Úplný zákaz kouření přinese takzvaný protikuřácký zákon, který v pátek schválila Poslanecká sněmovna. Pokud ho podpoří také horní komora Parlamentu a podepíše prezident Miloš Zeman, začne platit od 31. května příštího roku. Právě na toto datum totiž připadá Světový den bez tabáku. Výjimku mají venkovní zahrádky a povoleno je kouření vodních dýmek a elektronických cigaret.

Nahradí hospody soukromé „klubovny"?

Pro hlasovala většina poslanců, proti byli poslanci ODS a někteří zákonodárci TOP 09, kteří zákon považují za restriktivní a omezující svobodné podnikání. Za pravdu jim dává třeba i Přemysl Sobotka, bývalý senátor a současný krajský radní pro zdravotnictví. A také – vášnivý kuřák. „Jako lékař nepovažuji kouření za zdravé, ale ať to stát nechá na svobodném rozhodnutí jednotlivců, zejména provozovatelů. Jsem zvědav, jaký dopad to bude mít třeba na malé vesnice, kde je jen jedna hospoda. Myslím, že to pro ně může být mnohem horší, než celé EET," domnívá se Přemysl Sobotka. Za pravdu mu dávají i oslovení provozovatelé. „Naprosto s tím souhlasím. Zavedení elektronické evidence tržeb mě nijak neohrozilo. Daně odvádím a naopak se mi zjednodušilo účetnictví, ale zákaz kouření může mnohé položit," domnívá se Kamil Rodák, provozovatel restaurace Dělňák v Novém Městě pod Smrkem.

Podle něj je situace jiná ve velkých aglomeracích, kde je možnost vybrat si, a jiná v městečku s třemi a půl tisíci obyvateli. „Ve všední den jsem zcela závislý na místních. Přijdou se podívat na fotbal, na hokej, dají si pivo a k tomu cigárko. Při fotbalovém zápase budou těžko odbíhat od televize, aby si zapálili venku. Bojím se, že začnou vznikat „soukromé" klubovny, které budou na vesnicích a malých městech provozovat hasiči nebo fotbalisté a bojím se, že ti nám hosty odvedou," dodává Rodák. Podle něj tvoří právě kuřáci základ klientely. „Ve své restauraci mám dobře vyřešený, stavebně oddělený prostor pro nekuřáky. Přesto vím, že hospodu mi naplní zaručeně hosté v kuřácké části," vysvětluje.

Dopadů se obávají i jinde. „Zrovna jsme si říkali, že když si štamgasti nebudou moci dát k pivu cigaretu, dají si ho radši doma. Přes zimu, kdy tolik nechodí turisté, to bude mít dopad určitě," obává se například majitel restaurace v Hejnicích na Liberecku, Milan Polanský. „Na druhou stranu, když se tu nebude kouřit, přivede to třeba víc lidí na jídlo. Uvidíme, co to přinese," dodává.

Za předčasné považuje úvahy i provozní restaurace Plzeňka-Duli v Liberci, Aneta Dulebová. „Myslím, že vliv na návštěvnost to mít bude, ale těžko dopředu odhadnout," krčí rameny. Mnohem razantnější v názoru je ale majitel oblíbené restaurace Ivan Duleba.

„Platíme daně, dáváme práci lidem, odvádíme za ně pojištění, ale pořád jsme jen „zloději" a pořád nás někdo musí regulovat. Ať si to každý hospodský rozhodne podle sebe! Když se nesmí kouřit, proč tedy nezakážou rovnou cigarety? Protože z toho má stát peníze, a že to bude mít dopad na návštěvnost, to si pište! Ať si každý host rozhodne, kam jde. Já tu mám tři patra a většina lidí sedí v kuřáckém prostoru. Je to další buzerace," zlobí se Duleba, který sám býval silným kuřákem, a teď už nekouří.

Také podle Přemysla Sobotky jde o další zásah do svobodného podnikání a další regulaci státu, za kterým podle něj stojí Brusel. Zákaz kouření je ale mnohde mnohem striktnější, než v Evropě. Například v New Yorku se nesmí kouřit ani ve veřejných parcích.

„Nejsem příznivcem regulací, na druhou stranu jsem rád, když přijdu z hospody a nejsem cítit kouřem. Ale věřím, že pro malé hospody to může být průšvih, třeba na takovém Smržově," popisuje starosta Českého Dubu Jiří Miler.

„A když tam nebude hospoda, nebude tam už vůbec nic," shrnuje. Většina oslovených provozovatelů je stejného názoru. Problém podle většiny z nich řeší oddělené prostory pro nekuřáky. Oslovení hosté jsou ale jiného názoru. „Když jdu někam na oběd, je tam cítit kouř z kuřácké části. Radši chodím někam, kde se nekouří vůbec. To samé večer, když se chceme sejít s přáteli. I kabáty z takzvané nekuřácké části jsou ráno cítit kouřem," říká mladá žena v jedné z libereckých restaurací, sama sváteční kuřačka. „Nevadí mi zajít si na cigárko ven. V zahraničí je to běžné, nikoho by ani nenapadlo zapálit. Třeba v takové Francii, kde se běžně kouří na ulici," doplňuje její přítelkyně.

„Myslím, že dosavadní úprava oddělených prostor nic neřešila. Zákon funguje už v jiných evropských zemích, nevím, proč by neměl fungovat u nás," je přesvědčen poslanec za Liberecký kraj Václav Horáček (TOP O9). Jeden z těch, kteří zákon podpořil. „Určitě bych to neviděl jako regulační zásah Bruselu, ale naopak posílení zdravotní politiky státu. Nárůst počtu výskytů rakoviny plic mi v tom myslím dává za pravdu," říká Horáček. A nemýlí se.

„Jsem rád, že poslanci zákon konečně schválili. Určitě se na zdraví lidí neprojeví hned, ale věřím, že bude motivací, aby se kouřilo méně," říká primář plicního oddělení krajské nemocnice v Liberci Jiří Vytiska, podle kterého je v posledních letech alarmující zejména nárůst rakoviny plic u žen. „Netvrdím, že je to bezprostřední vliv kouření, na druhou stranu je u kuřáků devětkrát vyšší pravděpodobnost agresivní formy onemocnění," zdůraznil primář.

Za motivační považuje nový zákon i jeho kolegyně, Milada Šípková, která v krajské nemocnici vede poradnu pro odvykání kouření. „Věřím, že bude mít příznivý dopad na kuřáky i nekuřáky. Podle dřívějších průzkumů by 60 procent kuřáků uvítalo, kdyby se v restauracích nekouřilo," doplnila lékařka plicního oddělení.