To by mělo na popud soukromého investora vzniknout v areálu příchovické hospůdky U čápa, mezi Tanvaldem a Harrachovem.Místo, kde kromě muzea vyroste i dřevěná rozhledna v podobě majáku podle návrhu architekta Martina Rajniše, osobně navštívil v sobotu i zakladatel Divadla Járy Cimrmana Zdeněk Svěrák.

Příchovice místo Petřína

„Jsme rádi. Muzeum by totiž mohlo nahradit expozici, která byla deset let otevřena u Petřínské rozhledny a teď nám ji zrušili," prozradil v rámci již tradiční Spanilé jízdy Cyklostezkou Járy Cimrmana Zdeněk Svěrák.

V improvizovaném stanu si návštěvníci mohli prohlédnout řadu artefaktů, „dotýkaných géniem". Hračky, gramofon, části oděvů, nářadí či návrh sochy svatého Václava, jemuž stál Cimrman modelem.

Muzeum a rozhledna Járy Cimrmana měla být otevřena právě v sobotu. Stavba ale ještě nezačala, brání v tom administrativní průtahy kolem schválení územního plánu.

Čtěte také: Svěrák: S tak vzácným nálezem jsme nepočítali!

Jeho schválení oddaluje jiná stavba. Ministerstvu kultury se nelíbí záměr výstavby na místě bývalé hospody na Jizerce a vede se dohodovací řízení. Kvůli tomu stojí i plánovaná stavba v Příchovicích, které do katastru obce Kořenov spadají.

Příznivci Járy Cimrmana doufají, že se územní plán podaří Kořenovu schválit do podzimu. V takovém případě by za rok, při dalším cimrmanovském setkání, mohlo být muzeum i s rozhlednou konečně otevřeno.

Muzeum s dřevěnou rozhlednou ponese název Maják Járy Cimrmana. Mělo by se stát celoroční atrakcí a na Tanvaldsko, spjaté s Cimrmanovým pobytem v Liptákově, přilákat víc turistů.

„Nejprve vznikl nápad na rozhlednu samotnou, pak ale investor přišel s nápadem vybudovat tu ještě muzeum," prozradil architekt Martin Rajniš, podle kterého vychází podoba rozhledny majáku z vlastního Cimrmanova návrhu.

"Našlo se totiž torzo účtenky, kde měl Cimrman rozhlednu „skicnutou", ale v návalu zlosti z vysokého účtu ji na místě roztrhal. Nicméně i z náčrtku, který se dochoval, usoudili cimrmanologové, že jdeme správnou cestou," představil model rozhledny autor návrhu.

V recesistickém duchu podal také vysvětlení, proč rozhledna vyroste netradičně pod hřebenem, nikoliv na návrší, jak bývá u rozhleden běžné.

„Postavit rozhlednu na vršku napadne i ducha velmi průměrného. Ale jen génius formátu Jára Cimrmana by ji postavil na hoře nehoře, na vršku nevršku. Návrh se navíc začíná jevit jako velmi reálný a jen potvrzuje, že síla myšlenky stojí nad hmotou," pábil v ryze cimrmanovském duchu známý architekt, který se netají, že je už od svých studentských let velkým fanouškem Divadla Járy Cimrmana. „A postavit rozhlednu pro největšího z Čechů je pro mě skutečně ctí," dodal při slavnostním setkání na místě budoucí stavby.

Nové hry nebudou

U zrodu fiktivního génia před více než čtyřmi desítkami let stáli Jiří Šebánek, Karel Velebný a Zdeněk Svěrák. Z jejich rozhlasové Nealkoholické vinárny U pavouka se posluchači 23. prosince 1966 o do té doby neznámém velikánovi dozvěděli poprvé. Následně vzniklo i stejnojmenné divadlo, jenž se úspěšně zařadilo mezi tehdy vznikající „divadla malých scén, mezi která patří i neméně legendární Semafor.

Po odchodu dalšího z otců zakladatelů a člena autorské dvojice Svěrák Smoljak, Ladislava Smoljaka, který zemřel právě před dvěma lety ve věku 78 let, už Divadlo Járy Cimrmana nové hry neplánuje. „Divadlo už nic nového nechystá, protože ani já ani Smoljak jsme si už nepřáli nic nového o Cimrmanovi objevit a já to dodržuji. Mezi námi ono to zas není není taková legrace udržet v hlavách všech patnáct her, zvláště pak v našem divadle, kde diváci často znají texty lépe než my, takže nechceme, aby došlo k trapným situacím, že nám musejí z publika napovídat," dodal se smíchem Zdeněk Svěrák.