“Když budu mít u nás problémy s haldami popílku, na koho se mám v Turówě obrátit? Na vedení elektrárny nebo na šéfa hnědouhelných dolů?,“ ptala se starostka obce Višňová Marie Matušková vedení PGE Elektrárny Turów v Polsku.
A s dalšími dotazy přispěchali také ostatní starostové Frýdlantského výběžku, který v minulých letech často dusily zplodiny vypouštěné z blízké turówské elektrárny.
Vedení podniku včera totiž pozvalo starosty na detailní prohlídku elektrárny. Současně jim slíbilo, že v jejich obcích budou mít čistší vzduch než před lety.
Polské uhlí spalují také české kotle
„Dnes vám tady zatleskáme, protože plánujete snižování emisí. Jenže dál prodáváte uhlí z vašich dolů do domácností, a to i českých, které ovšem nemají žádné ekologické filtry jako vy. Mám proto obavy, aby se tímto způsobem zdroj znečištění nepřenesl z elektrárny na domácnosti a ve výsledku aby nebyl u nás vzduch ještě zamořenější než dřív,“ podotkl starosta Habartic František Kryšpín. „Vaše uhlí má vyšší procento síry,“ dodal.
Jan Wyszynski, šéf ochrany životního prostředí turówské elektrárny, upřesnil, že v současné době z dolů u hranic s Českou republikou a Německem prodávají Poláci 300 tisíc tun uhlí ročně.
„Nemůžeme nijak ovlivnit, kde naše uhlí skončí, komu jej distributoři prodají,“ řekl Jan Wyszynski. „Ale do budoucích let je naším cílem, abychom všechno uhlí, které tady vydolujeme, skončilo v naší elektrárně,“ doplnil.
První blok elektrárny v Turówě vyrostl v letech 1962 až 1965. K němu postupně přibyly další. Na počátku 90. let začalo vedení elektrárny s rekonstrukcí, která trvala až do roku 2004. Prvních šest bloků bylo modernizováno podle nejpřísnějších ekologických norem Evropské unie. Došlo tak k odsíření i snížení emisí popílku a prachu. Sedmý blok už pracovníci elektrárny rozebrali a vyřadili z provozu.
„Tento rok zavřeme blok 8., a k tomu za dva roky skončí bloky 9 a 10. Místo nich chceme postavit nový blok,“ uvedl generální ředitel podniku Roman Walkowiak.
Nový blok, v pořadí 11., by měl začít vyrábět elektřinu v roce 2016. Škodliviny, které bude vypouštět, by měly dosahovat mnohem nižších hladin, než stanovují limity Evropské unie.
„V minulosti jsme bývali nazývání největším travičem v černém trojúhelníku Trojmezí. Rádi bychom trojúhelník proměnili na zelený,“ podotkl Jan Wyszynski. Vypouštěné emise měří elektrárna v dosahu 30 kilometrů od podniku, a to už 20 let.
Jak řekl Wyszynski, turówský podnik je jedinou elektrárnou na světě, která používá k čištění škodlivin fluidální technologii. Částečky uhlí létají v přístroji tak dlouho, dokud neshoří. Vápno, dovážené z lomu u Prahy, přitom na sebe váže síru, a tak emise zbavuje oxidů síry.
Starostové Frýdlantska a Hrádecka se ale obávají toho, že těžaři budou uhlí dolovat v takové hloubce, že v obcích Frýdlantska ohrozí zásoby podzemních vod. „Momentálně těžíme uhlí v hloubce 260 metrů. Níž nepůjdeme. Spíše budeme podloží zvedat,“ slíbil ředitel Roman Walkowiak. Elektrárna měla skončit v roce 2032. Zásoby uhlí v zemi ale umožní vyrábět tu elektřinu až do roku 2045.