Původní podobu získala pramenná část Černého potoka v Jizerských horách, který je známý zejména díky vodopádům. Beton nahradily horské balvany a v tůních na přítocích se zase drží voda. Nejen to je výsledkem revitalizačního projektu, který loni dokončili pracovníci podniku Lesy ČR. Za stavbu bez daně zaplatili 4,6 milionů korun a dalších 3,8 milionů korun putovalo u bruselské kasy. Unie přispěla z programu životního prostředí.

„V osmdesátých letech byla na přítocích Černého potoka, tak jako na mnoha jiných místech v republice, provedli nešetrnou melioraci. Šest set sedmdesát metrů hlavního přítoku tehdy pokryl kámen zalitý do betonu. Postupně tak mizelo rašeliniště a voda z koryta rychle odtékala. Z přítoků Černého potoka se tak stala hladová voda bez života," popsal Tomáš Sajdl, vedoucí správy toků oblasti povodí Labe, původní stav potoka.

Ten začali měnit v říjnu 2012, práce pokračovaly až do loňského června. „Řešili jsme systém celé soustavy odvodňovacích kanálů na více než sto dvaceti hektarech," pokračoval Sajdl. Revitalizace se týkala osmi vytipovaných lokalit. Betonový kanál se proměnil v téměř přírodní horský potok. „Kameny jsme posbírali v okolí. Na dalším odvodňovacím příkopu bylo postaveno pět příčných dřevěných hrází, které zpomalují odtok vody z rašelinných partií hor. V místě se tak opět tvoří rašelina," uvedl.

V rámci projektu byla vybudována i malá vodní nádrž. V nejhlubším místě dosahuje 1,65 metrů. Plní ekologickou i krajinotvornou funkci, slouží ale také jako protipožární zdroj vody pro lesní porosty. „V květnu vysadíme do Černého potoka dvouleté pstruhy," doplnil Sajdl.

Zlepšit stav toků v Jizerských horách má s dotací i úprava horního úseku Smědé. Cílem je odstranit bariéru, která brání migraci ryb. „Práce by měly skončit ve druhém čtvrtletí," uvedl ředitel Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor Ondřej Petrovský. Zhruba 150 metrů vydlážděného koryta a dvou stupňů, které nebyly schopné ryby překonat, nahradí balvanitý skluz s průtočnými tůněmi.