní den.

Josef Horinka, Hrádek nad Nisou

Coby žák základní školy jsem ho trávil v povinném průvodu v Hrádku. Na střední mně 1.máj lehce míjel a coby voják základní služby jsem povinně stál někde u pomníku v Hradci Králové. Na povinné průvody vzpomínám s úsměvem, jako děti jsme vždy povinně došly až do cíle, kdežto dospělí s vlajkami a transparenty se cestou tak nějak začali postupně vytrácet a mizet do přilehlých restaurací.

Dan Ramzer, Frýdlant

1.máj jsem většinou světil prací na rodinné chalupě v Českém Středohoří. Bydlel jsem v Liberci a do Frýdlantu jsme jezdit nemuseli a v Praze na studiích se to ztratilo. Až v roce 1989 jsem se frýdlantského „prvomájového průvodu" jako zaměstnanec zúčastnil. Vozili jsme děti v městském parku na koních státního statku. Úžasná byla nová cisterna na močůvku jako alegoricky vůz!

Jiří Horák, Hejnice

V dětském věku jsem toto období spíše spojoval s pálením čarodějnic, což bylo rozhodně zábavnější, než následné prvomájové průvody. Ani těm se ale vždy vyhnout nedalo. Účastnil jsem se jich jako žák ZŠ nebo člen sportovního oddílu. Později jsem měl asi to štěstí, že jsem za prací dojížděl a ve městě jsem byl tedy prvomájových průvodů ušetřen.

Martin Půta, hejtman Libereckého kraje

Vzpomínám si hlavně na 1. máj 1989, kdy nás na Gymnáziu F. X. Šaldy napadl geniální nápad – jít do prvomájového průvodu s fotkou Gorbačova. Všichni byli překvapeni, s jakým nadšením a v plném počtu naše třída jde na oslavy Svátku práce. My jsme tím ale chtěli naznačit, že ti soudruzi, kteří stáli na tribuně, nejsou náš šálek kávy. Nevěřil jsem, že za půl roku bude všechno jinak.

Antonín Samek, Hodkovice nad Mohelkou

1.máj před rokem 1989 jsem trávil asi jako mnoho jiných spoluobčanů a to tím,že jsem se v dopoledních hodinách účastnil průvodu (dobrovolně – nuceně ),pak vystál frontu na nějaké to jižní ovoce (třeba banány) a po obědě jsme většinou s rodinou vyrazili na výlet do přírody a nebo byla nějaká ta práce na zahrádce či kolem domku.

Michael Canov, Chrastava

Různě. Do průvodu jsem chodil jako žáček v Žacléři, během vojny a pak jako učitel a trenér v Chrastavě. Během studia v Trutnově a v Pardubicích jsem měl povoleno být v místě trvalého pobytu (v Žacléři), takže většinou byl místo (anebo po průvodu) mejdan. V roce 1989 jsem nebyl nikde a byl jsem kvůli tomu řešen (ale nevyřešen) školskými orgány.