Hasičům v sutinách pomáhají zachraňovat psi

Bez správně vycvičených psů se neobejdou. Hasiči, kteří prakticky denně nasazují své životy při záchraně jiných. Za čtyřnohými specialisty na záchranu lidí ze sutin vyjíždím do Plavů na Jablonecku. Hasiči a jejich psi v ruinách bývalé továrny pilují své dovednosti.

Teplárna v Jablonci n. N.
Úspora až osm tisíc ročně na domácnost. Jablonec obnovil tepelnou soustavu

ROLE FIGURANTA

Za asistence čtyř hasičů se ze mě stává figurant. "Figuranti jsou ve výcviku zásadní. Stále sháníme nové lidi, psi se musí učit hledat různé cizí osoby v neznámých prostorech," vysvětluje Václav Vančura z tanvaldské stanice. Před očima se ze zbytků budovy spouští turnovský hasič Pavel Málek i jeho retrívr Charlie. Právě oni dva jsou v našem kraji průkopníky sutinového vyhledávání osob za účasti psa. Jsou základním článkem kynologické záchranné skupiny při Hasičském záchranném sboru Libereckého kraje. Skupina vznikla v roce 2015 a má prozatím tři členy. Nerozlučná dvojice, která tvoří velmi funkční tým. Vytvoření takové jednotky je ale běh na dlouhou trať. Kolem mne se mihne fena Bella a během pár minut nachází a hlasitě vyštěkává hasiče Adama Ondru, schovaného v sutinách.

ZÁKLADEM JE VZTAH

„Každý, kdo se této práci chce věnovat, by měl mít vztah k psovi. Je to celoživotní práce, výcvik trvá i čtyři roky a v podstatě nikdy nekončí. Mému Harrymu jsou čtyři a teprve se připravuje na zkoušky," říká major Pavel Viták. Jak dodává Málek, každý kynolog se svým psem musí každé dva roky složit náročné atesty ministerstva vnitra, a to jak pro sutinové, tak pro plošné vyhledávání. Teprve poté může být pes použit při hledání osob. Profesionálové Málek a Vančura jsou navíc zařazení do celostátního útvaru USAR (Urban Search and rescue team), kde spolupracují hasiči, lékaři i kynologové při mezinárodních záchranných operacích, jako jsou přírodní katastrofy a zejména zemětřesení.

Jako nová figurantka po chvíli zalézám do tmavého kouta mezi cihly, betonové pláty a dráty. Čekání na psího zachránce mi připadá jako věčnost, navíc mi jemný prach zalézá úplně všude. Když se na de mnou ozve štěkání retrívra Charlieho, cítím se jako vysvobozená. Právě štěkot je při vyhledávání klíčový.

"Už štěně se na výcvik připravuje. Musí mít motivaci v podobě pamlsků, nebo hračky. Když přiběhne k člověku, musí se naučit povel štěkej," upozorňuje Vančura.

RODOKMEN NETŘEBA

Podle hasičů na plemeni psa v tomto oboru nezáleží. "Vyhledávat mohou jak voříšci, tak psi s rodokmenem. Na původ se nehledí. Pouze příliš těžká plemena nebo naopak moc drobní psíci se nedoporučují," uvádí Pavel Málek.

Nejzkušenější kynologové z liberecké skupiny HZS si na nedostatek zásahů nemohou stěžovat. V dubnu letošního roku například pomáhali pátrat po pohřešovaném seniorovi v Libverdě či v Novém Městě pod Smrkem pátrali po ztraceném chlapci.

Výborných kynologů, kteří se věnují vyhledávání osob ze sutin či ploch, je ovšem stále málo. Po celé České republice je pouze okolo čtyř desítek precizně připravených týmů.