VYBERTE SI REGION

Zdravotnictví potřebuje celý soupis léčiv

Liberecký kraj - /ROZHOVOR/ Po patnácti letech opustil post přednosty krajského traumacentra MUDr. Richard Lukáš. I nadále zůstává lékařským ředitelem a předsedou představenstva KNL.

27.11.2016
SDÍLEJ:

MUDr. Richard Lukáš přednosta Traumacentra Krajské Nemocnice Liberec.Foto: Deník

MUDr. Richard Lukáš, PhD.

Narozen 1953 v Praze,

absolvent LF Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

V liberecké nemocnici působí od roku 1978, postupně se stal primářem Spinální jednotky a přednostou Traumatologicko-ortopedického centra KNL. Člen České chirurgické společnosti, vicepresident České spyndolochirurgické společnosti a člen výboru České společnosti pro úrazovou chirurgii. Učí na 1. lékařské fakultě UK v Praze. Přednáší u nás i v zahraničí. Jeho tým se může pochlubit světovými výsledky v oblasti léčby polytraumat.

Co se za 15 let změnilo ve vašem oboru?

Zapojení spirální tomografie pro vyšetření zvláště těžkých mnohočetných zranění, tzv. polytraumat, znamenalo kvalitativní změnu k lepšímu. Máme díky tomu souhrnnou informaci o zranění všech tělesných systémů během několika minut. Dává to šanci na mnohem časnější a cílenější ošetření. Díky tomu také dramaticky poklesla úmrtnost. Také díky heliportu se výrazně zkrátila doba od prvního hlášení až po předání pacienta na sál. Máme skvělé lidi i skvělou technologii a úroveň je srovnatelná s tím nejlepším nejen u nás, ale i v celé Evropě, čímž mám na mysli vyspělou západní Evropu.

V některých ohledech svět předbíháme. Naši lékaři například vyvinuli speciální dlahu k ošetření zlomenin pánve v oblasti kyčelního kloubu. Tento velmi sofistikovaný koncept významně předbíhá dobu. Nic lepšího v tomto oboru v současnosti na světě neexistuje. Je mi občas líto, že si to Liberečané ani neuvědomují.

Za patnáct let se asi také výrazně změnila struktura zranění. Přibylo silných aut, motorek, víc lidí se věnuje adrenalinové cyklistice, lyžování. Přesto jste mluvil o zvýšení šancí na přežití i u velmi závažných úrazů. Jak se snížila úmrtnost v oblasti polytraumat?

Díky spinální tomografii a dalším věcem se úmrtnost oproti stavu v roce 2005 dramaticky snížila. Dá se to shrnout do poznatku, že kdo je po těžkém úrazu díky soustředěné péči schopen překonat první jednotlivé hodiny, má až 95 procentní šanci přežít. To je podstatné. Stále tlačíme počet úmrtí pod 10 procent. To není běžné ani na západ od naší republiky.

Před třemi lety jste byl jmenován lékařským ředitelem. Jak se změnil váš pohled z pozice lékaře, který chce co nejvíc a co nejlépe léčit, a pohled z pozice člena vedení, který určuje preference a spolurozhoduje, co si nemocnice může vzhledem k platbám dovolit?

Přede mnou stály v prvé řadě problémy, které jsem jako řadový lékař vnímal velmi dlouho, ale nikdo z lékařských ředitelů se jich nedotkl.

Čeho se týkaly?

Stavu některých primariátů, které neodpovídaly úrovni krajské nemocnice, která má být vrcholem krajského zdravotnictví. Její povinností je srovnávat se s tím nejlepším v této zemi. Nemůžeme našim pacientům říkat, že jsme „jen" liberecká nemocnice. Naopak, my musíme nabízet lidem z kraje vše, co je v medicíně soudobé. Nyní jsou všechny primariáty kvalitně obsazeny. Pokud se s něčím potýkají, nejde o subjektivní, ale objektivní problémy.

O jaké jde?

O to, jak je kolísavě rozložená péče v rámci kraje. V nemocnicích, kde by se měla poskytovat základní péče, se neposkytuje a v krajské nemocnici, kde by se měla centralizovat léčba specializovaná, jsme zavaleni pacienty odjinud. To je jedna věc. Ta druhá je, že jsme kromě specializovaných center stále také spádovou nemocnicí pro samotný Liberec a kvůli tomu, že některé nemocnice v kraji ruší běžná oddělení, musíme pacienty z Liberce odkládat. Podobné to je také v případě nechirurgických oborů, například na revmatologii. Takže naši lékaři si musí poradit s přívalem pacientů a nemocnice s tím, jak zajistit nadlimitní péči, která hrazena není.

To si asi žádá bližší vysvětlení…

Přísně podle spádovosti by sem na výkony pacienti z jiných částí kraje s běžnými onemocněními nepatřili. Ale to by ty ostatní nemocnice musely fungovat tak, jak mají a jak to vyplývá z jejich přirozeného spádu. Anebo by neměly fungovat vůbec a pak by do krajské nemocnice šli nejen pacienti, ale také platby za jejich léčbu od pojišťoven. Pojišťovna se řídí referenčními obdobími z minulosti (a také zřejmě dalšími parametry…). Protože nemocnice mají s pojišťovnami péči z minulosti nasmlouvanou, tak berou peníze, přestože nemají pacienty a nemají náklady. Taková je bohužel současná legislativa, se kterou se potýkáme.

Může být řešením Aliance páteřních nemocnic, na které jste ve spolupráci s krajem začali už loni pracovat?

Aliance páteřních nemocnic chce dosáhnout toho, že se bude otevřeněji, častěji a komplexněji spolupracovat mezi důležitými nemocnicemi na území kraje. Záměry Aliance jsou ale mnohem ambicióznější. Měla by definovat péči tak, aby pacienti, kteří potřebují specializované ošetření, tuto šanci měli, a aby se na doléčení mohli vrátit zpátky do svých nemocnic a tedy i blíž ke svému domovu. Krajská nemocnice bude jinak zahlcena a bude docházet ke stále větším problémům, o nichž jsem hovořil. Bude nejen přetěžována, ale i podfinancována. Systém se pomalu začne hroutit. K tomu, aby to fungovalo ve prospěch každého jednotlivého pacienta, je ale potřebná vzájemná spolupráce všech zúčastněných. Od Jilemnice až po Českou Lípu. Skeptici tvrdí, že je to sci-fi, ale to přeci neznamená, že to nemůžeme chtít, a že to nemáme zkusit.

Jak na ni nahlížejí ostatní zařízení?

Je to trochu paradoxní situace. Zatímco mezi nemocnicemi v Liberci a Jablonci nad Nisou, které mají každá jiného zřizovatele, už teď funguje naprosto příkladná, ideální a přátelská spolupráce, jakou by měli všichni opisovat, s Českou Lípou, která je také krajským zařízením, to zatím nefunguje.

Není to proto, že v případě České Lípy jde spíš o politickou než o odbornou rovinu?

V České Lípě se bohužel opakuje a přežvykuje teze: „Liberec nás chce pohltit, přivlastnit, zničit nás." Nikdo bohužel nechápe, že i kdybychom takový zákeřný úmysl měli, jako že ho nemáme, nevím, kam bychom všechny ty pacienty dali.

A za druhé, ať si položí ruku na srdce, o co bychom měli mít zájem? Kromě kvanta pacientů, kteří potřebují ošetřit, tam není nic, co by nás mohlo obohatit. Česká Lípa nepotřebuje pohltit, naopak, je potřeba, aby se tam vrátila kvalitní péče, kvalitní obory s kvalitními lékaři. Rozumní lidé v České Lípě dobře vědí, že bez spolupráce s Libercem to zkrátka nepůjde. Nejde tedy o cílené snižování ceny nemocnice, jak někteří tvrdí. Na druhou stranu, pokud se má do České Lípy vrátit kvalitní medicína, je potřeba počítat s tím, že v její ekonomice chvíli nebudou černá čísla, kterými se teď pyšní. Bude to velmi pravděpodobně cílená, představitelná a kontrolovatelná ztráta, s cílem narovnat a zaktivnit tamní provoz. Nicméně kraj má zájem kvalitní medicínu do této páteřní nemocnice vrátit. Otázka je jakou formu, jakým tempem, s jakými lidmi.

Aliance není jediný úkol na ozdravění krajského zdravotnictví, je tu i projekt modernizace. V jaké je fázi?

Je vypsána soutěž o návrh, což je způsob, jak se dostat k nejschopnějšímu týmu architektů a projektantů. Předpokládám, že v průběhu první poloviny příštího roku začne pracovat vítězná instituce na optimální podobě nového pavilonu, aby vlastníci nemocnice, a nemocnice sama, za peníze, které mohou dát, získaly co nejvíce a to, co je nejrozumnější.

Zdravotnímu rezortu bude šéfovat Přemysl Sobotka, který sám jako lékař působil léta v liberecké nemocnici. Zná sice dobře její stav i potřeby, na druhou stranu je svázán s ODS, s firmami, ale i architekty, s lidmi z minula. Ještě máme v paměti třeba pohřbený projekt urgentního centra v Kunraticích.

Nebojíte se, že se projektu, který je zatím velmi průhledně nastaven, uchopí lidé, kteří budou hájit spíš své zájmy?

Tuto otázku jsem si vůbec nepoložil. Přemysla Sobotku znám jako velmi schopného, chytrého a pragmatického člověka, kterého jsem jako kolegu velmi ctil. Nikdy nebyl žádný mluvka, za jeho prací v oboru rentgenologie zůstala spousta dobré práce. Co se týče medicíny samotné základní věci jsou jako jízda na kole, to se nezapomíná, takže je velmi dobře schopen rozlišit prospěšné a neprospěšné věci v medicíně. Má mou naprostou důvěru a očekávám věcnou a pěknou spolupráci s pochopením pro roli krajské nemocnice.

ODS šla do voleb s návrhem, aby v Liberci vznikla fakultní nemocnice. Je to podle vás reálné?

Jsem přesvědčen, že ne. Uvážlivost současného rektora mě v tom utvrzuje. Naše zařízení se může stát univerzitním pracovištěm pro Ústav zdravotnických studií a obor ošetřovatelství, ale produkovat nové studenty medicíny není potřeba a stěží by to bylo věrohodné. Zejména v době, kdy naše fakulty vychovávají lékaře pro zahraničí. Já sám učím na lékařské fakultě v Praze, a když se zeptám, kdo zůstane v Čechách, často zvedne ruku pouhá třetina studentů.

Usilujeme ale o statut výzkumného pracoviště, což je díky sousedství s Technickou univerzitou, kde už probíhá vývoj a výzkum v oblasti medicíny, dobře. Navíc řada zdejších lékařů má obrovský publikační potenciál. Větší než v řadě pracovišť, které tento status už mají. Spolupracovat na vývoji a výzkumu nových léčebných metod a mít možnost nové poznatky publikovat před odbornou veřejností, je zejména pro mladé lékaře velmi motivující. Takové zařízení je více respektováno, a to se samozřejmě odrazí i na péči, takže to v prvé řadě pozná pacient.

…"když čtu, ať vystoupíme z EU, abychom na ni nedopláceli, otevírá se mi kudla v kapse. Titíž lidé pak pochopitelně očekávají, že budou tou nejmodernější technologií za evropské peníze léčeni."

Jak byste popsal největší problémy současného zdravotnictví?

České zdravotnictví má sedm, ne-li více paradoxů. 1. Velký počet pojišťoven, které by si měly konkurovat, ale nekonkurují si. 2. Veřejné bezplatné školství. Fakulty produkují přes tisíc lékařů ročně, ale přesto není dostatek doktorů. 3. Velké množství malých nemocnic, které zvyšují náklady na jednoho vyléčeného pacienta, protože každá má svůj management, své budovy, a tak dále. Kdyby byla větší koordinace, bylo by méně nákladů a více peněz na pacienty, na sestřičky a na doktory. 4. Vzdělávání sester, které je tam, kde ho mít nikdo nechtěl, kromě ústavů, které sestry chtějí dále vzdělávat. 5. Finance. Náš stát vydává 7 % svého hrubého domácího produktu (HDP). Je to mnohem méně než třeba v Rakousku či Německu, kde se dává do zdravotnictví procento vyšší, a navíc z mnohem vyššího HDP. Přitom děláme srovnatelnou medicínu! Systém dotují lékaři a sestry svým časem, svým zdravím, svým životem. A to už nemluvím o pomocných profesích, kam je obtížné sehnat kvalitní lidi, protože už je vůbec není z čeho zaplatit, a tím je udržet. 6. Firmy dodávající materiál do zdravotnictví jsou tlačeny do čím dál nižších cen. Postupně tak budou stále méně k mání moderní farmaceutické i technologické produkty, protože je zkrátka nebude ochoten kdo dodávat. Ten dodavatel, který bude schopen ceny respektovat, bude muset mít levné zboží. Je snadné domyslet, kam taková cesta vede. 7. Dotace. Spousta nemocnic se mohla velmi kvalitně přístrojově vybavit díky evropským penězům. Na to se ovšem zapomíná, takže když čtu, ať vystoupíme z EU, abychom na ni nedopláceli, otevírá se mi kudla v kapse. Titíž lidé pak pochopitelně očekávají, že budou tou nejmodernější technologií za evropské peníze léčeni.

Jaký na to vidíte lék?

Není bohužel jeden lék. Je to celý soupis léčiv. Když politici řeknou, že na platy zdravotníků se přidá 10 procent, tak by také měli říct: „Vážení spoluobčané, budete platit pořád stejné zdravotní pojištění, ale my z něj dáme víc doktorům a sestrám, ale pak buďte připraveni na to, že peníze budou chybět jinde!" Ale kde? Nám třeba jen za poslední rok stoupl počet onkologických pacientů o 25 procent. Máme jim říkat: Litujeme, nemůžeme vás léčit, protože nám to pojišťovna nezaplatí?

Přednostou krajské traumatologie se stane váš zástupce, zkušený lékař MUDr. Jaroslav Šrám. Co byste mu popřál?

Pevné zdraví, „koronárky" jako tlusté palce a ať se mu plní jeho představy. Všechno ostatní schopnosti, znalosti, nadání má. Je to skvělý odborník, výjimečný člověk, který umí operovat, zná nové technologie. A pak bych mu přál, aby na oddělení i kolem něho zůstal ten skvělý tým lékařů a sestřiček, který tu zatím je.

Autor: Jana Švecová

27.11.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V Bedřichově chtějí vyzrát na mírné zimy

MINULÉ ZIMY LYŽAŘŮM ani běžkařům příliš nepřály. V Bedřichově proto připravují rekonstrukci zasněžovacího systému v prostoru stadionu a okolí. Rekonstrukce bude stát téměř dvanáct milionů a podílet by se na ní mělo kromě Bedřichova i ministerstvo školství a Liberecký kraj.

Vánoční akce v Liberci

Liberec - Vánoční koncert nebo jarmark. Neseďte doma a nasajte vánoční atmosféru.

Vítejte v „Hrobce". Slovan čeká pekelná kulisa

Soluň –  „Rozhodně se těším. Pro tohle se fotbal hraje," nebojí se záložník Egon Vůch.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies