„V devadesátých letech prohlásil kancléř Helmuth Kohl, že ze Saska udělá rekreační oblast," připomněl nedávnou historii znalec příhraniční části Německa, liberecký publicista Milan Turek. A tak vznikl nejen rozsáhlý projekt přeměny bývalých hnědouhelných dolů na vyhledávanou rekreační oblast s jezery, ale také unikátní, několikahektarový park v Löbau.

Bývalý cukrovar v něm dnes připomínají už jen dobové fotografie a tiskoviny ve vstupní části rozsáhlého parku, který návštěvníkům slouží nejen jako restaurace, ale i výstavní a prodejní plocha. Právě tento týden, v sobotu 28. dubna tu v rámci otevření parku zahájí také Zemskou zahradnickou výstavu. Při této příležitosti vysázeli pracovníci v parku na 190 tisíc květin. Po skončení výstavy v říjnu bude komplex i nadále sloužit jako rekreační zóna obyvatelům i návštěvníkům města.

Zelené korzo

Po zajímavě řešených vstupních terasách vás cesta povede jednotlivými částmi parku. Hned ta první vás seznámí se suchomilnými rostlinami. Děti přivítají i repliky pravěkých ještěrů.

Také další část areálu, k níž se dostanete cestou podél březového sadu jasně říká, že na děti se tu nezapomíná. „Budeme pořádat celoroční výchovné semináře, zaměřené na ekologii, procesy v přírodě, hry, ale například i astronomii, fyzikální pokusy a výtvarné dílny," říká jeden z manažerů a ukazuje nabídkový katalog, z něhož si budou moci školy vybírat samy podle svých zájmů. Dlužno podotknout, že projekt za více než 8 milionů eur nefinancovala Evropská unie, nýbrž výlučně německá vláda a sponzoři…

Jak se dělal cukr

Při procházce rozlehlým parkem s překrásnými výhledy na železniční most i nedalekou Löbauer Berg (lužickosrbsky Lubijskou Horu), s litinovou rozhlednou, považovanou za evropský unikát, narazíte postupně na pozůstatky cukrovaru. Například odkalovací nádrže. Dnes v nich najdete vzácné černé kachny, vodní rostliny či labutě, ale informační cedule návštěvníky upozorní na to, jakou funkci dřív plnily a seznámí vás i s celým procesem výroby cukru. Cukrovou minulost Löbau připomenou i bílé homole. Zajímavé zahradní prvky ve spodní části zahrady, kam vás zavede více než kilometrová kolonáda.

Textilní minulost

Na průmyslovou minulost ostatně poukazují i nepatrné detaily například stojany houpačky pro děti jsou tvořeny obřími nůžkami. Textilka tu stále dokonce ještě před cukrovarem. Od poloviny 19. století. Ale tradice soukeníků a tkalců tu sahá až do 11. a 12. století. Později, za průmyslové revoluce, se v Sasku koncentroval veškerý textilní průmysl.

Ale vraťme se k procházce parkem. Ve zdánlivě jednolité zelené ploše se skrývají mnohá překvapení, včetně meandrující řeky, v níž naleznete osvěžení nebo zelené chýše, jejíž stěny tvoří živé vrbové pruty. Ke konci kolonády narazíte také na maličký hřbitov s netradičními náhrobky.

Korzo můžete zakončit v zahradní restauraci a pak se jednou z cest vydat vzhůru do staré části města. Nedaleko naleznete také nádraží.

Zemské výstavy

Jak už bylo řečeno, otevření rozsáhlého městského parku a arboreta je tento víkend spojeno se zahájením Zemské zahradnické výstavy. „Tradice těchto výstav sahá nějakých padesát let nazpátek, to se ale týkalo západní části země. V Sasku se první velká zemská výstava konala až v roce 1997. Pro Němce je vždy velkou událostí," připomíná můj průvodce Milan Turek, zatímco pozorujeme vrcholící přípravy.

„Zajímavé ovšem je, že zahradničení sem přinesli čeští exulanti po Bílé hoře. Právě tehdy, v 17. a 18 století, tu nastal velký rozmach zahradnictví a pěstitelství, který přetrval do současnosti," připomíná Milan Turek zajímavé historické souvislosti.

„Po druhé světové válce byla oblast kolem Žitavy díky příhodným klimatickým podmínkám dokonce samozásobitelná zeleninou," vysvětluje.

Dodnes jsou Němci stejně nadšení zahrádkáři jako my. Svědčí o tom úhledné zahrádkářské kolonie kolem zdejších měst. „Známé byly také klášterní zahrady. Abatyše nedalekého nádherného kláštera Mariental v Ostritz si dokonce po revoluci otevřela v objektu krámek, v němž se prodává to, co na zahradě vypěstují. Na například bylinky, ale dokonce i pálenku," připomíná Milan Turek. Vstupné na Zemskou výstavu činí 13 eur, děti do šesti let mají vstup zdarma, mládež do 17 let zaplatí 3 eura. V úterý 8. května bude z Liberce vypraven dokonce i mimořádný vlak.