Jsou vždy po ruce a nejde jim o vlastní prospěch. I tak hodnotili dotazovaní dobrovolné hasiče a jejich práci v průzkumu agentury SANEP. Její výzkumníci se v polovině července ptali na názor téměř deseti tisíců Čechů.

Dobrovolné hasiče si pochvaluje i liberecká primátorka Martina Rosenbergová. „Vedení města si jejich nasazení velice váží a uvědomuje si, že jsou situace, jako například přírodní katastrofy, které bychom bez jejich pomoci nezvládli," uvedla a ihned zmínila pomoc dobrovolných hasičů během přívalových dešťů, které zasáhly Liberec v noci z pondělí na úterý. „Zasahovali celou noc a pomáhali tak mírnit škody způsobené vodním živlem," dodala primátorka.

Jen v tuto noc měli dobrovolní hasiči okolo dvaceti výjezdů. Kromě nejčastějšího odčerpávání vody z domů a silnic odpojovali například plyn nebo elektřinu. V Machníně také zachraňovali psa ze zahrady u rodinného domu.

Počty dobrovolníků

K prvnímu lednu letošního roku evidovalo Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska celkem 7 810 sborů dobrovolných hasičů. Jednotku sboru dobrovolných hasičů má totiž za povinnost zřídit každá obec v České republice. Jen v Liberci lze najít jednotky ve Vesci, Pilínkově, Horním Hanychově, Karlinkách, Machníně, Růžodole, Krásné Studánce a Vratislavicích nad Nisou.

Veřejnost však i přes pozitivní hodnocení často nevnímá rozdíl mezi jednotkou sboru dobrovolných hasičů a sborem dobrovolných hasičů. „Jednotka jezdí na zásahy, kdežto sbor pracuje například s dětmi. V praxi se ale ty dvě skupiny v naprosté většině neoddělují a nerozlišují," vysvětlil rozdíl velitel jednotky v Růžodole Ladislav Krejzl.

Právě práce s dětmi dobrovolným hasičům často zajišťuje nové členy. „Teď máme zhruba třicet dětí a doufáme, že aspoň jedno nebo dvě později vstoupí do sboru. To je v posledních letech zhruba průměrný počet nových členů za rok," uvedl Krejzl.

I výsledky průzkumu naznačují, že lidé se do sboru příliš nehrnou. 30,6 % dotázaných uvedlo, že by dobrovolným hasičem být nechtělo a téměř stejný počet lidí zvolil možnost spíše ne.

Zásadní problém je ve financování. Dobrovolní hasiči na rozdíl od těch profesionálních nejsou placeni, vybavení jim ale zajišťuje obec. „Bohužel nejsou peníze na obnovu techniky a fungujeme tedy spíše v takovém udržovacím režimu," sdělil Krejzl.

Vztah s profesionály

Práva a povinnosti dobrovolných hasičů se od těch profesionálních až na zmíněný plat v podstatě neliší. Jediným rozdílem je, že zatímco profesionálové musí po oznámení vyrazit do dvou minut, dobrovolníci do deseti.

Obě strany se však shodují, že jedna bez druhé by nemohla existovat. Často se také stává, že profesionální hasič je ve volném čase ještě hasičem dobrovolným. „Náš vztah se dá asi nejlépe popsat tak, že my jsme pravá ruka a dobrovolníci levá," sdělila mluvčí krajských hasičů Zdenka Štrauchová.

„Profesionálů je málo, ale my zase nemáme v lecčem tolik možností," souhlasí Krejzl. Naráží tak na teoretická školení a třeba i návštěvy posilovny, které profesionálové ve službě absolvují, pokud zrovna nejsou v terénu.

Ani jeden si nedovede představit, že by dobrovolníci definitivně nahradili profesionály, jak se už jednou uvažovalo. „To je míchání jablek s hruškami," řekl Krejzl a Štrauchová doplňuje: „Je to nemožné."

JANA ŠTUKHEJLOVÁ