Problémy s malým množstvím vody zaměstnávají nejen vodohospodáře, ale i vodáky. Zatímco trable s dodávkami pitné vody se regionu o letošních prázdninách víceméně vyhnuly, vodáci si rozhodně nemohou výskat. Hladiny řek jsou velmi nízké a možnosti k jejich splavování se tak rovnají prakticky nule. Ze tří řek, které trutnovským a semilským okresem protékají, se dá bez potíží splavit jediný úsek na Labi. Jak Úpa, tak Jizera jsou na území regionů kompletně nesjízdné.

S novým rokem se přitom paradoxně rozšířily možnosti splavování krkonošských řek. Umožnil to přepracovaný návštěvní řád Krkonošského národního parku. „Nově je rozšířena možnost splouvat Labe od přehrady Labská až do Vrchlabí, Malá Úpa v úseku Spálený Mlýn, ústí Jeleního potoka k soutoku s Úpou, Jizerka v úseku Vítkovice, most u hotelu Skála, ústí Kozelského potoka Dolní Štěpanice, Mumlava v úseku most u skokanských můstků v Harrachově až ústí do Jizery, Úpa v úseku Pec pod Sněžkou Horní Maršov, Klínový potok v úseku parkoviště Strážné lom soutok s Husím potokem," sdělil před časem Krkonošskému deníku mluvčí Správy Krnap Radek Drahný s tím, že úseky mohou splouvat pouze plavidla bez motorového pohonu, za denního světla a na Labi při průtoku vyšším než 9 m3/s.

Vodákům nepřeje. Sjízdný je jen úsek za přehradou Les Království

Průtoková hodnota 9 m3/s je v současné době v Krkonoších prakticky nedosažitelná. V horním úseku Labe totiž aktuálně neprotéká ani desetina této hodnoty. Plavit se vodáci nemohou ani mezi Vrchlabím a Hostinným, a tak jediný úsek, který je sjízdný, je tradičně až za přehradou Les Království.

„Do Jaroměře je to stále příjemná plavba, jen pozor na průjezd Dvorem Králové, kde jsou vysoké regulační zdi a v nich dva nebezpečné stupně. Od Jaroměře se již řeka vodácky využívá málo," upozorňuje internetový server raft.cz, který pravidelně sbírá data o stavech toků řek.

Sjízdná je také Jizera. Ovšem až na dolním toku z Malé Skály, respektive z Bakova nad Jizerou. Odtud využívají vodáci řeku celoročně.

Úplně zapomenout mohou na vodní dobrodružství lidé z okolí Úpy. Ačkoliv v minulosti se na jejím středním úseku od Bohuslavic či od Havlovic proháněly desítky i stovky lodí, letos tu není ani třicet centimetrů vody. A proto jsou tu k vidění maximálně rybáři.

Své o tom už ví třeba i účastníci tradičního havlovického Úpění. To pro letošní rok muselo kompletně přebudovat trasu a namísto dlouhé výpravy z Havlovic do Ratibořic zůstala plavidla pro tentokrát pouze na území vesnice.

Účastníkům v polovině června ještě pomohl vytrvalý déšť, který hladinu na výrazně kratším úseku zvýšil, přesto v určité části museli vodáci svá plavidla doslova přemlouvat k plavbě.

Romantika? Na řekách je plno jako na dálnicích

Vodáci si letos mohou lebedit. Všechny důležité řeky jsou díky vydatným dešťům sjízdné. A někdy až příliš, zejména pak pro nezkušené vodáky. „Třeba na Vltavě dělá zvýšená hladina začátečníkům problémy," uvedl jednatel Vodácké školy záchrany Petr Ptáček. Například Vltava je sjízdná už z Lenory, i když v těchto místech platí omezení šumavské chráněné oblasti.

Příznivá hladina řek tak láká spoustu návštěvníků a na některých místech to vypadá jako na dálnici. „Na turisticky nejnavštěvovanějších řekách to je mazec, ale jsou i řeky, které jsou sice také navštěvované, ale není to tak strašné. Například Orlice, Jizera nebo Morava," doplnil zkušený vodák.

Za posledních dvacet třicet let se přitom vodní turistika změnila k nepoznání. Dříve to bylo spíše o trampingu, dnes na vodu vyrážejí masy. „Rozmach vodáctví je až extrémní hlavně na Vltavě. Mohou za to plastové lodě, které toho lidem dovolí hodně. Nemusejí umět číst vodu nebo pádlovat. Lidé se spíš nechávají unášet proudem," vysvětlil Ptáček.

Vyhnout se davům lze i výběrem termínu. Třeba skalní vodáci vyrážejí ještě před začátkem léta. „V tu dobu jsou řeky prakticky prázdné. Přitom jezdíme Vltavu," svěřil se zkušený vodák Jiří Fořt.

Odborníci ale varují před jízdou pod vlivem alkoholu. Některé organizace spojené s vodáctvím zahájily kampaň Voda nebo alkohol. Kvůli alkoholu byla nedávno dokonce zrušena vodácká akce na Chrudimce. Majitel jezu si totiž stěžoval na neukázněnost a podnapilost z minulých ročníků.

Alkohol v krvi českých vodáků měl dokonce dopad na tento sport ve Švýcarsku. „Napsali nám (švýcarští vodáci), že ve Švýcarsku se již nesmí raftovat, a to ani nekomerčně bez licencovaného průvodce v důsledku utonutí tří českých vodáků na švýcarské řece Landquart. U nich byl předběžně zjištěn alkohol v krvi," upřesnil Libor Peška z raftové sekce Svazu vodáků ČR.