Pro Petru bylo finále osmým zápasem na tvrdém, istanbulském povrchu a letos již čtvrté finále, v nichž dokázala dvakrát slavit titul (Glasgow a Solarino). "Povrch byl velmi specifický. Byl pomalejší než máme v Liberci a navíc jsem si musela i zvykat hrát venku," říká liberecká finalistka.

"Kvalifikace pro mě byla náročná, ale jsem i ráda, že jsem si jí prošla a byla alespoň rozehraná, každým zápasem jsem se zlepšovala. Ale hrála každý den, takže bylo málo prostoru na regeneraci a ve finále mi trochu té energie chybělo. Soupeřka hrála defenzivní tenis a proti takovým hráčkám musíte být fit a každý míček hrát poctivě. Mě už moc nohy neběhaly a moc jsem chybovala. Ale celkově jsem za tento výsledek ráda, protože mě to na žebříčku posune a budu mít možnost hrát i vyšší turnaje," říká tenistka. "Počasí bylo celý týden okolo 15 stupňů, poslední dva dny se konečně oteplilo a bylo tak 22, což bylo příjemnější," dodává.