VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Věnujeme se všem možným typům architektury, říká architekt Petr Stolín

Liberec /ROZHOVOR/ – Liberec žije v poslední době architekturou. Architektonickou soutěž na nový autobusový terminál vyhrál liberecký architekt Petr Stolín. Okolo jeho návrhu se strhla diskuze, nejvíce ve stylu líbí – nelíbí. Určitě není od věci, zeptat se autora návrhu, architekta Petra Stolína na architekturu nejen týkající se autobusového nádraží, ale i celkově situace v Liberci.

29.5.2017
SDÍLEJ:

Architekt Petr Stolín.Foto: Roman Dobeš

Co říkáš k reakcím na zveřejněnou vizualizaci tvého návrhu terminálu?
Zatím ještě neproběhlo jednání s veřejností, ale jinak se setkávám spíš se zbytečně negativními reakcemi. Stačilo by se více zajímat se o řešení domu, než ho primárně odsoudit podle vzhledu. Máme však samozřejmě mnohé pozitivní reakce a ohlasy.

Ale na to jsi celkem zvyklý u vašich projektů,ne?
Ano, to se týká téměř každého našeho projektu, ať to byl Památník u Dolních kasáren, Kulturní centrum 101010 ve Vratislavicích, Sluneční Lázně v Jablonci nebo Zen Houses. Lidé na to reagují velice povrchně a schovávají se za anonymitu sociálních sítí, prostě tam, kde není tak těžké něco kritizovat. Rozhodující však je, že naše domy jsou dobré. Každému projektu věnujeme spoustu energie a péče, což se projevilo už mnohokrát v podobě získaných architektonických ocenění.

Okolo celé soutěže bylo vlastně dost nejasností, asi to tady není pořád moc zvykem dělat soutěže..
V Čechách se to už pomalu rozjíždí, mnohá města vypisují soutěže naprosto regulérně za asistence Komory architektů.

Shrňme si to. Soutěž byla vypsána tak, že jsi byl nakonec s ostatními vyzván k účasti?
Byl tady zájem udělat regulérní soutěž. Regule jsou takové, že Komora architektů požaduje ocenění architekta kolem 1% z investičních nákladů, přičemž se předpokládalo, že to bude stát 150 milionů, takže 1, 5 milionu by bylo na odměny a ceny, na což město nepřistoupilo. Další krok tedy byl, že se vyzvou určení architekti, v tomhle případě šest libereckých týmů. A město pak odkoupí studii. Není to tedy soutěž přes Komoru architektů.

Rozumím, ale podle názoru mnohých, má-li vybřednout město z jistého provincionalismu, mělo by oslovit i architekty odjinud ne?
Je to podle mě tím, že město stále nedoceňuje význam soutěží. Architektura se tady nebere jako důležitá disciplína, která významně ovlivňuje život ve městě.

Dopravní stavbu, jakou je autobusový terminál ještě vaše studio nikdy nerealizovalo?
Nikdy, mám pocit, že žádný z účastníků soutěže nedělal takovouhle stavbu, ale to už je úděl architekta dokázat se přizpůsobit různým architektonickým příležitostem a postavit se k nim se vší vážností. Je normální, že se věnujeme všem možným typům architektury, ať je to mateřská školka, kulturní dům, administrativní budovy, rekonstrukce, atd.

V jaké fázi je teď projekt autobusového nádraží?
Záměr města je ten, že se k tomu ještě vyjádří veřejnost. Lidé dostanou příležitost se vyjádřit, jak ten projekt doplnit. Rozhodně ještě bude prostor pro další nápady a jejich zapracování.

Proč se ustoupilo od té původní plochy pro autobusové nádraží?
Zadáním bylo odbavovací hala a parkovací dům. V soutěžním zadání byla možnost tu plochu využít. Mně se nelíbila nefunkčnost toho předimenzovaného prostoru. Obrovská plocha, kde cestující běhají dokolečka a hledají svůj autobus.

Teď to bude na jednom nástupišti s objezdovými ostrůky?
Rozhodli jsme se postavit celý objekt na pozemku výhradně ve vlastnictví města, což ten původní není. Cestující se budou pohybovat jen po jedné ploše a autobusy budou jezdit kolem nich. Samozřejmě jsme měli dopravního specialistu a nic není navrženo, co by odporovalo příslušným normám. Bude to skromnější, ale o to efektivnější a na liberecké poměry to bude stačit.

Nemůže se stát, že by se autobusy začaly štosovat a nakonec by skončily zase na té původní ploše?
Myslím, že výjimečně může dojít k nějaké kalamitnější situaci, pokud by došlo ke zpožďování linek, ale když vidíme ten velký autobusák, tak tam žádná velká frekvence není.

Asi nejvíc negativních reakcí je na vzhled terminálu. Zase další betonový skelet, parkoviště, pro někoho to může zavánět něčím, jako je Zvonařka v Brně.
Zvonařka je obrovská. Tady je šířka 35 metrů, uprostřed je jedenáctimetrová refýž. Je potřeba objekt hodnotit z celkového kontextu - doplňuje frontu uliční zástavby a to, že je to parkovací dům, který byl v zadání, vytváří z podstaty nějaký výraz. Účel je daný, nemůže se to tedy tvářit jako bytový dům. Osobně si myslím, že ať už přijedu od Prahy nebo od Děčína, vždy to mám nejblíž, kde můžu zaparkovat. Jinak musím jet do centra a tam někde hledat parkování. Vize je taková, že auta budou tady a lidé budou využívat městskou dopravu místo toho, aby se město dál plnilo auty. Sám jako Liberečák nejezdím do města autem, protože parkovat je tady peklo. Radši jezdím městkou dopravou.

Další věcí je fasáda se zelení na mřížce…
V prvním návrhu je na betonovém skeletu průsvitná nerezová tkanina, která měla jeho výraz změkčit a lehce viditelná auta měly zas barevně rozehrát fasádu. Ve druhém kole nás ještě vyzvali k doplnění zeleně na fasádu a zelené střechy s dětským hřištěm. Což je řešitelné, ale z mého pohledu dost finančně náročné, nicméně o prvotní investiční náklady by ani tak nešlo, ale náklady na údržbu si myslím, že budou vysoké. Pravidelná péče bude v našich podmínkách náročná.

A kvůli tomu jsou ty uštěpačné poznámky o zeleni na půl roku…
Asi ano. Já tyto poznámky velmi vnímám a beru je jako oprávněné. Ale ten dům se bude dál vyvíjet, tohle byla první fáze, teď nastanou další. Jsme stále u úvodní studie a myslím si, že ta stavba může vypadat ještě jinak. Jsme opravdu na začátku, a jak už jsem říkal, veřejnost má taky své slovo, které to může ovlivnit.

Jak vnímáš Žitavskou ulici mezi nádražím a autobusovým nádražím, to je spíš výpadovka, ne?
V podstatě to vždycky výpadovka byla a dlouho asi bude. Mám pocit, že vize, že z toho bude jednou pěší zóna, je zatím nereálná. I když si myslím, že je to vize správná, nechtěli jsme na to spoléhat a dům podřizovat představě, která se může zrealizovat třeba až za třicet let. Teď jsme se soustředili na to vyprojektovat funkční autobusové nádraží, kde se člověk suchou nohou dostane na perón, dostane se jednoduše ven, po eskalátorech do odbavovací haly, přijede autem, zaparkuje a může pokračovat dál.

Je taky pravděpodobné, že i k nám dorazí car sharing a bike sharing, sdílení kola a aut, proto jsme udělali víc parkovacích míst. Někdo to kritizoval, že je to zbytečné, ale my si naopak myslíme, že ne. Ta kapacita bude naplněná. V Liberci třeba v pátek není šance dobře zaparkovat. Auto nechci, ale musím ho mít. Já osobně, bych raději sedl na kolo, na autobusáku si ho zaparkoval a pak jel autobusem do Prahy. Auto používám minimálně, když nemusím, jdu raději pěšky.

Takže jsi taky příznivcem aut na okraji města, nikoliv v centru?
Myslím si, že auta by měla mít dobře vymyšlený způsob zaparkování a lidé následně ideální přístup do města. Tento systém však vyžaduje dobře fungující městskou dopravu. Proto se taky uvažuje se zvýhodněném parkovném. Ti, kdo tam zaparkují, dostanou třeba MHD jízdenku v ceně parkovného, zlevněné vstupné do Zoo, galerie, muzea, apod. Je to určitá výzva.

Dokázal bys ve zkratce říct, jak na tebe Liberec působí z hlediska architektury, urbanismu?
Liberec byl vždycky urbanisticky specifické město. Nikdy neměl propracovaný celkový urbanistický plán, ale s tím už se teď asi nic moc neudělá. Na mě urbanisticky Liberec příliš dobře nepůsobí. Mám pocit, že tady není jasná koncepce, od toho snad bude ta beseda u Fryče ohledně městského architekta. Jenže městský architekt musí mít silný mandát, mít radu architektů, pozici, která je skutečně platná. Musí to být orgán, který nelze obejít. Snahy tady od politiků snad nějaké jsou, doufejme, že to myslí vážně, tak uvidíme.

V momentě, kdy město není schopno přijít s nějakou dlouhodobější vizí ohledně urbanismu v Liberci, myslíš si, že Fakulta architektury může iniciovat v tomto směru nějakou aktivitu?

Nás baví se studenty řešit určité architektonické úkoly navázané na Liberec, ale mám pocit, že to město příliš nezajímá. Myslím si, že vzájemná vazba města s Fakultou architektury příliš nefunguje. Od města nejdou impulsy v tom smyslu, abychom se třeba zabývali, byť jen akademicky, nějakými problémy, které tíží to město. Přitom se může stát, že by tady následně vznikl výborný projekt, uchytí se nějaké myšlenka, která se dá pod vedením odborníků dopracovat.

Teď malinko odbočím k vašim Zen Houses, za které jste byli oceněni Českou cenou za architekturu 2016. Nakolik jsi ovlivněn japonskou architekturou?
Japonská architektura je pro nás velice inspirativní, myslím tím tu současnou. Velmi nás to baví, včetně způsobu života, určitou skromností. Obdivuju jejich schopnost využívat malých prostorů, neobklopovat se zbytečným majetkem, prostory jsou v jejich pojetí určené spíš k práci, odpočinku, přemýšlení, nikoliv k hromadění věcí. Je fascinující, že jsou schopni vyprojektovat rodinný dům na šestnácti metrech čtverečních, i když je to věž. Jenže je krásná. Zen Houses deklarujeme stále jako svým způsobem experimentální prostor, kde rádi pracujeme.

Zaregistrovali jste nějaký efekt po úspěchu se Zen Houses? Že byste měli třeba více zakázek na rodinné bydlení, nebo je to pro Čechy příliš experimentální?
Lidi jsou konzervativní, je to pro ně nepřijatelné. Nedokážou pochopit, že pro někoho to může být funkční a esteticky zajímavé. Je to pro ně příliš jiné, což se nerado přijímá, ale lépe se kritizuje. Kdyby třeba získali přímou zkušenost s tím prostorem, tak by mnozí z nich názor změnili. Třeba by pochopili, že se dá žít skromněji, bez tolika věcí, kterými se obklopujeme. Sázíme trochu na to, že mladší generace jde jiným směrem, knížky mají ve čtečkách, stačí jim batoh, když to přeženu. Je to o tom, že si vystačí s méně věcmi, což je prostě praktičtější.

Jaký dojem na tebe dělá současná česká architektura?
Myslím, že v současné době se u nás u nás architektonická scéna hodně kultivuje. Je spousta skvělých staveb. V české ceně za architekturu bylo pět set kvalitních architektonických děl.

Převažuje privátní architektura?
Rodinných domů je trochu víc, ale jinak se hodně staví veřejné budovy, zabodovala Litomyšl, Ostrava, Líbeznice. Některé městské úřady to už berou za správný konec a vypisují soutěže, hledají kvalitní architekty, pochopili totiž, že architektura je tou obrovskou přidanou hodnotou pro dané místo, že stojí za to, se jí více věnovat. Soutěž samozřejmě není samospásná, ale je tu větší šance, že vznikne něco dobrého.



Autor: Luděk Lukuvka

29.5.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

KAROLÍNA KOLOMAZNÍKOVÁ Narodila se 19. června v liberecké porodnici mamince Ivetě Čukanové z Rozstání. Vážila 3,65 kg a měřila 51 cm.
10

Hlasujte pro nejhezčí miminko 25. týdne roku 2017

Autobusový dopravce. Ilustrační fotografie.

Problémy v dopravě v Libereckém kraji nekončí

FOTO: Oprava vany Lesního koupaliště budí emoce

Liberec – Bazén ze žulových kvádrů. Dnes polorozpadlý, dříve hojně navštěvovaný. Do opravy vany Lesního koupaliště zbývá už jen pár dní. Zatímco město má jasno, názory obyvatel se na veřejném projednávání o úpravách a vybavení koupaliště poněkud zvrhly.

AUTOMIX.CZ

Policie v nesnázích: kuriózní nehody strážců zákona

/FOTOGALERIE/ Na vozech mají heslo Pomáhat a chránit, nicméně i oni potřebují občas pomoc. Vidět policejní auto - ať státní či obecní policie - v nesnázích je sice trochu nezvyklé, ale občas k tomu dojde.

Mladou mámu a její miminko po nehodě transportoval vrtulník

Janov n. N. – Žena jela bez řidičáku, se špatně upevněnou autosedačkou, proti miminku při čelním střetu s dalším vozem vystřelil airbag. 

Přehrada bude v srpnu možná bez aut

Liberec – Jen pěší a cyklisté by se měli v srpnu dostat do ulice Zvolenské podél liberecké přehrady. Radní totiž schválili žádost o její uzavírku od hráze k začátku přehrady. Není to ale z důvodu opravy silnice, ale na přání lidí, říká vedení města.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies