Podle hlavního organizátora protestů Josefa Jadrného nesmí stát přehlížet názory lidí, kteří vkraji Karolíny Světlé bydlí po generace. „Na jedné straně Diamo říká, že je ložisko vhodnotě přibližně sto miliard korun pod obcí Kotel nezajímavé, na druhé straně vyvíjí kroky, které otevřou legislativní cestu kzahájení těžby. Určitě nebude jen nečinně přihlížet, jak na jižní úpatí Ještědu zamíří těžaři,“ podotkl Jadrný.

Druhého protestního pochodu se krom zhruba tří stovek lidí zúčastnili také představitelé obcí, jejichž území se vyhlášení chráněného ložiskového území (CHLÚ) týká. Jako řečník vystoupil také místostarosta Českého Dubu Martin Bobek. „Za naprosto flagrantní porušení principu rovnosti považuji způsob, jakým zareagovalo ministerstvo životního prostředí na dopisy zprvní protestní akce. Ministerstvo se chová jinak, když mu zašle dopis obec jako vlastník pozemku a jinak, když mu pošle dopis občan jako vlastník pozemku. To je nepřijatelné,“ zdůraznil místostarosta.

Na prvním protestním pochodu totiž podepisovali místní obyvatelé– vlastníci pozemků a nemovitostí, dopis směřovaný na ministerstvo životního prostředí. Vněm vyjádřili svůj nesouhlas spostupem státních úředníků, kteří je odmítají akceptovat jako účastníky správního řízení. Stejný dopis poslali ministerstvu také dotčené obce. Obcím ministerstvo odpovědělo usnesením, což je právní úkon. Obyvatelé se však museli spokojit pouze sdopisem od ministerského úředníka. „Aby úředníci rozlišovali, jestli je vlastníkem půdy obec nebo občan je naprosto nepřípustné,“ sdělil přítomným demonstrantům místostarosta ČeskéhoDubu.

Ministerstvo životního prostředí je instituce, která má rozhodnout ovyhlášení či nevyhlášení chráněného ložiskového území. Tento nezvratný právní úkon podle horního zákona zpředlistopadové doby je první a nezbytný krok kbudoucímu zahájení těžby. Vtakto označené oblasti platí prakticky stavební uzávěra a veškeré rozhodnutí onových stavbách či jejich rekonstrukcích schvaluje těžařská společnost. Cílem tohoto opatření je zabránění vzniku staveb, které by svou váhou mohli ohrozit hornické šachty budoucítěžby.

Ipřes zamítavý postoj ministerstva, které má ve své gesci ochranu životního prostředí se lidé zPodještědí odmítají vzdát. Sešli se proto tuto sobotu opět u950let staré památné lípy, kde jasně vyjádřili svůj nesouhlas. Organizátoři pro přítomné přichystali další dopisy pro ministerstvo životního prostředí, ale také dopisy přímo pro ministra životního prostředí Martina Bursíka. „Chceme, aby ministr Bursík zastavil toto řízení a inicioval změnu horního zákona, který je poplatný komunistické době, ve které vznikal,“ vysvětlil důvod dopisů přímo ministrovi životního prostředí Martinu Bursíkovi (SZ) místostarosta Českého Dubu MartinBobek.

Na odpor proti vyhlášení CHLÚ již vznikla vPodještědí místní organizace Strany zelených a pro rodáky, kteří se nechtějí politicky angažovat také občanské sdružení Naše Podještědí. Ministr životního prostředí a předseda Strany zelených, který je známý svým postojem kvyužití uranu vjaderném průmyslu do uzávěrky tohoto článku ani po urgencích nijak nereagoval.

Podještědští však stále věří, že záměr těžařů přiblížit těžbu kúpatí Ještědu zvrátí. „Nesporným úspěchem je, že se nám protesty podařilo rozhodnutí ovyhlášení CHLÚ alespoň oddálit,“ vyzdvihl první úspěchy MartinBobek.

Pokud by Diamo se svou žádostí ovyhlášení CHLÚ uministerstva životního prostředí uspělo, mohla by samotná těžba začít vhorizontu deseti až patnáctilet.

Případná obnova těžby uranu však není jednoduchá záležitost. Podle náměstka ředitele pro výrobu s.p. Diamo Mariana Böhma je potřeba vyřešit mnoho věcí, které musí obnově těžby předcházet.

„Vedle mnoha povolení a průzkumů, které musí být provedeny, je tu také personální otázka. Vsoučasné době není vnašem regionu dostatek kvalifikovaných horníků ani odborníků. Tyto by musela připravit do zahájení těžby Vysoká škola báňská,“ předeslal náměstek.

On sám by obnovení těžby uvítal. „Celý život jsem horník a tuto práci mám rád. Samozřejmě bych uvítal, kdyby se těžba opět rozjela,“ dodal MarianBöhm.

Diamo, které se jako státní podnik stará ouranová ložiska, těží je a následně zajišťuje sanaci těžby, otěžbě samotné rozhodnout nemůže. Tato specializovaná organizace vykonává úkoly, které jí uloží Vláda České republiky.

Jak již dříve uvedl pro Deník předseda Senátu České republiky Přemysl Sobotka, podle jeho názoru je využití nerostného bohatství země rozumné.

„Osobně jsem zastáncem využívání jaderné energie. Považuji to za ekologicky čistý a bezpečný zdroj,“ předeslal předseda SenátuČR.

Dále uvedl, že je zastáncem využití nerostného bohatství, které Česká republika má. „Cena uranu natolik stoupla, že je to nyní jedno znejvětších bohatství, které naše země má. Myslím si, že minimálně ta místa, kde se uran těžil a kde jsou doposud dostatečně velká ložiska, by měla být vytěžena,“ uvedl Přemysl Sobotka.

„Samozřejmě tím nesmí být výrazně poškozeno životní prostředí tak, jak se to stávalo vdobě před dvaceti lety,“dodal.

Právě poškození životního prostředí se místní obyvatelé obávají nejvíc. Své zkušenosti suranovou těžbou má také několik kilometrů vzdálená obec Hamr na Jezeře. Zde se vlivem těžby zřítilo několik rodinných domů a snásledky těžby se obec potýká do dnes.