„Na případ nevykonání peněžitého trestu je stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání 1 roku,“ přiblížil Lukáš Korpas, mluvčí soudu pro trestní úsek.

Obvinění podle obžaloby v minulosti neuznali pohledávku Norů ve výši 39 milionů korun. Za to, že ji dodatečně uznají, požadovali zmiňovanou půlmilionovou úplatu.

V případě, že by nárok na vyplacení pohledávky čeští správci konkurzní podstaty uznali, mohli by si norští věřitelé uplatnit nárok na výplatu až devadesáti procent z pohledávky u norské pojišťovny.

Obvinění shodně vinu popírají s tím, že se nejednalo o úplatek, ale o odměnu za přípravu podkladů pro uznání pohledávky soudem. Státní zástupce je však zcela opačného názoru. Podle něj je nepochybné, že se o úplatek jednalo.

„Samozřejmost, s jakou obvinění úplatek žádali, a zejména s jakou očekávali jeho poskytnutí, jen svědčí o stupni narušenosti žadatelů,“ uvedl v obžalobě již dříve státní zástupce.

Všichni se dopustili trestného čin přijímání úplatků, když z pozice správce konkursní podstaty přijali úplatek od advokáta Vladimíra Doležala norské firmy Tonsberg Brygge AS za dodatečné uznání pohledávky při konkurzním řízení.

„Všichni tři osobně přítomní obžalovaní si podali odvolání do protokolu, a to jak proti výroku o vině, tak proti výroku o trestu. Rozsudek tak není vůči žádnému z obžalovaných v právní moci, po jeho odůvodnění a rozeslání účastníkům řízení bude po odůvodnění odvolání předložen Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka Liberec, k projednání odvolání,“ dodal Korpas. (pr)