Projekt sKaret, přes které stát v posledních měsících vyplácel sociální dávky, se zřejmě chýlí ke konci. Poslanci už tento systém zrušili, čeká se jen na schválení Senátem a podpis prezidenta. I to se ale zdá být na spadnutí. SKarty lidem chybět nebudou.

Na Liberecku 3179 aktivních karet

Oblíbenost karet mezi lidmi není velká. Desítky matek na mateřské dovolené jejich smysl dodnes nechápou. „Čekám tady už hodiny a vůbec netuším, proč. Stejně hned úřednici nahlásím, že dávky chci posílat na svůj účet jako doposud. Kartu k ničemu nepotřebuji," stěžovala si Deníku už dříve jedna z maminek, která si sKartu vyzvedávala na libereckém úřadu práce. Podobný názor ostatně v čekacím prostoru převládal. A potvrzují ho i hlasy v anketě Deníku.

Pro zrušení jsou nakonec i ti, kterým systém vyplácení dávek přes sKarty nepřijde jako úplně lichý. „Projekt se mi líbil, ale nebylo to dotažené do konce. Nemůže to být asi udělané šmahem pro všechny. Má to svoje zákonitosti, které měly být udělány krok za krokem. Tak, jak to funguje dnes, to neschvaluji a jsem pro zrušení," říká rozhodně Miroslav Konečný z Liberce.

Na Liberecku má aktivovanou sKartu podle ředitelky Úřadu práce v Liberci Hany Polmové 3 179 lidí. „V celém Libereckém kraji bylo zažádáno o 11 998 karet. Aktivováno bylo 11 007, u 628 karet byl účet zrušen," přidává Polmová celokrajská čísla.

Co se stane teď?

Podle ní nelze zatím předjímat, jak bude úřad práce postupovat. „Čekáme nejdřív na úplné zrušení sKaret, teprve potom dostaneme z ředitelství informace, jak dál," dodala.

Podle vyjádření generální ředitelky Úřadu práce České republiky Marie Bílkové budou zřejmě úřady rozesílat všem držitelům sKaret informační dopis, kde jim vysvětlí co a jak dělat. Zpoždění výplaty dávek prý nehrozí.

Sečteno. sKarta více stála, než uspořila

Praha - Ministerstvo práce zveřejnilo plán na změnu výplaty dávek. Začnou znovu chodit poštou či na účet lidí

Je to celkem jednoduchá matematika. Náklady na zavádění sKaret za loňský a letošní rok činí 82,54 milionu korun. Proti tomu úspora za poštovné je zatím 38 milionů korun a dalších 5,24 milionu korun bude třeba vynaložit na zrušení celého projektu.

Celkový výsledek je tak zatím asi minus padesát milionů korun.

Ministr práce a sociálních věcí František Koníček včera poprvé představil detailní čísla o projektu sKaret. „V současné době nevidím jiné řešení než sKarty ukončit," prohlásil šéf resortu. Jednoduché to ale nebude.

Konec nesmyslné karty

Vyberte si formu

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a Úřad práce ČR už mají základní plán, jak plastové karty sprovodit ze světa. Aby se tak stalo, je nutné, aby Senát a prezident podpořili novelu zákona, kterou minulý týden schválili poslanci. Teprve pak začne samotné rušení karet, které bude mít nejspíše tři základní varianty.

1. Klienty, kteří jsou držiteli sKarty, obešle dopisem úřad práce a oznámí jim, jak dále postupovat. Stane se tak buď na konci srpna nebo až v září. Pak budou muset úřadu ohlásit, kam chtějí dávky dál posílat. Zda na vlastní konto, či poštovní poukázkou. Samotná změna výplaty dávek bude trvat přibližně dva měsíce.

2. Pokud je klient držitelem sKarty pro zdravotně postižené, dostane opět dopis od úřadu práce, který ho vyzve k výměně sKarty za průkaz OZP. I v tomto případě si vybere, jak chce dávky pobírat i po konci projektu.

3. Nejjednodušší to mají lidé, kteří sKartu nevlastní. Ti budou nadále dostávat dávky tak, jak jsou zvyklí.

Sankce? Uvidíme

Projekt sKaret spustil někdejší ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09). Podle jeho odhadů měly karty státu ušetřit za poštovné a distribuci dávek až 250 milionů korun měsíčně. I včera Drábek v České televizi projekt obhajoval. „Za rok se přes všechny problémy podařilo ušetřit skoro 40 milionů korun. Úspory tedy nebyly nereálné a nakreslené," pravil Drábek v ČT. Do dnešního dne si kartu vyzvedlo přes 277 tisíc lidí, odmítly ji naopak asi čtyři tisíce klientů úřadů práce.

Velku neznámou je fakt, jak se nakonec zachová Česká spořitelna (ČS), která systém sKaret provozovala na své náklady. Ty se měly vyšplhat až na 300 milionů korun, což ale zpochybnila někdejší ministryně práce Ludmila Müllerová (TOP 09). Nečasova vláda každopádně uvažovala o odškodném pro ČS. Deník Insider uvedl, že se mělo jednat o 140 až 150 milionů korun. Přesnou částku ale žádná z dotčených stran nekomentovala.

Nynější ministr František Koníček uvedl, že finální jednání s bankou zahájí až poté, co konec sKaret posvětí Senát a prezident. Hodlá se však k bance chovat „korektně".