VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kaňonem vodopádů Jedlové z Josefova Dolu

Severní Čechy /FOTOGALERIE/ - Příroda v nitru Jizerských hor jakoby po staletí téměř netknutá dodávala člověku sílu a nabíjela duše optimismem.

2.8.2011
SDÍLEJ:

Kaňonem vodopádů Jedlové z Josefova Dolu.Foto: Antonín Král

Je téměř hojivým zážitkem vydat se do Josefova Dolu a vyhledat Kamennou komoru, alej deseti dubů, Peklo, Nebe, Ráj nebo se projít nejkrásnějším kaňonem Jedlové proti jejímu toku za vodopády.

Kousek za kostelem se zvedá turistická stezka od nádraží podél bystřiny Jedlové, přítoku Kamenice, okolo bývalé sklárny a provozu pily směrem k Lesní bráně. Tam lze zaparkovat i autem a pak už sledovat kaskády Jedlové.

Na počátku byli Desfoursovi

Náklady na vybudování obcí v jižní části Jizerských hor musely být pro Desfoursovy značně vysoké. Šlechtický rod dostal pozemky v roce 1634 za účast na vraždě Valdštejna.

Z Lotrinska se přesunul do Čech a zřejmě již v sedmnáctém století si dovedl vypočítat, že kámen, dřevo a voda v budoucnu přinesou velký užitek a pravděpodobně, jak historici uvádějí, vydrancoval kraj hůře, než když jím procházela armáda.

Desfoursovi možná počítali i s nálezem rud nebo polodrahokamů, o jejichž existenci na severu Českého království nebylo pochyb. Pravděpodobně také předpokládali zřizování skláren a textilek, protože příroda poskytovala pro tato průmyslová odvětví dostatek surovin. V Čechách získali obrovský majetek.

Zakládali obce v Jizerských horách a jednou z nich byl i Josefův Důl v nádherném přírodním prostředí na březích bystřiny Kamenice. Počátkem osmnáctého století si tu Desfoursovi postavili malý zámeček a začali budovat především sklárny a textilky.

Vedle velkých dílen se později prosazovali i malí skláři a sklo se stalo hlavním artiklem výroby v malé jizerské obci. Značný rozkvět obce nastal v devatenáctém století a počet obyvatel překročil dva tisíce.

Přijížděli sem obchodníci, ale také turisté a dlouho sem bylo přímé autobusové spojení z Prahy. Lákavé bylo lyžování a především turistika.

Stezka kaňonem

V současnosti nabídku obce rozšiřuje možnost využití cyklostezek, i když jejich profil zrovna příliš neláká k pohodlné jízdě. Pravidelná setkání ochotníků se v obci stala již tradicí stejně jako letní pouť. V malé kancelářičce na radnici najde turista přívětivou mladou paní, která plní funkci infocentra.

Z bývalé školy bylo zřízeno a letos otevřeno regionální muzeum, které návštěvníky seznámí s historií výroby skla, textilu a těžby dřeva. V centru obce dominuje novogotický kostel Proměnění Páně.

Několik hotelů a penzionů nabízí své služby k rekreaci a pro sport. Nesčetné turistické trasy se spoustou zajímavých přírodních míst stále lákají vstoupit právě z těchto míst do centra Jizerských hor.

Turistu provází devět naučných tabulí o životě Jizerských hor. Stezka strmě stoupá nad kaňonem, kterým se řítí a skáče přes balvany vířící proud vody. Po pravé ruce se začnou zvedat balvany, omezující kaňon z levého břehu Jedlové, pravý břeh je hustě zalesněn a dole hučí bystřina. Obrovské balvany v řečišti nebo nad ním jakoby ji chránily před nepřízní povětří či po staletí před lidským pokolením.

Pekelná tůň nebo úžasný vodopád

Rozmanitost toku zaujme už od mostku, kde odbočuje cesta do Pekla, a kousek klidného místa se sluníčkem chce rozpačitě omluvit následující náročný výstup či lomoz vody. Pekelná tůň snad byla nazvána podle své tmavé barvy dna, byť zlatavý odstín a zeleň mechů tvoří spíše pohádkovou krásu.

Následuje krkolomný výstup přes kořeny, kameny, zato však s pohledy na obrovité skály po pravici a hluboký kaňon se vzpouzejícím se vodním živlem. Při cestě osvěží pramenitá voda ze studánky, která nejvíc chutná z dlaní.

Odměna se přiblíží v podobě čtrnáctimetrového vodopádu s největším pětimetrovým skokem, kde postát a pozorovat padající masu vody přináší osvěžující a potěšující prožitek.

Prolézačka nad vodopádem jakoby ztišila ono přirozené bouření a voda sice pospíchá, ale v širším řečišti na konci naučné stezky se proměňuje v klidný tok. Přitéká sem od Čihadel, kde ji napájejí rašelinová jezírka, kam lze dorazit obtížněji pro bažinatý a prudce stoupající terén.

Poslední naučný panel dvanáctihektarové přírodní rezervace spojuje modrou a žlutou značku na společnou Mořskou cestu. Klidná silnička dovede turistu zpět k Lesní bráně nebo až k nádraží.

Zaslal Antonín Král

2.8.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Studánečtí jsou ve žlutých dresech.
7

Že by to šlo bez tréninků?

Čtěte Liberecký deník.

Přehled TOP zpráv za minulý týden

Stádo ovcí na Frýdlantsku napadli vlci

Jindřichovice pod Smrkem – Letos v dubnu na Frýdlantsku vlci napadli stádo ovcí a jednoho berana. Za oběť jim padly čtyři dospělé ovce a třicet dva jehňat. 

Největší marmeládovou soutěž ve střední Evropě ohrožuje letošní neúroda ovoce

Kunratice – Zatímco v jiných letech už pořadatelé tradiční Kunratické Jamparády pečlivě evidovali na 30 vzorků, letos jich zatím do malé obce na Frýdlantsku, která proslula výrobou marmelád, přišly dosud pouhé dva.

Studenti si otevřeli vlastní park

Liberec – VOČA ŽIJE! Minulý týden studenti završili své čtyřleté snažení a happeningem neformálně otevřeli i volnočasový park v ulici Komenského.

1968: Na pohřbu obětí „bratrské“ pomoci mluvil Havel i Tříska

Liberecký kraj - Tanky s okupanty se dostaly až v Liberci na náměstí před radnici, které bylo k ránu plné lid zburcovaných střelbou. V Desné hořící cisterna po nehodě usmrtila babičku s holčičkou … Před 49 lety.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení