Když nás podpoříte, my tu káru za vás potáhneme, říkají. Je to ale celé jinak. Pomyslná kárka, co se kodrcá a projíždí kaluže, skáče přes výmoly, je toto město a obyčejní lidé, kteří v něm žijí. Jsme to my, kteří se brodí bahnem a kteří na svých zádech nesou ty pány z vrchu, kteří volí naši další cestu.

Když se zastavíme, stojí i oni, když se z radosti rozeběhneme, zažijí opojnou rychlost. Není pravda, že lidé mají jednou za čas možnost volit své zástupce. Svůj hlas držíme v ruce stále bez ohledu na to, jestli se zrovna volí nebo ne.

Jak otrlý by musel být člověk, aby mohl ignorovat kritiku desítek, stovek, tisíců lidí, kteří řeknou ne? Takový splachovací záchod nebyl ještě vynalezen. Nemusíme nadávat a spílat. Je možné napsat píseň, podepsat petici, jít volit nebo podat trestní oznámení… Každý den se dá začít znovu.