„Na Gps bylo najeto 257 km, 1 157 metrů nastoupaných, zhruba 55 km na dlažebních kostkách, rozdělených na 27 sektorů," hlásil liberecký účastník Milan Jelínek, který se do akce pustil ve svých 60 letech.

Parta měla vytyčený cíl, kterým bylo projet trasu za 18 hodin. Přestávky na jídlo a převlečení byly po 50 km. „Čistého času jsme to jeli 15 hodin. Počasí bylo proměnlivé, od deště až po slunečno, chvíli zima a chvíli teplo. Déšť byl nepříjemný, ale v reflexním oblečení od Atexu se nám jelo dobře. Někteří se převlékali pětkrát, já ani jednou, protože to nemělo cenu. Když jsem dosychal, začalo pršet znovu," potvrdil „Jelen", který přiznal, že první stovka byla maximální pohoda, ale pak další kilometry byly již cítit.

„Zranění nebylo, sice někteří spadli, ale o nic nešlo, celkem jsme měli pět defektů o hrany kamenů na kostkách, což bylo místy pekelné. Jeli jsme ve dvou skupinách, které dělila mezera, aby nás mohla předjíždět auta. Musím pochválit francouzské řidiče, kteří byli neuvěřitelně ohleduplní, ani jednou na nás auto nezatroubilo. Po trase lidé tleskali našemu počínání, ale také kroutili hlavami," řekl koloběžec.

„Nebyl to závod, chtěli jsme dojet společně jako tým, což se povedlo. V cíli to byla silná euforie, že jsme to dali… a také nohy po těch více jak 52 tisíci odrazech bolely, ruce trochu brněly," uzavřel Jelínek, pro kterého to byl zatím nejdelší závod na koloběžce, ale také dobrá průprava na červenec, kdy chtějí projet republiku za jeden den. A to je 350 km!