Starý a hloupý, už to přišlo

Možná si vzpomenete, začátkem týdne jsem publikoval článek „Být či nebýt zkumavka“ o klinice asistované reprodukce. Musím si postěžovat. To byla vskutku namáhavá tisková konference. Na třicítku už jenom vzpomínám, pravda, ale ještě pořád jsem věřil, že do starého železa nepatřím.

Podle lékařů je třicátník a výš z hlediska potencionálního dárce naprosto nezajímavý. V podstatě jsem se z úst lékařů, při zachování jejich pověstného stoického klidu, dozvěděl, že mládí bylo před několika lety. No co, nic mi neuteklo. Bylo to krásné mládí, řekl jsem si. Uteklo. Když jsem se v samém závěru povídání na klinice dozvěděl, že oni mladí plodní muži, kteří pomyslně zaskočí za starší neplodné muže při vytváření potomka rodu, si přijdou až na deset tisíc korun. Závěr byl jednoznačný. Jsem starý a navíc jsem celé mládí doslova promrhal.

Mluviti stříbro, mlčeti zlato

Poslanci v úterý přehlasovali senát a prosadili zákon o střetu zájmů. Podle tohoto zákona, budou někteří ředitelé škol muset odevzdávat přiznání majetku stejně, jako to zavedl zákon pro úředníky již loni. Zákon, zjednodušeně řečeno, nařizuje, že ředitel, který samostatně rozhodne o zakázce nad čtvrt milionu korun nebo je zadavatelem veřejné zakázky, musí přiznat, co v daném kalendářním roce získal.

Učitelé jsou ovšem nepoučitelní. V jejich čele pak Alena Losová ze školských odborů. Hbitě a bez zaváhání dala na roveň učitele a soudce a zdůraznila, že soudci majetky přiznávat nemusejí. Jen pevně doufám, že tato paní není učitelka a nedej, Bože, aby to byla učitelka práva. Ale snad by mohla pochopit, že každá společnost si musí své soudce chránit. Soudci jsou nejvyšší mocí státu, ale na oplátku na jejich bedrech leží kvalita celé společnosti. Jsou–li špatní soudci, je špatná celá společnost. Já nechci vědět, jaké mají soudci majetky, věřím, že to nechce vědět žádný rozumný člověk. Mj. využít tohoto zákona lze pro účel, že ten, kdo o nahlédnutí žádá, musí mít nějaký důvod se domýšlet, jak k nějakému obohacení může dojít.

Před právem si prostě rovni nejsme a je to tak správně. Někomu totiž musíte svěřit právo nad celou společností i jednotlivci. To jsou soudci.
Tedy, chtěl bych vidět odvážlivce, který soudci do očí řekne, že jej považuje za účastníka korupce, a proto si jde prohlédnout jeho soupis majetku. Srovnat učitele a soudce bez znalosti věci nebylo dvakrát rozumné…

Holubi vytáhli do boje

Do nelítostného boje s lidským pokolením vytáhli liberečtí holubi. Za pomoci infikovaných čmelíků se rozhodli lidské rase ukázat, kdo je ve městě pánem. Lítý boj, který se tak rozhořel, má za sebou již první zraněné. Zatím vedou holuby, jejich čmelíci a jiná drobotina okem nepostřehnutelná.

Vzhledem k tomu, že článek z tohoto týdne o nebezpečí, které holuby mohou znamenat, byl myšlen naprosto vážně, tak si nejsem moc jist, jestli jejich krmení je skutečně ta pravá a jediná cesta, cesta správným směrem. Když jsme u toho směru. Brokovnicí se dá také namířit. Mj. znáte ten vtip, jak se dva krmiči holubů potkali na infekčním oddělení?