Zvlášť závažného zločinu krácení daně, poplatku a podobné povinné platby se měla skupina tří Čechů a jednoho Číňana dopouštět od října roku 2010 do srpna 2012. Tehdy do České republiky dovezli více jak sedm set třicet dvacetitunových kontejnerů napěchovaných textilním zbožím a obuví.

Hlavní líčení v případu začalo u Krajského soudu v Liberci včera dopoledne. A to poté, co jej minulý měsíc na tento den odročil soudce Martin Omelka. V úterý 18. února totiž proces nezačal, chyběla obhájkyně jednoho z odsouzených. Zatímco obžalovaní Češi, dva muži a jedna žena, k soudu v únoru i včera dorazili, jejich komplic, šestačtyřicetiletý Číňan Ťien Wang je uprchlý. Čtení obžaloby zabralo zhruba hodinu.

Zfalšovaný prodej

Podle obžaloby se organizovaná skupina dopustila trestného činu tím, že textilní zboží za zhruba tři sta milionů korun prodala do zahraničí. Ale jen jako, místo za hranicemi totiž skončilo v českých tržnicích, zejména v Praze. Mezi nejznámější například patří pražské tržnice Sapa, Poděbradská, Tiskařská či Kolbenova. Postup skupiny byl vcelku jednoduchý. Jakmile se kontejnery se zbožím dostaly přes přístavy v Hamburku či Rotterdamu na území České republiky, nastrčená firma jej papírově přefakturovala na jinou společnost se sídlem na Slovensku a nebo v Maďarsku. Účel byl jednoduchý, zboží tak bylo osvobozené od daně z přidané hodnoty (DPH) a daně z příjmů.

Hlavním vůdcem čtveřice měl být uprchlý cizinec. Ten jednak sháněl dodavatelské firmy zboží v rodné zemi a hlavně domlouval i asijské odběratele na území Česka. Zde mimo jiné v minulosti nějaký čas sám pobýval. Do případu jsou kromě něj zapojení i Renata Šimáňková, její bývalý přítel David Röschenthaler a Pavel Řihák. Ten měl mít na starosti právě firmy, které zboží přefakturovaly na jinou společnost.

Jak včera u soudu uvedl, v současné době pracuje u dvou firem. „Jedna z nich se zabývá účetnictvím a distribucí rumu, druhá mlékárenstvím," řekl Pavel Řihák. Jde o dosud netrestaného muže z Brna, která se dovozem kontejnerů z Číny zabýval již v letech 2004 a 2005. S obžalovanou šestačtyřicetiletou Šimáňkovou se podle svých slov setkal až v roce 2010, kdy chtěla dovážet zboží. Ta byla jednatelkou a majitelkou firmy Envico, přes kterou později falešné vývozy zboží do zahraničí probíhaly. Poté se prodeje dělaly přes firmu Prenotax, jejímž jednatelem byl obžalovaný Röschenthaler a následně společnost Geltera. A to vše proto, že finanční úřad se na Envico zaměřil. Šimáňková se zalekla, převedla ji na tzv. bílého koně, muže ze Slovenska. Podle ČTK se vývozy přes Prenotax uskutečňovaly až od druhé poloviny roku 2011. Tu posléze obžalovaní převedli na dalšího bílého koně, tentokrát z Maďarska. Podle Řiháka kontejnery se zbožím jezdily k celníkům do Zdib, kde se otevřely a zkontrolovaly. On sám aktivní podíl v uvedených firmách odmítá. Jenže z informací vyplývá, že za některé z nich platil faktury. Podle ČTK šlo o peníze, které na pokyn Wanga vybíral od jeho kurýrů. (30 000 až 140 000 Euro), do banky je nosil v hotovosti a peníze odcházely na účet do Číny.

Výslechy obžalovaných pokračuje líčení i dnes.