VIDEOZÁZNAM
Z PŘEPADENÍ

Na libereckou pumpu Alfa Station si v listopadu roku 2007 po třetí hodině ranní šel s revolverem za opaskem kalhot Boris Horák pro peníze. Když ji po chvilce opouštěl, nejenže si neodnášel ani korunu, ale ještě měl na rukou krev. Cizí i svoji. Zastřelil jednašedesátiletého pracovníka benzínky a ještě se přitom sám zranil.

Právě DNA ze stop krve, které po sobě lupič na pumpě nechal, přivedla policisty po více než třech letech k pachateli. Včera si u Krajského soudu v Liberci vyslechl pětatřicetiletý Boris Horák verdikt.

Soud jej uznal vinným z trestného činu loupeže s následkem smrti a z nedovoleného ozbrojování. Soudkyně tak vyhověla návrhu státního zástupce, který požadoval pro Horáka 13 let vězení. Odsouzený se na místě odvolal, rozsudek dosud nenabyl právní moci. Případ tedy poputuje k Vrchnímu soudu v Praze.

„Sazba pro tento obzvlášť závažný trestný čin se pohybuje v rozpětí 10 až 18 let. Uznali jsme, že pachatel projevil lítost, proto jsme se přiklonili k nižšímu trestu,” zdůraznila předsedkyně senátu Eva Drahotová. V neprospěch obžalovaného hovořil i videozáznam, pořízený bezpečnostní kamerou. „Horák mířil na čerpadláře 8 vteřin. Nešlo tedy o žádné zkratkovité jednání,” vyvrátila soudkyně námitky obhajoby.

Horák se bránil tím, že byl pod vlivem alkoholu a drog.

Chtěl jsem pána jen postrašit, bránil se včera u soudu vrah

Tvrzením, že byl pod vlivem alkoholu a drog, a že netušil, že drží v ruce zbraň nabitou ostrými náboji, se včera bránil u Krajského soudu v Liberci obžalovaný pětatřicetiletý Boris Horák.

K loupežnému přepadení liberecké čerpací stanice Alfa Station v listopadu roku 2007 se sice přiznal, ale podrobnosti prý zapomněl.

Po jeho návštěvě pumpy zůstal na zemi ležet jednašedesátiletý čerpadlář, kterému prostřelil Horák hrudník. Muž vzápětí svým zraněním podlehl.

Skočil po mně a zbraň mi chtěl vzít

„Chtěl jsem pána jenom postrašit,” uváděl Horák. „Proč jsem na něj mířil tak dlouho, osm vteřin, nevím. On po mně skočil a zbraň mi chtěl vzít. Proto jsem vystřelil,” dodal.

Jeho obhájce se dokonce snažil soud přesvědčit, že by lupič nebyl střílel, kdyby mu čerpadlář vydal peníze bez odporu.

„Pistoli sice vytáhl. Ale jak ji držel? Spoušť zmáčkl prsteníčkem,” zdůraznil obhájce. „Sám obžalovaný uvádí, že blbě držel zbraň a blbě tam stál. Čerpadlář na něj fyzicky zaútočil, proto zmáčkl spoušť,” dodal.

Zbraň si opatřil v restauraci

Boris Horák, který tehdy pracoval jako skladník, tvrdil, že v onen den popíjel už od rána.

Večer se ve městě v restauraci seznámil s Ukrajinci, u kterých si koupil za 700 korun zbraň. Údajně mu jeho kumpáni dali i nějaký bílý prášek, zřejmě pervitin. Kolem tří hodin ráno se pak vydal na čerpací stanici. Potřeboval peníze.

„Během vyšetřování obžalovaný neustále měnil své výpovědi, přizpůsoboval je ve svůj prospěch. Jeho lítost není upřímná, lituje jen sám sebe. Nebýt stop od krve, které na pumpě po přepadení zanechal, k činu by se nedoznal,” prohlásil státní zástupce Radim Kadlček, který požadoval trest ve výši 13 let. Ten také lupič nakonec dostal.

V neprospěch obžalovaného hovořily i záznamy z bezpečnostních kamer.

Venkovní kamera jej zachytila, jak čeká ve 3.00 hodiny ráno před čerpací stanicí dvě minuty, až bude čistý vzduch, až tedy náhodný svědek, který tam tehdy byl, odjede.

Podle soudkyně by Horák nebyl čekal dvě minuty, než vešel do stanice, kdyby byl pod vlivem alkoholu a pervitinu.

„Kdyby chtěl obsluhu benzínky jenom postrašit, udělal by to jinde a jinak,” poznamenala předsedkyně senátu Eva Drahotová.

Před vynesením rozsudku vypovídaly také dvě soudní znalkyně. Obě se shodly, že obžalovaný je sice nevyváženou osobností, ale že na druhé straně netrpí ani žádnou chorobnou agresivitou, ani psychickou nemocí nebo závislostí na alkoholu a návykových látkách, tedy ničím, co by mohlo ovlivnit jeho rozpoznávací schopnosti.

Přepadení se muž dopustil už v mládí

„Jeho chování bylo v době přepadení účelné a racionální. Několik hodin se po svém činu prospal. Po probuzení se postaral o své psy, zbavil důkazního materiálu - pistole a když zjistil, že má na autě píchlou pneumatiku, šel ji vyměnit. Kdyby byl pod tak silným vlivem alkoholu a drog, že by na pumpě nevěděl, co činí, jistě by se pár hodin po přepadení nechoval takto logicky a racionálně,” zdůraznila jedna ze soudních znalkyň.

Předsedkyně senátu upozornila také na to, že obžalovaný se ještě jako mladistvý dopustil jednoho násilného přepadení už v roce 1993. Napadl se svým kumpánem v noci ve středu města cizího muže, jehož okradli o peníze a platební karty.

Nad sebou se náhle lupič rozplakal

Z výkonu trestu byl tehdy propuštěn na podmínku, ale o dva roky později, když pracoval jako prodavač v elektru, si nechal část tržby. Firmě způsobil škodu ve výši 8 600 korun. „Měl tehdy uložený trest veřejně prospěšných prací, odpracoval si ale jenom část,” podotkla soudkyně.

Obhájce na obranu obžalovaného uvedl, že silné pouto k jeho synovi je zárukou toho, že je schopen se napravit.

Během své závěrečné řeči před vynesením rozsudku Boris Horák vyslovil lítost nad svým činem. Omluvil se také pozůstalým. Při čtení pasáže o tom, že se vždy snažil žít spořádaně, se rozplakal tak usedavě, že nemohl dál. Jeho závěrečnou řeč za něj musela přečíst soudkyně. Rozsudek naopak vyslechl s kamennou tváří a žádné emoce nedal najevo. Proti rozsudku se odsouzený na místě odvolal, případ tedy bude řešit Vrchní soud v Praze.