Velkochovy i drobní chovatelé drůbeže v kraji si mohou oddechnout. Alespoň prozatím. Expertiza neprokázala, že by se Liberecký kraj stal dalším ohniskem nákazy ptačí chřipkou. Ještě včera dopoledne přitom krajská veterinární správa v Liberci netrpělivě očekávala výsledky rozboru dvou vzorků těla mrtvé volavky a čápa.
Odpoledne už ale bylo jasno. „Obdrželi jsme výsledky rozboru, které nic takového neprokázaly," uklidnil veřejnost ředitel krajské veterinární správy Roman Šebesta. Příčinou úmrtí tak mohla být jiná choroba, poranění či venkovní podmínky.
Pokuta až dva miliony
Aby se zamezilo případnému šíření nákazy, musí chovatelé bezpodmínečně dodržovat opatření, které veterinární správa vyhlásila poté, co se ptačí chřipka objevila na jižní Moravě a ve středních Čechách.
„Byly zakázány veškeré výstavy a soutěže. Ke každému přesunu může dojít pouze pod dohledem veterinární správy," popsal Šebesta.
Základním preventivním opatřením je pokud možno chov drůbeže v uzavřených objektech a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. U chovů, kde není možné umístění v uzavřeném objektu, je nutné přijmout opatření, která minimalizují rizika kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků.
Fakta o ptačí chřipcePtačí chřipka (aviární influenza) je virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a k jejich přenosu dochází zejména trusem. Prvním příznakem bývá zpravidla zježené peří a menší snůšky. Těžší forma zasahuje velkou část vnitřních orgánů a ptáci zpravidla do dvou dnů hynou. Na člověka současný kmen ptačí chřipky (H5N8) přenosný není.
Pokud by někdo nařízení neuposlechl, jednalo by se o porušení mimořádného veterinárního opatření a následné sankce. U fyzických osob se pokuty pohybují do 50 tisíc korun, u velkochovů jsou to podle informací Státní veterinární správy až dva miliony.
Opatření se dotkne i zoologických zahrad, které chovají volně žijící vodní ptáky. „Čekáme na informace z veterinární správy a budeme se jimi řídit," uvedla už v pondělí mluvčí liberecké ZOO Barbora Tesařová.
Problémy hlásit
V případě podezření na výskyt nákazy je třeba věc nahlásit na krajskou veterinární správu. „Pokud lidé zaznamenají zvýšený úhyn drůbeže, náhlý pokles snášky nebo příjmu krmiva, měli by se na nás obrátit," zdůraznil ředitel krajské veterinární správy. Stejné je to i v případě nálezu uhynulých ptáků ve volné přírodě.
Epidemie ptačí chřipky by mohla ohrozit zejména velkochovy. V kraji jsou podle ředitele Šebesty na Semilsku a Českolipsku. „Jedná se o velkochovy v Libštátě, Brništi a Jablonném v Podještědí," vypočetl. Rovněž v případě nálezu hromadného úhynu volně žijících ptáků by se lidé neměli mrtvých těl dotýkat a o výskytu ihned informovat veterinární správu kvůli odebrání vzorků.
Lidé se bát nemusí
Nákaza ptačí chřipkou může zdecimovat zejména velké chovy, pro člověka ale tento kmen nebezpečný není. „Současná forma viru je vysoce patogenní pro ptáky, ale přenos na člověka nebyl doposud zaznamenán. Jde o formu chřipkových virů, ke kterým není člověk moc vnímavý," upřesnil mluvčí státní veterinární správy Petr Pejchal.
Rizikem je však možná mutace viru, která by následně mohla zdraví lidí ohrozit. Proto se drůbež v ohnisku nákazy nemilosrdně likviduje. U menších chovů injekcí, u velkochovu se zvířata uzavřou do kontejneru a udusí kysličníkem uhličitým.