Většinou šlo o pozemky na Liberecku, které leží pod stavbami, jež už ale vlastní někdo jiný. Prodejem pozemků se docílilo toho, že majitelé podniků, fabrik nebo provozoven se stali zároveň vlastníky půdy, na níž jejich objekty stojí.

„Ve všech případech šlo o pozemky, které stát k ničemu nepotřebuje. Naopak firmám se jejich koupí ulevilo. Dříve, když třeba chtěli podnikatelé budovu, stojící na státním pozemku, rekonstruovat nebo k ní něco přistavovat, to měli složitější,“ upřesnila Helena Brožovská, ředitelka Územního pracoviště Ústí nad Labem.

Stát se touto cestou například zbavil pozemků v katastrálním území v Novém Městě pod Smrkem, liberecké Rochlici a Dolním Hanychově v Liberci. Vedle pozemků prodali úředníci v prvním pololetí také jednu sokolovnu a rekreační zařízení Březka.

V soupisu státního majetku, který úředníci zpeněžili, byl i jeden byt, takzvaná odúmrť. To je výraz pro dědictví, jež v případě, že zemřelý nemá žádné dědice, připadne státu. Byt byl prodán za 760 tisíc korun.

„Pozemky jsme prodávali přímým prodejem vlastníkovi budovy, a to minimálně za cenu v čase a místě obvyklou, stanovenou znaleckým posudkem. U ostatního majetku probíhala výběrová řízení, v nichž byly objekty prodány nejvyšší nabídce,“ doplnila ředitelka Brožovská.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových také převádí státní majetek na nového vlastníka bezúplatně, a to výhradně na jinou státní instituci nebo na obec. Jedná se zpravidla o kulturní památky. Ty nabídnou úředníci nejprve ministerstvu kultury, a pokud o ně ministerstvo neprojeví zájem, může je ÚZSVM nabídnout dalším státním organizacím.

Tímto způsobem postupoval před časem odbor Odloučené pracoviště Liberec při převodu kulturní památky – administrativní budovy nazvané Kavárna Pošta – na Českou obchodní inspekci.

Podle ústeckého Územního pracoviště v současné době úředníci další bezplatný převod některé kulturní památky na Liberecku neplánují.