Nejstarší, nejdelší, největší - to je výzva pro Stanislava Řezáče

„Je to můj hlavní cíl, moc rád bych vyhrál,“ řekl před sezonou. „Radši se mě teď na nic neptejte, bolí mě v krku a jsem pořád unavený,“ posteskl si včera, když se zabydlel v lesní tajze kraje Dalarna.

Přitom letos se pyšní výtečnou bilancí – byl pouze na stupních vítězů – v klasikách FIS Marathon Cupu byl dvakrát druhý (König Ludwig lauf a Finlandia) a dvakrát třetí (Jizerská 50 a Marcialonga). K tomu vyhrál tři další klasiky jako doprovodné závody bruslařských laufů, ve kterých o den později navíc vždy bodoval (La Sgambeda, Dolomitenlauf, Transjurassienne).

Co ho čeká na Vasaloppetu, kde byl už třikrát třetí (2003, 2009, 2010)? Nedělní start jako vždy už v 7 ráno. Pak 90 km klasickým stylem, divokým úprkem soupažemi v čase okolo čtyř hodin. „Posledních dvacet kilometrů se jede rychlostí 25 km za hodinu,“ připomíná 37letý Řezáč.

Na trati jsou čtyři sprinterské prémie, z nichž poslední je legendární Everstberg na 45. kilometru. „V mém servisním a občerstvovacím týmu jsou taky rodiče i přátelé z firem, co mě podporují, Patria Direct, Enervit nebo Swix,“ říká. Lyže mu bude chystat opět bývalý Northugův servisman Stijan Gronas. Letošní ročník se už teď zapisuje do dějin, psaných od roku 1922, novými rekordy – 16 150 účastníků v hlavním běhu, víc než 58 000 v devíti závodech „Vasa“ lyžařského týdne. Loni v posledních metrech nastoupili Švédové Brink s Tynnellem a ujeli Řezáčovi o 3 vteřinky…