„Zakazuje se například rozdělávat oheň ve vysoké suché trávě či rákosí a ponechat ho bez dozoru,“ upřesnila mluvčí krajských hasičů Iva Michalíčková.

Hasiči doporučují pálení velkých vater raději předem domluvit s dobrovolnými hasiči. Rovněž varují před zábavní pyrotechnikou a před nadměrnou konzumací alkoholu a jiných drog, které mohou omezit schopnost rychlého úsudku.

Důležité je také oheň důkladně uhasit. Na poslední dubnový den roku 2007 hasiči zaznamenali vůbec nejvíce požárů za celý rok - bylo jich 210, téměř čtyřnásobek celoročního průměru.

Krajští hasiči především vyzývají lidi aby ohně řádně uhasili. „Ohniště lze opustit až po jeho úplném vyhasnutí a řádném uhašení zalitím vodou nebo zasypáním zeminou,“ dodala Iva Michalíčková. Důležité je také aby po celou dobu na pálení vatry dohlížel aspoň jeden dospělí, který v případě potřeby zasáhne a oheň uhasí.

Pálení čarodejnic je pohanský zvyk zavlečený na naše území pravděpodobně Kelty. Jeho význam můžeme hledat hlavně ve spojitosti s ukončením zimy a příchodem jara. Zima byla spojována s představou zlých mocností a duchů.

Po svátku Filipa a Jakuba se vyháněl dobytek na pastvu a jeho hlavní obživu bylo třeba ochránit před uhranutím. Proti zlu se bojovalo za pomocí plamene, a tak se před vyháněním stád pálili ohně. Na nich se spaloval všechen nepořádek, který se během zimy nahromadil v okolí příbytků. Ve středověku se toto zlo vtělilo do podoby čarodějnic, které představovaly zlé moci. Odtud dnešní pojmenování „pálení čarodějnic“.