„Ačkoliv jsem místní a měl bych znát počasí a sníh, špatně jsem namazal. Navíc od Kristiánova jsem měl nohy jako chůdy, lyže nabalené sněhem, takže jsem je u Knajpy musel odrbat o silniční značku.

Také byla jen jedna stopa, která byla rozbitá, navíc se nedalo předjíždět. Byl to takový boj o život,“ říká obrovitý, dvoumetrový sportovec. Ten byl čím dál tím víc unavenější a totální krizi měl 4 km před cílem. „Byl to totální žaket. Během chvilky mě předjelo snad šedesát lidí a snad i bába s nůší. Prostě jsem nemohl, navíc jsem měl ukrutný hlad. Čtyři kroky, pak jsem se pověsil na hůlky, zase čtyři kroky a tak furt dokola, až do cíle. Vážně jsem závod chtěl vzdát,“ líčí Loko. Sportovní „blázen“ si však před Jizerskou 50 střihl i třicítku, kde skončil na 62. místě.

„Ale to nebylo pro mě závodění, bylo to o tom, vyjít kopec,“ dodává lyžař. Loko chce v únoru absolvovat závod ve Francii Trans Jura. „To se jede 54 km klasicky a 70 km bruslením, ale po závěru v Jizerské 50 se toho malinko bojím,“ směje se Macaj.