VYBERTE SI REGION

FOTOGALERIE: Zachycují svět takový, jaký ho Bůh udělal

Ústí nad Labem – Na první pohled to je fotografie, protože jsou zřetelně vidět všechny detaily. Ale když přistoupíte blíže, vidíte nedokonalé tahy malířova štětce. Tyto nedokonalosti, chcete-li chyby, vytvářejí kouzlo obrazů.

23.6.2011
SDÍLEJ:

Pavel Mészáros ukazuje Labské nábřeží v Poděbradech na výstavě svých fotoobrazů v knihkupectví Beran v Ústí nad Labem. Foto: DENIK/František Roček

Ve čtvrtečním vydání Deníku z 23. června najdete u článku i soutěž o fotoobraz.

A podpis autora v pravém rohu obrazu to stvrzuje. To, co vypadá jako fotografie, je na plátně, na dotek jsou na obrazu zřejmé vrstvy laku, na některých místech věkem popraskaného. Na co se vlastně díváme? Na fotografii, nebo obraz? Na fotoobraz.

Fotoobrazy visí v galerii v prvním poschodí knihkupectví Beran v ústecké Revoluční ulici. Jejich autorem je Ústečan Pavel Mészáros. Nad těmito díly jsme se zeptali autora, co fotoobrazy vlastně představují?

„Jak je z obrazů patrné, fotografuji konkrétní objekty a náměty, a to hlavně v přírodě. Možná někdo řekne, že je to kýč. Jenže obloha je prostě modrá, přechod mezi stíny a ozářenými místy sluncem jsou přesně takové, jaké jsou, tedy neskutečně krásné. A moderní fotografická technika to zachytí. Dříve byly fotografie přibarvovány a vznikal kýč. Dneska zjišťujeme, že nemusíme nic přibarvovat. Kýče fotografujeme všude kolem sebe. Protože při určitém pohledu je svět kolem nás až kýčovitě krásný - Bůh ho takový udělal. Dokonalý.

Nedokonalé jsou jenom naše zásahy do tohoto světa. Fotografie to zachycuje. Je ale příliš konkrétní, než aby byla krásná. Je jenom dokumentem, který pouze informuje. Já si ale s fotografií ještě trochu pohraji. Digitálně ji upravím, aby naznačovala určitý umělecký směr malby, a z fotografie se stává v jistém smyslu malba sama. Pokud takto vzniklý obraz naneseme místo na fotografický papír na plátno, ještě více se přibližuje malířskému dílu.“

A to stačí?

Rozhodně ne. Aby plátno s daným výjevem vyzařovalo nějakou atmosféru, je třeba na něj nanést ještě několik vrstev impregnace a laků. Tím se fotografie ještě více proměňuje v obraz. A když ten ještě opatříte stylovým rámem, stává se zajímavým prvkem interiéru. Navíc díky velkému podílu ruční práce dociluji toho, že každý obraz je vlastně originálem.

Jak vás napadla kombinace fotografických a malířských technik?


Vždycky jsem obdivoval malíře, kteří dokážou tahy svého štětce zachytit reálný obraz skutečnosti. V tom jsem asi umělecký barbar, moderní umění jde spíš opačnou cestou - čím je dílo svou formou vzdálenější od reality, tím je zajímavější. Ale přestože Picassa jako umělce uznávám, přece jen mě po duši víc hladí třeba stará díla holandských mistrů v červotočivých rámech, kde je i kus té romantiky.

Já bohužel malířským talentem neoplývám, přesto jsem chtěl ten kus romantiky, který v přírodě nacházíte na každém kroku, nějak zachytit. A tady se nabízí právě fotografie - zachycuje to, co už namaloval sám Stvořitel. Jen ten správný námět ve svém okolí musíte najít. Protože mě nikdy nebavilo fotografovat „do šuplíku“, nemohlo to dopadnout jinak. Vznikl „fotoobraz“, který digitální fotografii přičlení přidanou hodnotu malířského díla.

Náměty na vašich fotoobrazech pocházejí z různých míst republiky. Jak náměty vybíráte?

Při své práci (autor je majitelem nakladatelství a překladatelské firmy, pozn.aut.) hodně cestuji. A abych spojil příjemné s užitečným, nezapomenu do auta přibalit fotoaparát. Kamkoli potom přijedu, pátrám v okolí po vhodných objektech – což jsou přírodní scenérie, nebo třeba starobylá architektura. Ne každý námět se hodí ke zpracování jako fotoobraz. Všimněte si, že se některé mé obrazy snaží tvářit „věkovitě“ - jako staré malby se svými kazy i letitou patinou - k nimž se hodí i stylové a dobové náměty. Vyfotografovat a touto metodou zpracovat třeba moderní obchodní centrum bude sice technicky zajímavé, ale to vnitřní poselství a zachycená atmosféra bude někde úplně jinde…

A jak vznikla myšlenka představit obrazy Ústečanům zrovna v knihkupectví Beran?


Když jsem zjistil, že se obrazy líbí, a několik jsem jich prodal, rozhodl jsem se je vystavit právě tady. Navíc jako nakladatelství se zdejším knihkupectvím už léta spolupracujeme. Ale abych nezůstal jen v „domácích vodách“, přijal jsem zakázku od Kysuckého múzea na Slovensku, pro které v těchto dnech odjíždím fotografovat a takto zpracovat kolekci 12 obrazů s náměty krajové architektury. Na podzim z toho vznikne i reprezentativní kalendář.


Autor: František Roček

23.6.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

Lanovka už znovu jezdí, silnice jsou otevřené

Liberec - Silný vítr ustal. Mohl se obnovit provoz lanovky na Ještěd a otevřít silnici do Polska.

Před 70 lety začal proces s prominenty Slovenského štátu

Pro umírněného ľuďáka, kněze a prezidenta Jozefa Tisa provaz, ale pro radikálního ministra vnitra Alexandera Macha pouhé vězení. Verdikt soudu s předáky Slovenského štátu, který byl zahájen 2. prosince 1946, byl ovlivněn mocenskými zájmy nastupujících komunistů.

Vánoce v Liberci

Liberec - Od adventní neděle lidé mohou čerpat atmosféru Vánoc, a to nejen díky adventním trhům, které začaly včera na náměstí před libereckou radnicí, ale také díky adventním koncertům.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies