Otázka číslo 4.
Jak se stavíte k zamýšlené těžbě uranu a vyhlášení chráněného ložiskového území v podještědské obci Kotel? Uveďte prosím důvody.

Odpovědi kandidátů, náhodně řazených:

Lidie Vajnerová,
Strana pro otevřenou společnost

Podještědí se ještě nezotavilo z ran, které mu způsobila předchozí těžba. Vyhlášením chráněného ložiskového území se bohužel udělal již první krok. Jsem ráda, že na debatě o této otázce dne 11. 9. v krajské knihovně se všech šest pozvaných lídrů shodlo, že udělají vše pro zamezení těžby uranu v Podještědí. Musíme si chránit životní prostředí a nerostné bohatství pro naše potřeby a pro vnuky jako strategické suroviny. Způsoby těžby uranu kyselinou solnou jsou pro mne nepřijatelné. Navíc v této oblasti je velká zásoba pitné vody, kterou třeba můžeme potřebovat ještě více než uran.

Jindřich Nestler,
Dělnická strana – za zrušení poplatků ve zdravotnictví

Svůj postoj jsem vyjádřil na sklonku roku, kdy jsem se zúčastnil veřejného protestu při počasí, ve kterém by ani psa nevyhnali, v osadě Kotel. Jsem proti jakékoli devastaci živ. prostředí a v tomto případě by se především měli vyjádřit občané, kterých se tento problém bezprostředně týká, kteří v postižené lokalitě žijí a vychovávají své děti. Oni ať si rozhodnou sami, zda jim to sice přinese pracovní sílu, ale následky těžby ponesou ještě generace po nich.

Radim Zika,
bčanská demokratická strana

Vyhlášení chráněného ložiskového území je prvním krokem k budoucí těžbě uranu. I přes to, že si uvědomuji cennost tohoto nerostného bohatství, jsem proti těžbě. Nejsem ochoten vyměnit naše krásné Podještědí za finanční efektivitu.

Zuzana Kocumová,
Unie pro sport a zdraví

Osobně nejsem příznivcem těžby uranu. Cestou budoucnosti by měla být podpora alternativních zdrojů energie, např. větrných či slunečních elektráren ve vhodně vytipovaných oblastech. Dalším faktem je, že v této otázce mají a budou mít hlavní slovo orgány státní správy na nejnižší, krajské a zejména celostátní úrovni. Pokud bude o této otázce v nějaké části jednat i krajské zastupitelstvo, budeme vyžadovat organizaci zvláštního pracovního projednání s objektivními podklady a samozřejmě plnohodnotným zapojením veřejnosti.

Michael Vraný,
Koalice pro Liberecký kraj

Nejen já osobně , ale i zástupci naší Koalice již dnes shledávají dost argumentů k podání žádosti o zrušení chráněného ložiskového území v podještědské obci Kotel. Vadí nám především absence energetické politiky státu a komunistický horní zákon, který vylučuje samosprávy z rozhodování. Po krajských volbách budeme prostřednictvím zástupců našich parlamentních stran SNK ED a KDU ČSL iniciovat změnu legislativy, která nás vrátí do demokratické společnosti a nebude předem vylučovat z procesu rozhodování samosprávy a občany. Okamžitě se zapojíme do veřejné diskuse k rámcovému programu energetické politiky, který schválil 9.9.2008 celostátní výbor KDU-ČSL a již ho k veřejné diskusi předložil. Za velmi důležité považujeme podpořit občanské aktivity propagací v rámci kraje a budeme hledat i finanční podporou z Libereckého kraje.

Stanislav Eichler,
Česká strana sociálně demokratická

Jednoznačně jsem proti obnovení těžby uranu v této lokalitě. Podještědí a Hamr na Jezeře se Stráží pod Ralskem si ve druhé polovině minulého století nešetrnou, chemickou těžbou prošlo. Následky této těžby se budou likvidovat ještě dalších 50 let a sanace dosáhne astronomické částky blížící se k hranici 100 miliard Kč. Těžba uranu není potřebná, neboť jsme v současné době 2. největším vývozcem elektrické energie v Evropě. Uranovou rudu neumíme zpracovávat do podoby palivových článků pro jaderné elektrárny.

To umí pouze omezený počet několika států světa. Uranovou rudu bychom museli tak jako tak vyvážet a nakupovat ze zahraničí (především z USA a Ruska) palivové tyče pro naše jaderné elektrárny. Zásoby uranové rudy odhadující se pod lokalitou Osečná - Kotel čítají 120 miliard Kč. Pokud sečteme náklady na těžbu, náklady na zpracovatelské technologie a náklady na sanaci po ukončení těžby a obnovu životního prostředí, dostaneme částku daleko přesahující hodnotu vytěžené uranové rudy.

Miloš Tita,
Komunistická strana Čech a Moravy

Možnost oživení těžby uranu se v současnosti dostává do popředí. Není to náhodou, světová energetická potřeba rychle stoupá a toto nerostné bohatství se stává velmi žádaným. Obáváme se, že dříve nebo později nastane situace, kdy vytěžení této suroviny bude nezbytné. Budeme rádi, když tento okamžik nastane co nejpozději. Čas, který zbývá, je třeba využít k nalezení co nejšetrnějšího způsobu těžby, který co nejméně zatíží jak životní prostředí, tak i místní obyvatele. Nechceme situaci, která byla na Hamru. Další podmínkou je pro nás široká diskuse s dotčenými oblastmi o rozsahu a způsobu těžby, předložení více alternativ, návrhy kompenzací. Ale především těžbu pouze pro potřebu naší energetiky, nikoliv na kšeft. Snad jen jako protihodnotu za zpracování suroviny do palivových článků, či jejich následné přepracování.

Oldřich Merta,
Strana důstojného života

V programu Strany důstojného života je sice podpora dalšího rozvoje jaderné energetiky, na druhé straně jsme zásadně proti obnovení těžby uranu v Podještědí. V současné době se krajina kolem pomalu vzpamatovává z minulých zásahů. Do Stráže i Hamru se pomalu vrací život a rozvíjí se i cestovní ruch. Probíhá likvidace starých provozů i sanace ekologických zátěží v místech bývalé hlubinné i chemické těžby. Obnovení těžby by přineslo opětovnou devastaci této unikátní krajiny a to nejen vlastní těžbou, ale i výstavbou souvisejících doprovodných provozů (úpravna rudy, odkaliště, atd). V oblasti (i v celé ČR) chybí vhodné pracovní síly (především hornické profese).

Obnovení těžby by nutně přineslo příliv pracovních sil ze zahraničí (především z východu), se všemi s tím souvisejícími negativními projevy. Snahou SDŽ bude v rámci působení v krajském zastupitelstvu, formou zákonodárné iniciativy, navrhnout zvýšení pravomoci obcí i jednotlivých občanů při rozhodování o vyhlašování chráněných ložiskových území.

Jan Korytář,
Strana zelených

Jednoznačně negativně. Boj proti těžbě uranu v Podještědí je jednou z priorit volebního programu Strany zelených v našem kraji. Důvodů je několik: Chemická těžba uranu může ohrozit obrovské zásoby podzemních vod, které sahají právě až k tomuto ložisku. Potřeba těžit uranovou rudu je v době, kdy energii vyvážíme, neodůvodnitelná. Uran pod zemí má ovšem hodnotu desítek miliard korun, takže chápu, že existují firmy, které větří dobrý byznys. I proto je potřeba podpořit odpor místních lidí proti této těžbě, resp. proti soukromým zájmům firem a s nimi spřízněných politiků, kteří ve zdejším uranu vidí velkou příležitost k pohádkovým ziskům. Co tedy s uranem? Nic - nechme si ho na horší časy, pokud bychom ho v budoucnu opravdu potřebovali, v podzemí. On se tam neztratí.

Martin Půta,
Starostové pro Liberecký kraj

Těžba uranu v území obcí Podještědí nemůže být projednávána bez obcí a měst a obyvatel, kteří zde žijí. Legislativa umožňující nerespektování názoru místní samosprávy je principiálně chybná a Liberecký kraj by měl na základě této konkrétní zkušenosti v rámci své legislativní iniciativy navrhnout úpravu příslušného zákona o stanovení dobývacího prostoru. Liberecký kraj by v celé věci měl minimálně vyjádřit svůj názor, mrzí mě, že se ocitl v pozici mrtvého brouka.

Technicky se domnívám, že by uran pod Podještědím měl sloužit jako strategická zásoba České republiky do doby, než bude k dispozici technologie, která minimalizuje dopady na životní prostředí, podzemní vody, krajinu a obyvatele Podještědí. Za současné situace nesouhlasím s tím, aby takto energeticky důležitá surovina byla vytěžena jen v zájmu zisku těžařských firem za cenu zplundrování části kraje, která už má s uranem své negativní zkušenosti z minulosti.