Když si představím to množství pokojů, chodeb a předmětů, najímáte si na to nějakou firmu?

Kdepak. Všechno dělají naši zaměstnanci a patří jim za to velký dík, protože v nepříznivých klimatických podmínkách se musí vystěhovat místnost po místnosti, nastupují vysokánské štafle, čistí se všechno od stropu až po podlahy. Parkety se musí drátkovat ručně, protože jen lidská ruka má cit jak hluboko přitlačit. Máme tu jednu uklízečku a jednu paní na částečný úvazek, pomáhají i zahradníci, ale jinak se podílí každý, včetně stálých průvodců. Každý, kdo má ruce a nohy.

Kolik je tu zaměstnanců?

Celkem je nás je sedmnáct.

Pro zajímavost, kolik čítalo služebnictvo za Rohanů?

Kolem 30 40 lidí, včetně těch, kteří se starali o hospodářskou část statek a užitkovou zahradu. Nejlepší srovnání nabízí park. V době jeho největšího rozkvětu tu pracovalo 14 kvalifikovaných zahradníků a další lidé, kteří pomáhali v sezóně například při sekání trávy. Teď jsou tu jen tři zahradníci.

Když mluvíme o parku, to je asi ta nejpodstatnější z činností, které se letos Sychrova týkají…

Je to v podstatě největší rekonstrukce parku po druhé světové válce, protože až do 90. let se dělaly jen základní věci. Park se nechával volně zarůstat, což sice působilo velmi romanticky, ale už neměl moc společného s parkem v té původní podobě, jak jej vybudoval Kamil Rohan, zanícený botanik a dendrolog.

Dnes už málokdo pamatuje, jak park postupně zarůstal, takže třeba z oranžerie byla vidět jen její středová část. V roce 2009 se ale zpracoval celkový projekt na obnovu. Získali jsme dotaci z EU a letos rekonstrukce začala. Potrvá do konce roku. Žádosti předcházel podrobný dendrologický průzkum, posuzoval se každý jednotlivý strom nejen z pohledu životaschopnosti, ale i bezpečí návštěvníků. Nezdá se to, ale když se před pár lety parkem prohnal uragán Kyril, vyvrátil spoustu stromů, které do té doby vypadaly naprosto v pořádku. Když viděli tu apokalypsu, zjistili jsme s překvapením, že mnohé byly už tak napadené dřevokaznou houbou, že je pohromadě držela už jen kůra.

Bude park po celou dobu uzavřen?

Ne jen do února, přesně do 21. února, kdy chystáme zámecký Masopust. Pak už bude park přístupný a pokud k nějakému omezení dojde, pak vždy jen v malé části.

Co všechno se tu musí provést?

Vykácíme zhruba tisícovku stromů. To číslo působí hrozivě, ale jde hlavně o náletové dřeviny i o síle palce. Tím se odkryjí průhledy na samotný zámek, ale i na vzácné, výjimečné stromy, kterých je tu na tři stovky. Vykácí se samozřejmě i stromy ve špatném stavu nebo takové, které brání rozvoji právě těch vzácných jedinců. Dalších 336 stromů bude odborně ošetřeno a vysází se na 650 nových. Kromě toho se tu vysází přes 12 tisíc keřů, růží a podrostových rostlin. A obnovit se musí zhruba devět a půl tisíce metrů čtverečných trávníků.

Podobné úpravy zřejmě probíhaly i za Rohanů?

Bylo to samozřejmě pravidlem, důkazem toho je Rohanská alej, která byla několikrát obnovovaná, protože když Rohanové zámek koupili, chtěli, aby alej byla vzrostlá co nejrychleji. Proto nejprve vysázeli alej z topolů, které později ustoupily pyramidálním dubům, jež tvoří alej dodnes.

Po smrti Kamila Rohana už to byly spíš jen pasivní úpravy, protože jeho nástupce neměl k botanice takový vztah a začátkem 20. století tomu zase bránily ekonomické podmínky, související s celkovým vývojem ve společnosti. Ale obnovy probíhaly průběžně a byly naprostou samozřejmostí.

Když jsme u Rohanů, jak vypadala zima na zámku, když tu ještě žili?

V éře prvních Rohanů, v 19. století, byl zámek prázdný. Panstvo odjíždělo, když skončilo období lovů, kolem svatého Huberta a to buď do svého pražského paláce nebo do lázní. Kamil Rohan si velmi oblíbil třeba Karlovy Vary. V té době se tu ale třeba prováděly úpravy interiérů zdejším řezbářem Petrem Buškem z Husy u Sychrova.

Později, jak vím z vyprávění rohanských princezen, tak tu rodina pobývala celoročně. Život probíhal zcela tradičně, princezny se věnovaly vzdělávání, na přezkoušení pak jezdily do školy v Hodkovicích a ty starší třeba do Jablonce do obchodní školy. Držely se všechny tradice, které z části vycházely z křesťanské liturgie advent, Vánoce, Velikonoce. Pak se tu samozřejmě zastavovaly masopustní průvody a nechyběly ani bály, hrála se tu menší divadla.

Jak byli Rohanové sportovně založení? Lyžovali například?

Zcela jistě. Podle fotografií sáňkovaly a lyžovaly všechny princezny.

Když jsme u zábavy, co chystáte na letošek pro návštěvníky parku?

Jak už jsem připomínal, začínáme masopustem 21. února, následovat budou tradiční velikonoční trhy, chybět nebudou pohádkové prohlídky a připravujeme také Dvořákovský koncert, protože letos se připomíná 60. výročí pořádání koncertů spojených s osobou Antonína Dvořáka. Večer, na kterém zazní díla tohoto génia české hudby, doplní četba jeho dopisů Aloisi Göblovi, které nejlépe osvětlí jeho vztah ke správci rohanského panství i Sychrovu.

A co chystáte na léto?

Na prázdniny je připraven recitál Lenky Filipové, open air opera Aida, ta bude dokonce dva dny a kromě jeviště bude zastřešené i hlediště pro případ špatného počasí, Noc muzikálů, Skotské hry, na podzim pak Slavnosti jablka a po dvou letech tu bude opět přehlídka horkovzdušných balónů a montgolfiér.

Nedočkaví návštěvníci si ale zámek mohou přijít prohlédnout i teď, třeba právě o blížících se jarních prázdninách?

Dokončujeme nové návštěvnické centrum, aby lidé nemuseli na prohlídky čekat v průchodu, zvlášť v nepříznivém počasí. Nově si mohou vstupenky koupit v pohodlí v bývalé prodejně suvenýrů, kterou jsme rozšířili o kavárnu s kapacitou 40 míst a dětský koutek. Ten prostor, který mimochodem býval zámeckou kuchyní, což doložily i archeologické průzkumy, má tři úrovně. Jedna je pod prodejnou, kde býval historicky mandl. Prostor bude využit jako dětský koutek, kam se dostanou skluzavkou. Děti tu najdou nejen pohádkové postavy, třeba Dlouhého, Širokého a Bystrozrakého, ale průhledy se budou moci podívat i na rodinné sídlo Rohanů, hrad Josselin v Bretani, což bude velmi pěkné, ale zároveň i poučné.