VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Dlaskův statek oslaví 300 let trvání, velkolepě

Dolánky - Oživlé obrazy, čtení z Dlaskovy kroniky, zbrusu nová expozice to vše chystá Muzeum Českého ráje v rámci tří set let Dlaskova statku.

14.4.2016
SDÍLEJ:

Dlaskův Statek v Dolánkách u Turnova.Foto: Lucie Uhlířová

Když se řeknou Dolánky, někteří budou tápat a nebudou vědět. Řekne-li se ale Dlaskův statek, naprostá většina lidí souhlasně kývne. Dlaskův statek totiž svým významem a proslulostí zdaleka předčil lokalitu, ve které se nachází. „Jde o nejvýznačnější a nejzachovalejší Národní kulturní památku lidové architektury celého severočeského regionu s typickou pojizerskou skládanou lomenicí a pavlačí," upozorňuje ředitelka Muzea Českého ráje v Turnově Vladimíra Jakouběová. A nepřehání. Dlaskův statek si zahrál v řadě pohádek, je oblíbeným výletním místem, slaví se tam pravidelně masopusty, Velikonoce a další zvyky, které jsou spojené s venkovem Pojizeří. Před pár desítkami let to ale na statku vypadalo k nepoznání.

„Byla to ruina. Po odchodu posledních majitelů dostalo Dlaskův statek do správy JZD Všeň a to ho nechalo tak zdevastovat, že v 60. letech mu ho stát odebral a hledal nové využití. V 70. letech ho dostalo muzeum, ale nebyly peníze na opravu. V roce 1976 se otevřela veřejnosti jedna světnice a až o 10 let později pak celý statek. Začaly se dělat i různé doprovodné programy a akce pro veřejnost," popisuje Jakouběová.

Dlaskův statek Národní kulturní památka z roku 1716. Původně stál blíž k Jizeře, ale kvůli častým povodním se přesunul do prostoru bývalé horní zahrady. Původními majiteli statku byla rodina sedláků Dlasků, z nichž nejznámějším byl Josef Dlask, narozený v roce 1782. Lidový písmák, dolánecký rychtář a novátorský hospodář byl významnou postavou regionální historie. V roce 1883 skončil statek v exekuci, protože vnuk Josefa Dlaska nebyl schopen vyplatit svých 13 sourozenců.

Expozice jinak

V tomto roce statek slaví 300 let své existence. Při té příležitosti projde rozlehlé stavení přeměnou. Návštěvníci tak uvidí, jak se na Dlaskově statku skutečně žilo za časů sedláka Josefa Dlaska, tedy v první polovině 19. století. „Lidé mají často představu, že roubené statky byly plné malovaných truhlic, majitelé chodili v krojích a podobně. Jsou to ale takové naše romantické představy. Majitelé takto bohatých statků, a Dlask nebyl výjimkou, se naopak snažili, aby interiér obydlí vypadal co nejvíce městsky, chodili i po městsku oblečeni. Proto možná bude pro řadu lidí nová expozice nazvaná „Já, Josef Dlask návrat hospodáře" překvapivá. Vnitřek statku přestavujeme právě do té jeho skutečné podoby za života Josefa Dlaska. Zpřístupníme i některé místnosti, které dosud nebyly otevřené," přibližuje Jakouběová.

Dlask novátor

Muzejníci se při tvorbě nové expozice drželi zápisků Josefa Dlaska, který si po 50 let zapisoval události spojené se životem na statku, ale nejen to. „Dlaskovy zápisky jsou unikátní jednak v tom, že zachycují takto dlouhý časový úsek, ale objevují se tam i jeho poznámky k dění ve společnosti, včetně celoevropských událostí. Můžeme tak sledovat, jak Dlask vnímal napoleonské války, revoluční rok 1848 a další," přibližuje historička turnovského muzea Alžběta Kulíšková.

Josef Dlask byl rovněž šikovný řemeslník, který přestavěl rodový statek do podoby, v jaké ho známe dnes. Na vlastní náklady postavil spínací most přes Jizeru, jehož plán si přivezl z Vambeřic. Peníze získával ze zemědělství, které bylo obzvlášť výnosné po napoleonských válkách. Dle jeho zápisků mu nejvíce vynášel len, prodej jetelového semínka a ovocnářství, které mělo na statku dlouhou tradici. Byl také novátor, který roku 1827 ve svém kraji poprvé použil úspěšně umělé hnojivo. Známý je také jeho pokus o létání s křídly z husího peří, které sestrojil po porovnání husí a lidské váhy. Tento pokus ovšem nedopadl úspěšně.

Den Dlaskova statku

Oslavy začnou 23. dubna ve 13 hodin. Návštěvníci se mohou těšit na ukázky polních prací, příjezd hraběte Des Fourse, náboženské procesí, posvícení, Dlaskův projev a další oživlé obrazy, které nastudoval folklórní soubor Furiant a kostelní sbor z Železného Brodu. Vše přitom bude odpovídat tomu, co si Dlask zapsal do svých pamětí.

„Kvůli procesí, která dělal, se dostal i do sporu s místním farářem, pro některé lidi byl až příliš aktivní," směje se Jakouběová.

Autor: Jana Pavlíčková

14.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Takin čínský

V liberecké Zoo se nečekaně narodilo mládě takina

Město Liberec

Libereckému kraji přibývají obyvatelé

Linka důvěry pomáhá už 25 let

Liberec – Problémy s partnerem, nemoc, ztráta blízkého člověka, osamělost, myšlenky na sebevraždu, ztráta zaměstnání, starost s dětmi. To jsou nejčastější témata s nimiž se lidé obracejí na Linku důvěry. Lidem pomáhá už 25 let.

Rozkopáno bude u Máchova jezera i během letní sezony

Staré Splavy - /GALERIE/ Na Lázeňském vrchu u Máchova jezera mění vodovod a kanalizaci.

Hlasujte pro nejhezčí miminko 12. týdne roku 2017

Liberecko - /GALERIE, HLASOVÁNÍ/ - Představujeme vám miminka vyfocená ve 12. týdnu roku 2017. Hlasujte pro to nejhezčí!

Maria Gornalova a Alexey Yurakov o své kariéře a baletní škole

Liberec – /ROZHOVOR/ Baletní soubor libereckého Divadla F. X. Šaldy na sebe v posledních letech poutá pozornost několika zajímavými představeními. Svou zásluhu na tom mají také sólisté souboru, Maria Gornalova a Alexey Yurakov. V Divadle F. X. Šaldy působí od roku 2009 a stačili zde vytvořit několik pozoruhodných rolí.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies