Prodej „na tvář"

Proti situaci před deseti lety je dnes prodej nezdaněných cigaret propracovanější. Prodejci v malých obchodech, většinou s asijskou obsluhou, mají přehled o lidech žijících v jejich okolí a kvete sousedský prodej „na tvář". Dosáhl víceméně stavu jako byl v rámci „šmeliny" za druhé světové války.

Nákup nezdaněného (pašovaného) zboží je z hlediska sousedské psychologie legální. Protože to, co je dobré pro mě a sousedy, je dobré obecně.

Především celníci každou chvíli v obchodech objeví tabák a kartony cigaret. Mají kolky z různých východoevropských zemí. Některé kolky pouze zakrývají ilegální místní výrobu cigaret přímo v Čechách.

Stále stejný vzorec

Ať jde o rok 1946 nebo 2012, prodej nelegálních cigaret a jiného zboží vychází ze stejných mechanismů. Pašování cigaret se těší oblibě v době nedostatku cigaret a v době vysokých cen cigaret. Cigarety byly velmi žádané za druhé světové války i v prvních poválečných letech, kdy byla o vše nouze.

Například v hlášení stanice Sboru národní bezpečnosti (SNB) v Chabařovicích z 5. července 1946 bylo ve stati o černém obchodu uvedeno: „Černý obchod s cigaretami je potírán místním důchodkovým kontrolním úřadem velmi úspěšně. Tento (obchod) provádí hlavně Slováci, kteří si nechávají posílati cigarety, a zde je prodávají."

Zpravodajské hlášení z 5. července 1946 adresované na okresní velitelství SNB v Ústí n. L. ze stanice SNB v Povrlech uvádí: „Černým obchodem se ponejvíce zabývají slovenští dělníci, kteří pašují sem maďarské cigarety, tabák, sádlo a mouku … a uzené maso apod."

Nedostatkové věci pocházely ze zemědělsky silného Slovenska a Maďarska. Proto kontraband prodávali Slováci, kteří přijeli na sever Čech za prací, a osoby maďarské národnosti žijící na Slovensku. Skupiny slovenských Maďarů byly v řadě případů nuceně přesídleny na sever Čech za trest. Maďaři, podobně jako Němci, byli považováni po válce za nepřátelské národy.

Nejednalo se o ojedinělá hlášení. To samé je možné číst z hlášení ze srpna druhého poválečného roku.

Např. Bohosudov, zpravodajské hlášení stanice SNB ze 2. srpna 1946: Černý obchod s kuřivem se poslední dobou rozšířil a kuřivo bylo dopravováno do Bohosudova příslušníky vojenské invalidovny a slovenskými dělníky ze Slovenska. Při zátahu z uplynulého týdne bylo zabaveno 20 000 cigaret na 20 kg tabáku a 47 000 korun."

Z bohosudovského hlášení vyplývá, že kdo mohl, šmelil. V Bohosudově a okolí byli nejen slovenští dělníci. V Bohosudově byla léčebna válečných invalidů. Vojáci postižení válečnými zraněními se podle hlášení vesele podíleli na nelegálním obchodu. Podle dalších policejních hlášení se z řad invalidů rekrutovala řada zdatných opilců narušujících veřejný pořádek.

Dnešní situace

Zpravodajské týdenní hlášení stanice Sboru národní bezpečnosti (SNB) z Krásného Března z 26. 7. 1946 obsahovalo poznámku, že černému obchodu s cigaretami „lze odpomoci uvolněním tabákových výrobků".

Byla to správná připomínka. V okamžiku, kdy byly cigarety volně k prodeji, černý obchod končil. Podobně když se zlepšila kvalita mouky a byl jí dostatek, stejně tak i vepřového masa, šmelina tím zmizela.

Po válce měly přirozený monopol na žádané komodity osoby ze zemědělského Slovenska a maďarského příhraničí. Dnes mají přirozený monopol asijské skupiny, převážně Vietnamci. Ti mají od devadesátých let vypracovanou dodavatelskou strukturu pro dovoz a prodej nelegálního zboží. Jejich úspěch v černém obchodu je založen na ceně zboží. Kvalita výrobku není na prvním místě.

Východoevropské a asijské pašerácké skupiny proto vydělávají na nelegálním dovozu méně kvalitních druhů cigaret do ČR. Zde je lze získat za 45 až 50 korun za krabičku. Kromě toho jsou cigarety vyráběny také nelegálně na území ČR a v dalších zemích EU, kde v rámci Schengenského bezpečnostního systému již nejsou kontroly zboží na hranicích.

Dnes již zájemci o laciné cigarety (prodávané ilegálně převážně ve vietnamských večerkách) akceptují riziko, že cigarety mohou být vyrobeny kdekoliv, třeba v garáži, v nehygienickém prostředí a z velmi podřadného tabáku.

Proto kombinují kouření podřadných laciných nezdaněných cigaret koupených pod rukou s kouřením oficiálně zakoupených zdaněním značně zdražených cigaret. Někteří kuřáci uvádějí, že přestanou na čas kouřit nelegální „vietnamské" cigarety až v okamžiku, když je začne trápit kašel. Kuřáci nepochybují o tom, že jejich kašel je důsledkem kouření podřadných nezdaněných cigaret. Vrátí se k nelegálním cigaretám, až po čase pomine kašel. Chtějí ušetřit.

Vláda a pašeráci

Celníci sice po roce 2000 výrazně zintenzivnili kontroly asijských tržnic a obchodů, přitom ale dochází ke snižování počtu celníků. Schengenský systém také usnadnil pohyb pašeráků po Evropě.

Výraznou pomoc prodejcům ilegálního zboží poskytla vláda a poslanci schválením současného Trestního zákoníku. Ten řadu dříve trestných činů dekriminalizoval, u dalších trestných činů došlo ke snížení trestního postihu.

Podle ústeckého senátora Jaroslava Doubravy byla, podle starého Trestního zákona, již příprava trestného činu krácení daně, poplatku a podobné povinné platby trestným činem s trestní sazbou do 12 let vězení. Jenže podle Pospíšilem prosazeného Trestního zákoníku zanikla trestnost přípravy. Trestní sazba byla snížena na maximálně 8 let vězení.

„Další pomocí pašerákům a výrobcům nelegálního zboží byla novela Trestního řádu výrazně omezujícího nasazení odposlechů a dalších operativních prostředků. Prakticky ustalo vyšetřování daňových deliktů. Proto byla možnost postihu na základě iniciativy předsedy Ústavně právního výboru Senátu Miroslava Antla zvýšena na 10 let vězení. Bohužel vrácení trestnosti přípravy se pro Pospíšilův odpor nepodařilo," uvedl Doubrava.

Čili stát výrobcům nezdaněných cigaret otevřel dveře k podnikání. Kdokoliv může vyrobit statisíce cigaret, zabalit je do krabiček a krabičky dát do krabic. Pokud to odhalí policie nebo celníci, je jim to k ničemu. Výrobou padělaných nezdaněných cigaret se dopustili nelegální výrobci „pouze" přípravy trestného činu. Ten není trestný. Přitom výroba nelegálního zboží je základním kamenem v procesu nelegálního prodeje.