VYBRAT REGION
Zavřít mapu

ROZHOVOR: V normalizaci si ruku podávala materiální bída s technologickou nouzí

Liberec – Přinášíme rozhovor s kurátorem Národního technického muzea Jiřím Hulákem, který se mj. podílel na knize Design v českých zemích 1900–2000.

16.7.2017
SDÍLEJ:

Kurátor Národního technického muzea Jiří Hulák.Foto: Národní technické muzeum

V knize „Design v českých zemích 1900-2000“ jste spoluautorem mj. také kapitoly Vzepětí průmyslového designu šedesátých let. Jsou nějaké ikonické předměty té doby, které považujete za zásadní?

Myslím, že ikonické výrobky šedesátých let snad ani netřeba představovat: tramvaj T3 (design František Kardaus), elektrická lokomotiva řečená „laminátka“ (design Otakar Diblík), hned několik elektrospotřebičů značky ETA v čele s žehličkou typu 211/212 s kosodélníkovou žehlicí plochou (design Stanislav Lachman) – a mohli bychom pokračovat. Ale velmi pozoruhodná je také dieselelektrická lokomotiva řečená „brejlovec“, která je dodnes v provozu. Design šedesátých let byl opravdu „nabitý“ tvůrčími počiny. Některé z nich třeba nejsou na první pohled „ikonické“, ale po poznání důvodů, proč právě takový tvar designér navrhl, může pohled na určitý výrobek zásadně změnit. Připomněl bych aspoň návrh prvního československého hydraulického rypadla DH 100 pro Uničovské strojírny od Petra Tučného. Je to ukázka komplexního designérského přístupu. Právě jen tato rypadla mohla sloužit snad desítky let v bažinatých terénech. Rozlehlá plocha kapotáže s vyztuženým povrchem přinesla velmi zajímavý, doslova výtvarný účin.

Je na místě srovnání se světem? Bylo nějaké období po válce, kdy bychom byli srovnatelní a konkurenceschopní v oblasti designu?

Řekl bych, že po válce vrcholila určitá tendence, která započala už v druhé polovině třicátých let – oblejší tvary ve spojení s modernějšími, většinou celokovovými konstrukcemi. Nejprve šlo o dopravní prostředky – příkladem může být Tatra 600 Tatraplán, první aerotaxi Aero 45 nebo Jawa „Pérák“. Pak pozvolna začínala spolupráce s designéry (jak říkáme dnes), pro něž se teprve tehdy začalo používat označení „průmyslový výtvarník“. K průkopníkům patřili malíř Vilém Kreibich (parní lokomotiva 498.0, zvaná Albatros), grafik a ilustrátor František Kardaus (návrh přední části Tatraplánu, trolejbus T 400, tramvaje T1, T2 a T3, návrhy Tatry 603 a dalších vozidel), ale i autor tvarového řešení obráběcích strojů a ručního nářadí, sochař Vincenc Makovský se svým žákem Zdeňkem Kovářem. Také vzniklo výtvarné oddělení Kovotechny, které zanechalo trvalou stopu v designu poválečných československých elektrospotřebičů. Pak už se rozvíjela tvorba designérů narozených ve dvacátých letech, která vyvrcholila právě ve zmíněných letech šedesátých. Ale i v období tzv. normalizace, kdy si ruku podávala materiální bída s technologickou nouzí, se těmto tvůrcům podařilo udržet i rozvíjet velmi dobrý standard. Někdy přišli s nadčasovým řešením. Vysoká estetická kvalita byla naší průmyslové výrobě vlastní už před válkou – a to bez ohledu na to, že jsme v technologiích nebo výzkumu často zaostávali za nejvyspělejšími zeměmi. Řekl bych, že návrhářská práce – ať už ve své „inženýrské“ nebo „výtvarné“ složce byla u našich výrobků na vysoké, někdy i světové úrovni.

Několikrát jste narazil na zajímavou věc. Oddělení designu od konstrukce. Kdy k tomu došlo a co to všechno přineslo?

Možná jsem měl být přesnější. Oddělením od konstrukce totiž dějiny designu vlastně začínají. Ale pak přichází odcizení konstrukce od designu – tehdy, když se design (styling) stává prostředkem k přilákání zákazníka. Tato strategie od padesátých let zcela ovládla americký automobilový trh a dnes rozhodně není bez vlivu na trh evropský. Americké automobily jednoho typu vypadaly každý rok trochu jinak, každé čtyři roky úplně jinak, a každých osm let k nepoznání jinak. To začínalo a končilo karoserií (a samozřejmě i interiérem). Technika – podvozek, motor, brzdy – to všechno bylo desítky let stejné a měnilo se jen velmi pozvolna – v naprostém kontrastu s Evropou. Ale dokonce i v Itálii, designérské velmoci č. 1, kde se navíc design a konstrukce specifickým způsobem prostupují, mohlo dojít k „rozpojení“ konstrukce a designu s určitými důsledky. Například pár týdnů mimoběžného vývoje v konstrukci u Lamborghiniho a v designu u Bertoneho způsobilo, že koncept prvního superautomobilu Lamborghini Countach sice vypadal úžasně, zato se ukázalo, že technicky to má vady na kráse. Vůz zůstal výjimečným, vyráběl se dvacet let – ale mohlo to dopadnout lépe. Navíc pak přibyly spoilery pro lepší přítlačný efekt, díky nimž byl automobil ještě ošklivější, a navíc měl horší aerodynamiku. Designér by rozhodně měl být nejen v úzkém kontaktu s konstruktéry, ale brát také v úvahu připomínky technologů a naslouchat ergonomům.

Máte nějaký vztah k designu v libereckém regionu?

Liberec považuji – stejně jako Zlín, Plzeň, Zlín a Pardubice po Praze a Brně za jedno z center, kde fungovalo propojení průmyslu a kulturního zázemí nebo mimořádných tvůrčích osobností naší architektury a designu. Liberec na mě hluboce působí – samozřejmě jak svou starší i novější architekturou, tak zasazením do krajiny. Jen doufám, že když už zmizel jeden Ještěd, ten druhý tady už nadobro zůstane…

Autor: Luděk Lukuvka

16.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Přípravné utkání mezi týmy FC Slovan Liberec a FK Turnov se odehrálo 26. července na stadionu U Nisy v Liberci.
14

FOTO: Kanonáda v generálce. Za Liberec pálily posily, hattrickem se blýskl Voltr

Milena Rutkovská v antikvariátu na Starém městě v Liberci.

Liberecké antikvariáty zpestřují Colours of Ostrava

Jak bydlí Pat a Mat? Prozradí výstava v Mimoni

Mimoň - Jak to, že film se skládá ze spousty obrázků? A víte, kolik to dá práce, než se na filmovém plátně nebo v televizi začnou pohybovat vaše oblíbené postavičky

Za kremací zvířat jezdí do České Lípy stále více lidí

Česká Lípa – Za rok fungovaní má za sebou krematorium stovky obřadů. Klientela z celé České republiky a velký zájem. Tím se za první rok fungování může chlubit zvířecí krematorium v České Lípě, které je jedním z pěti zařízení v zemi.

V podkroví můžete mít své království

Bydlení na košické Hlavní ulici vyhledávají nejen zahraniční studenti, ale také manažeři pracující v nedalekých administrativních centrech. Zážitek z bydlení v centru města přináší originálně zrekonstruované podkroví starého měšťanského domu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení