VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dubáci příjemně okořeňují život Českodubska

Severní Čechy - Dubáci jsou mladým občanským sdružením, jehož půlroční činnost v malé vsi Sobákov na Českodubsku zaujala již řadu obyvatel v okolí.

6.9.2012
SDÍLEJ:

Dubáci příjemně okořeňují život Českodubska.Foto: Milan Turek, Eliška Černá a Petr Pivoňka

Jedním ze zakladatelů je student Jan Havelka. Pro cíle se nenápadnému mladíkovi podařilo získat prosté občany, kteří chtějí, aby se jim dobře žilo a měli svůj kraj rádi. Jan Havelka nám ochotně odpověděl na otázky, jak s přáteli pracují v občanském sdružení Dubáci.

Při prohlížení stránek o životě Sobákova na internetu by člověk řekl, že tam lidé žijí družně a spokojeně. Přivítali ustavení sdružení?
Sobákov je v tomto ohledu malý přírodní úkaz. Snad za to může historická danost někdejší české enklávy v již ryze německém prostředí. Je oddělen od hlavní silnice, a tak se jeho obyvatelé více semkli než jinde. Pro ilustraci historicky spadaly všechny okolní obce pod Český Dub, jen Sobákov pod více než 50 km vzdálenou Mimoň! Ta idyla a pospolitost tu skutečně vládnou, neustále se zde něco děje, něco nového tvoří. Občanské sdružení přivítali především starší obyvatelé.

V krásném a velebném kraji působí řada společenských organizací… Nebudete se s nimi prát o termíny, místnosti či návštěvnost?
Doufám, že nikoliv! Vždyť všem nám jde o totéž, tady není prostor pro třenice. Naše sdružení má být ostatně jen takovým doplňkem pestré „kulturní stravy". Nabízíme spolupráci, což se nám, věřím, daří. Jsme v čilém kontaktu s dobrovolnými hasiči, folklorním souborem Horačky nebo s farností, ztělesněné obětavým P. Mir. Maňáskem.

Prezentujete se jako sdružení, které chce připomenout historii tohoto českého kouta Podještědí. Máte v úmyslu svou činností jen bavit místní občany nebo také prezentovat kraj?
Co to znamená bavit občany? Každopádně bez těch občanů, míněno místních, by to nešlo. Jen oni totiž naše úsilí mohou zúročit v tom smyslu, že se například průběžně budou starat o památky a o své okolí, aby se v Podještědí příjemně žilo. Stejně tak jakási všeobecná dobrá nálada, která pramení z kulturně žijící společnosti, je věc, která se dlouhodobě pěstuje a není tolik závislá na turistech. Ale jasně si uvědomuji, jaké perly, míním tím například komendu v Českém Dubu nebo letařovický kostel sv. Jakuba, tu máme. Proto jsme s Klubem českých turistů napojili sloup sv. Jana na turistickou trasu, proto jsme otevřeli nádherný kostel v Letařovicích v rámci celostátní Noci kostelů…

Místa v Podještědí jsou ve veřejném životě opomíjena včetně jejich osobností. Chcete ukázat na jejich krásu a duchovní hodnoty tak, aby sem přijížděli návštěvníci potěšit se biblickou krajinou?
Nádherná příroda, specifická lidová architektura, drobné sakrální památky, to všechno je součástí paměti podještědské krajiny. Jde o udržování příslovečného genia loci, který je utvářen i příběhy osobností, jako byli Karolina Světlá, František Křelina, Josef Škoda, učitel Václav Havel, Tomáš Edel, Radek Brož… Patří sem ale i drobní písmáci a vlastenci z jednotlivých vesniček, které objevujeme jen velmi pomalu. O to s větším obdivem.

Vznikli jste na jaře letošního roku a od té doby jste se již představili několika akcemi. Cítíte již nějakou odezvu?
Cítíme především ta pozitiva. Třeba ohlasy místních z Noci kostelů. Nikdo si nedovedl představit, že by letařovský kostelík, osvětlený svíčkami, mohl být tak krásný. Že se dá obnovit již léta zapomenutý sloup sv. Jana a provést kolem něj turistickou trasu. Že se dá jít procesím, aniž by to byla nuda…

Budou vaše aktivity odvislé od finančních možností, nebo bude záležet na dobrovolné práci?
Žijeme v době všemožných grantů, kdy o jakékoli finanční prostředky musíte žádat na centrálních státních úřadech. V obecné rovině mi ale přijde správné, aby se o své památky byly schopny starat obce a jejich občané. A Dubáci jsou ti aktivní občané. Dobrovolná práce vytváří silné pouto lidí a místa. Když jsem například svépomocí začal opravovat rozvalená a počmáraná boží muka za Hradčanami, záhy se strhla lavina dalších pomocníků. Místní podnikatel Míra kromě mnoha hodin práce obstaral i nový železný kříž. Řezbář pan Vítek, vedle práce na plotě kolem muk, vytvořil nezištně nádherný reliéf sv. Zdislavy. Nadšení z práce, která má smysl, že se nám samotným společně něco povedlo, bylo značné. Teď kupříkladu plánujeme svépomocí vytvořit posezení u sloupu sv. Jána. Čili, kde to situace umožňuje, jsem pro brigády všemi deseti!

Krajský úřad v Liberci sice nevěnuje Podještědí dostatečnou pozornost, nemluvě o rozvoji kultury, cesty k dosažení grantů nemusí být složité. Na jaké aktivity se zaměříte?
Dubáci fungují teprve od března, takže i když už jsme nějaké žádosti na kraj podávali, v celku pochopitelně byly zamítnuty. Nejsme totiž ještě časem ověřený a důvěryhodný partner, jak se módně říká. Příspěvek jsme naopak dostali od Českého Dubu a obce Bílá, na jejímž katastru stojí letařovský kostel. Ale abych se vrátil k otázce sdružení vzniklo především za účelem zkrášlování krajiny, zajímavých míst a památek.

Jak jsou na tom obyvatelé obcí na Českodubsku s vlasteneckým uvědoměním?
Obecně platí, že se má připomínat to, na co můžeme být hrdí a ještě lépe nejen připomínat, ale takové hodnoty i vytvářet. Být neustálými buditeli. A těch má Podještědí, Pán Bůh zaplať, stále dost. Nemohu nezmínit předčasně zesnulého Dr. Tomáše Edela, dlouholetého ředitele Podještědského musea, který, ač v mnohém osoba kontroverzní, byl oním buditelem v pravém slova smyslu. Zcela z ničeho vydupal étos Českého Dubu, jakožto města johanitské komendy, sv. Zdislavy a Havla z Lemberka. Už to nebylo jen Podještědí Karoliny Světlé, o jejíž odkaz vzorně pečuje světelské Sdružení rodáků. A Českodubští najednou věděli, na co mohou být hrdí, co je historické pouto. S Edelem odešla jedna velká nadšenecká vlna, na niž si dovolujeme skromně navázat.

Uskutečnili jste barokní pouť. Hodláte vytvořit podmínky, aby si lidé mohli společně zazpívat třeba duchovní písně nebo i koledy?
Už na té Pouti mezi dvěma Jány se hodně zpívalo. Vše začalo u komendy v Českém Dubu procesím do osady Letařovice. Chtěli jsme ukázat, jak českodubskou krajinu a její památky mohli vnímat naši předkové, kteří ji prochodili křížem krážem nejen za prací, ale právě i během různých procesí. Barokní kapela Ritornello hrála předzpívávané poutnické písně a lidé, nad vše mé očekávání, se ke zpěvu přidávali! Netušil jsem, že mohou být ty prastaré šlágry z barokních kancionálů takovými hitovkami. Zpíval snad každý. Na návsi poté tancovaly a zpívaly Horačky, v kostele zazněl koncert písničkáře Karla Vepřeka a klasické varhanní hudby. V tradici poutí a večerních kostelních koncertů bychom rádi pokračovali.

Chcete jít cestou recesních projevů anebo v kontrastu se současnem být naladěni na duchovní strunu, která nemá ve společnosti zase tak velký ohlas?
Každý jsme ve sdružení úplně jiný, máme jiné zájmy, věk, povolání. Z toho vycházejí i různé, navzájem se doplňující priority. Mě baví obnovovat památky, vtiskávat jim novou náplň a význam. Hledám v nich duchovní hodnoty, jež se dají předat. A to i zcela „nevěřícím Tomášům".

Očekáváte podporu státních institucí?
Jsem rozhodně optimistou. Co se týče odborné státní složky, myslím tím především památkový ústav, můžeme být navýsost spokojeni. Vždy jsem si z NPÚ odnášel cenné rady. Bohužel ta složka ministerská je někdy dost neprůhledná. Ale je hlavně na Dubácích, abychom všechny naše záměry jasně vysvětlovali a dobře ostatní motivovali.

Zpracoval Milan Turek

Autor: Redakce

6.9.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Jednání s dopravci jsou tvrdá

Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Kateřina Valachová.
DOTYK.CZ
9

Lžete a zase lžete, pronesla Valachová a pak se rozplakala

Automaty mi zničily život, říká gambler

Liberecký kraj /HLASUJTE/ - Zábava u barevného, lákavého automatu se může velmi rychle změnit v závislost. Přicházejí dluhy, deprese, myšlenky na definitivní konec…

Každý má právo na svých pět prstů, říkají dnes ve Vysokém

Vysoké nad Jizerou - /GALERIE/ Peníze na nový aparát, díky němuž mohou operovat velmi těžké vrozené vady prstů, dostala nemocnice od Kapky naděje. První pacient je po operaci.

V Chrudimi operovali hokejistu Jána Lašáka. Cítí se skvěle

Chrudim – Bývalý brankář Bílých Tygrů Ján Lašák podstoupil operaci kolene.

V Libereckém kraji přibylo v prvních měsících nejvíce turistů

Liberecký kraj – První tři měsíce tohoto roku přilákaly do Libereckého kraje rekordní počet návštěvníků. Důvodem byla zejména úspěšná zimní a lyžařská sezóna.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies