„Šlo o měření, jehož výsledky budou součástí různých přípravných procesů před samotnou stavbou heliportu. Všichni o tom věděli, žádný rozruch nenastal,“ uvedl ředitel záchranné služby Stanislav Mackovík. Pilot si třeba zkusil různé úhly příletu do areálu, sledoval se ale i vliv na okolní prostředí. Jak test dopadl se ukáže za pár týdnů.

Nemocnice už staví heliport, peníze na něj zatím nemá

Liberec - Lidé, kteří se vážně poranili při autonehodě nebo při sportu budou mít už brzy větší šanci dostat se včas na vysoce specializovaná pracoviště liberecké nemocnice. Během příštího roku by totiž v jejím areálu měl konečně vyrůst heliport pro přistávání vrtulníků Letecké záchranné služby. A nejen to, zařízení je navrženo tak, aby na něm mohly přistávat i vojenské vrtulníky s tonáží 6,5 t. Například při hromadných neštěstích či živelních pohromách, jakými byly třeba nedávné povodně.

Až dosud se záchranáři, ale zejména traumatizovaní pacienti dostávali do poněkud složité situace. Vrtulník přistával na letišti vzdáleném zhruba tři kilometry. Pacient po těžké havárii či v jiném stavu ohrožující život, například při náhlém mozkovém či srdečním selhání, byl na letišti překládán z vrtulníku do sanitky a cenné minuty ztrácel při převozu sanitkou do středu města, což cestu prodlouží o dalších 15 až 20 minut. Pacienti z okolí Turnova či Jablonce se tak paradoxně dostali do nemocnice dřív sanitkou než vrtulníkem.

Ohroženo je traumacentrum

Vedení nemocnice vzalo v potaz šest variant v areálu nemocnice. Z nich nakonec vybralo tu, která počítá s výstavbou konstrukce mezi starou budovou a novou budovou. Vrtulník by měl přistávat ve výšce pátého poschodí, kde sídlí traumacentrum a pacienti by měli být podle vedení nemocnice tunelem odváženi přímo na oddělení.

Ve hře byla i varianta, podle níž by heliport vyrostl nad stravovací traktem. To by ale bylo zhruba o 10 milionů dražší a navíc by na několik měsíců paralyzovalo stravovací zařízení.

„Mně se líbí jakákoliv varianta, která umožní přistávání vrtulníku přímo v areálu nemocnice. Současné řešení nás nutí překládat na letišti pacienta v těžkém ohrožení, napojeného na různé monitory i se všemi hadičkami, do sanitky a odtud s ním dalších nejméně patnáct minut přejíždět přes celé město, často za silného provozu. Pacient je vlastně třikrát překládán, což zvyšuje možnost transportního traumatu,“ zdůraznil ředitel Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje Stanislav Mackovík.

Podle něj je rovněž optimální, když lékařům například na oddělení ARO předává pacienta lékař, který u něj byl jako první. „Pokud je to nutné, přeložíme pacienta i s lékařem, ale ten mi pak chybí v posádce vrtulníku, pokud musíme letět k jinému případu. Nebo předáme zraněného lékaři v sanitce, ale ten může popsat stav jen podle času, který s ním strávil během převozu,“ nastínil další negativa současného řešení ředitel záchranky.

Po heliportu volají lékaři už léta. Zatím se ale na něj nenašly v krajském rozpočtu peníze. Nyní se k jeho výstavbě přikročí za pět minut dvanáct. Pokud by totiž nebyla realizována jeho stavba, Krajská nemocnice v Liberci by přišla o statut traumacentra. Výjimka byla tomuto špičkovému oddělení, které slouží pro obrovskou spádovou oblast Libereckého, ale i části Středočeského kraje a Krkonoš, udělena pouze do roku 2013. „Já tuto iniciativu velice vítám. Heliport je důležitý nejen pro pacienty, kteří jsou převáženi přímo k nám, ale i na další oddělení neurochirurgii či kardiologii,“ zdůraznil přednosta traumacentra Richard Lukáš.

Do konce letošního roku by měla být hotova projektová dokumentace a znám vítěz veřejné soutěže na výstavbu vytápěné ocelové konstrukce, umístěné ve zhruba dvacetimetrové výšce. „V lednu 2013 by se mělo začít se samotnou realizací,“ popsal nadcházející kroky generální ředitel Krajské nemocnice v Liberci Jiří Veselka.

Záměr ještě musí posvětit dozorčí rada, složená ze zástupců nemocnice a krajských radních, která schvaluje všechny investice nad 20 milionů korun. Předběžný rozpočet by měl být podle tiskové zprávy „v řádech několika desítek milionů korun“, na tiskové konferenci padla částka 29,5 milionu.

Část musí zaplatit nemocnice

Heliport by měla z části financovat sama nemocnice. Alespoň část týkající se projektové dokumentace. Ostatní je na kraji, který je většinovým vlastníkem , tedy na krajských zastupitelích. Ti se však vymění při podzimních volbách. „Záleží, kdy budou zastupitelé schvalovat rozpočet na příští rok. Jestli to bude až v prosinci, bude to na novém zastupitelstvu,“ potvrdil ekonomický ředitel KNL Jiří Kittner.

To současné se slovy radního pro zdravotnictví Pavla Nováka staví k heliportu jako k nutnosti, nicméně celou záležitost nevidí tak optimisticky jako vedení nemocnice.

„Rozpočet už je tak velmi napjatý. Už teď máme problém pokrýt požadavky všech krajských zdravotnických zařízení, které kromě liberecké nemocnice tvoří i nemocnice v České Lípě a Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje. Finanční objem na výstavbu je velmi náročný. Jsme si vědomi důležitosti heliportu, ale pravděpodobně se ještě bude diskutovat o dalších možnostech,“ uvedl radní Pavel Novák. Naznačil, že stále ještě nemusí být úplně vyloučena varianta přistávání nad pavilonem interních obvodů, která by byla finančně schůdnějším, byť provizorním řešením. „Přistává se tak například v Žitavě a dokonce i v noci,“ dodal Pavel Novák. Spokojen není ani s propojením do pavilonu traumacentra. „Pacienti s polytraumatem se nejčastěji dostávají na ARO, až následně na traumacentrum. Je třeba vyloučit sekundární transport, který pacienty ohrožuje. Heliport by měl proto vzniknout v té úrovni, která umožňuje převoz pacienta na všechna klíčová oddělení včetně spinální či iktové jednotky (pro pacienty s mozkovou příhodou) nebo kardiocentra, což je v místě, kudy v současné době vede spojovací tunel mezi ARO a budovou chirurgie. Budu velmi rád, když heliport vznikne, ale zároveň bych přivítal, kdyby se tak stalo na co nejodbornější bázi,“ zdůraznil Pavel Novák, coby lékař. Jako radní dodal, že bude velmi těžké hledat řešení, v situaci kdy na jedné straně peníze na heliport stále v rozpočtu kraje nejsou a na druhou stranu nesmí být ohrožena existence vysoce exponovaného traumacentra. A to je věc, která mě trápí,“ uzavřel radní.