„Včelaři by měli pečlivě sledovat zdravotní stav svých včelstev. Již na počátku roku se musí z úlů odebírat takzvaný měl, což je to, co se smete ze dna úlu. A zaslat jej na vyšetření. Vzhledem k horší situaci v průběhu loňské zimy Státní veterinární správa ČR doporučila včelařům podnikat obranné kroky proti nebezpečné varroáze. To znamená, že mohli použít v průběhu roku doporučených veterinárních prostředků a léčivých přípravků,“ uvedl tiskový mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.

Jak mluvčí dodal, jde většinou o chemické preparáty, které mají za cíl hubit původce nákazy, roztoče. Nejde o antibiotika. Ta se v chovech včel používat nesmějí.

„Pokud některý včelař proti varroáze v průběhu roku v souladu s metodickým doporučením veterinární správy nepostupoval, může po zimě splakat nad výdělkem, protože roztoč škodící včelám způsobí, že na jaře nebude mít kdo do rozkvétajících jív vylétnout,“ zdůraznil Josef Duben.

Nynější dny jsou podle Josefa Dubna posledními, kdy lze pro dobrý zdravotní stav včelstev něco udělat.

Současně by měli mít včelaři na paměti, že veškerý med, který prodávají, musejí řádně označit, a tak přinést spotřebitelům základní informace o jeho původu. Podnikatel, který uvádí na trh med balený ve výrobě, je například povinen na obalu pro spotřebitele uvést obchodní jméno výrobce, jeho sídlo, název druhu potraviny, což je v tomto případě med, dále pak množství, datum použitelnosti nebo minimální trvanlivosti a údaj o způsobu skladování.

„Obal musí obsahovat také informaci o zemi původu, kde byl med získán. U směsi medů je pak povinností uvést, že jde o směs medů ze zemí EU či směs medů ze zemí mimo EU a podobně,“ upřesnil mluvčí veeterinární správy. Označení může být dále doplněno například názvem jednodruhový nebo smíšený, i druhem rostliny, z níž med pochází.

Pokud jde o přímý prodej od včelaře, ze dvora, musí obal obsahovat jméno chovatele, bydliště, množství, druh medu a datum minimální trvanlivosti.⋌