VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Závodil, postavil slavnou vilu i byty pro dělníky

Liberec - Liebiegova vila nebo Liebiegovo městečko. Obojí nechal postavit vnuk zakladatele textilního impéria Theodor Liebieg. Právě uplynulo 140 let od narození muže považovaného také za průkopníka automobilového motorismu u nás.

17.6.2012 1
SDÍLEJ:

Liebiegova vila v Liberci.Foto: Deník / Vít Černý

Theodor Liebieg rozhodně nenechal nikoho na pochybách, že je schopným nástupcem svého předka, barona Johanna Liebiega. Po svém dědečkovi zdědil nejen titul, ale i rodinné impérium, když se už jako devatenáctiletý musel po náhlé smrti svého otce Theodora Liebiega staršího, ujmout řízení čtrnácti rodinných podniků.

Zdatně pokračoval v tradici rodinné firmy a jako milovník technického pokroku se snažil uplatnit v textilkách moderní výrobní technologie i nové strojní vybavení.

Liebiegovo městečko

Byl ale také nadšeným propagátorem motorismu a dokonce vlastnil první řidičský průkaz v monarchii.

Zatímco v historii motoristického sportu je spojen s legendární jízdou z Liberce do Remeše, kterou absolvoval v roce 1894, tak v historii města Liberce, s nímž Liebiegové na 150 let spojili svůj rod, zase dvěma významnými stavbami:

Honosnou vilou sloužící jako rodinné sídlo známou Liebiegovou vilou nedaleko své továrny, pozdější Textilany, ale především pak na svou dobu revolučním řešením bytového komplexu pro zaměstnance dělníky textilních továren. Městečkem nad areálem dnes již zaniklé Textilany. Pokračoval tak v konceptu, který zavedl pro své zaměstnance už jeho dědeček.

Liebiegovo městečko v Liberci.

Podle Petry Šternové z Národního památkového ústavu v Liberci přibývalo s rozvojem Liebiegových továren dělníků, kteří sem přicházeli za prací, ale neměli kde bydlet. Liebiegové pro ně začali budovat vlastní městečko. Bylo to chytré, zaměstnance si tak zavazovali nejen k loajalitě, ale i vysokým pracovním výkonům. Dělníci věděli, že když přijdou o práci, přijdou i o střechu nad hlavou.

Největší rozkvět městečko poznalo v letech 1911 až 1920. „Theodor Liebieg mladší vybudoval nejpodstatnější část, tak zvaný Dělnický dům. Stavby vznikaly podle návrhu norimberského architekta Jakoba Schmeissnera," upřesnila Petra Šternová. Liebiegova firma pronajímala byty svým zaměstnancům a jejich rodinám, úředníkům, mistrům i dělníkům.

Liebiegovo městečko v Liberci.

Zatímco dělníci bydleli v bytech (v komplexu jich bylo na šest stovek) vyšší management si pronajímal vlastní domy. Podle památkářky a specialistky na Liebiegovy stavby byly nejchudší byty jednopokojové se společnými prádelnami. Předáci měli byty nebo rodinné domky s kuchyní, pokojem a vlastním WC a koupelnou v bytě a nejvyšší úředníci dvoupatrové vily v dnešní Klicperově ulici.

Pionýr motorismu

Po svém dědečkovi měl Theodor Liebieg vřelý vztah k technickým novinkám, což nakonec do značné míry ovlivnilo jeho životní dráhu. Už roku 1893 si pořídil Benzův automobil Victoria, což byl teprve třetí vůz v habsburské monarchii.

„Theodorův řidičský průkaz se stal vůbec prvním a za první dálkovou jízdu mezi Libercem a Gondorfem získal titul „pionýr motorismu". Baron se pravidelně účastnil automobilových závodů, přispěl ke vzniku kopřivnické automobilky 1897. Zasloužil se také o dodávku motoru Benz do prvního rakousko-uherského automobilu NW Präsident. A v roce 1898 si nechal vyrobit první závodní speciál NW 12," přiblížil osobnost Liebiegova vnuka Theodora Svatopluk Holata, zakladatel Mobile muzea ČR, které pravidelně pořádá ankety Dědeček automobil.

„Nesměl by to však být Liebieg, aby se spokojil s tím, jak to dělají jiní. Obdobně jako jeho děd toužil po tom, aby mohl vyrábět, k čemuž ho kromě motoristického nadšení vedly nepochybně dobré obchodní důvody," doplňuje Liebiegovu osobnost Svatopluk Holata. V roce 1907 stál Theodor Liebieg spolu s textilními průmyslníky Ginzkeyem z Vratislavic nad Nisou a Klingerem ml. z Nového Města pod Smrkem u zrodu Liberecké továrny automobilů RAF (Reichenberger Automobil Fabrik). Byl také členem správní rady firmy Laurin a Klement, která RAFku posléze odkoupila a výrobu automobilů v Liberci ve 20. letech ukončila.

Theodor Liebieg patřil mezi nejvýznamnější představitele průmyslu v Čechách i v Evropě. Působil i jako prezident Svazu německých průmyslníků, byl předsedou správní rady akciové společnosti Liberecká pouliční dráha a prezidentem Obchodní a živnostenské komory v Liberci.

Po nástupu Henleina do politiky v roce 1933 podporoval stejně jako ostatní místní průmyslníci jeho Sudetendeutsche Heimatsfront a poté Sudetendeutsche Partei.

Světová krize se nevyhnula ani průmyslovému severu. Všichni byli v krizi a od nových poměrů si místní továrníci slibovali prosperitu a pozvednutí průmyslu. Otázka je, do jaké míry šlo čistě o pragmatizmus. „Byla to určitě kombinace obchodních zájmů a zároveň i určitého nadšení pro něco nového a lepšího. Je ale pravda, že on tu ruku na rozdíl od jiných prostě zvedal," hodnotí závěr jeho života dokumentarista Severočeského muzea v Liberci Ivan Rous. Liebieg zažil ještě odtržení Sudet, ale k jakým koncům vedla horlivá snaha kapitánů průmyslu, toho se už nedočkal. Zemřel těsně před 2. světovou válkou 23. 5. 1939.

Autor: Jana Švecová

17.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Hasiči. Ilustrační foto.

V urnovém háji hořely túje

Zaostřeno na Jizerky. Ilustrační fotka.
23

Hlasujte a vybírejte nejkrásnější fotografii Jizerských hor

Cenová válka dopravců odstartovala. Regiojet se zalekl konkurence

Liberec – Ještě před týdnem RegioJet prohlašoval, že se konkurence nebojí. Od včerejška už můžete jet do Prahy levněji.

Tah na Prahu brzdí nehoda

Liberec – Na Paceřáku ve směru na Prahu je doprava svedená do jednoho pruhu.

Bílí Tygři zahájili prodej vstupného

Liberec - Bílí Tygři Liberec zahájili předprodej vstupenek na úvodní domácí extraligové zápasy sezóny 2017/2018.

Na severu Čech hrozí v pátek silné bouřky

Severní Čechy - Část Moravy čekají v pátek odpoledne vysoké teploty, které se mohou pohybovat mezi 31 až 34 stupni Celsia. Do Čech pak večer dorazí od západu silné bouře doprovázené poryvy větru a lokálně přívalovým deštěm.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení